"Dopad na český průmysl bude obrovský." Obchodování s emisemi se zpřísní, rozhodl europarlament

Radim Klekner
15. 2. 2017 18:20
Evropský parlament schválil velké změny v systému obchodování s emisními povolenkami. Má pomoct zlepšit boj s vypouštěním škodlivin do ovzduší i s globálními klimatickými změnami. Podle některých analytiků můžou změny zvýšit v Evropě ceny elektřiny. A tvrdě dopadnou i na některé české podniky nebo elektrárny. "Přímý dopad přijatého dokumentu na Česko bude obrovský," říká česká europoslankyně Kateřina Konečná.
Evropská unie má ambiciózní plány na snižování emisí. Hledá ale kompromis, aby citlivý přístup k životnímu prostředí příliš nezatížil ekonomiky členských zemí.
Evropská unie má ambiciózní plány na snižování emisí. Hledá ale kompromis, aby citlivý přístup k životnímu prostředí příliš nezatížil ekonomiky členských zemí. | Foto: Reuters

Brusel/Štrasburk - Evropský parlament schválil reformu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Chce tak dosáhnout ambiciózních cílů, které si EU předsevzala při zlepšování čistoty ovzduší a boji s globálním oteplováním.

Na základě této reformy se od roku 2021 každým rokem sníží počet emisních povolenek, které firmy draží v aukcích - celkově o 2,2 procenta. Současná unijní legislativa přitom počítala se snížením o 1,74 procenta celkového objemu povolenek.

"Dnešní hlasování znamená velký krok kupředu ke splnění cílů spojených s klimatickou změnou," řekl parlamentní zpravodaj pro oblast emisních povolenek, britský europoslanec Ian Duncan. "Poslali jsme Evropské radě jasný signál, že to myslíme se zastavením globálního oteplování vážně," dodal.

Na základě nového rozhodnutí Evropského parlamentu bude na trhu o 800 milionů povolenek méně. Tím stoupne jejich cena a největší znečišťovatele ovzduší to bude víc nutit investovat do tzv. čistých technologií.

Změny zasáhnou i leteckou dopravu, která získá v průměru o deset procent méně povolenek než v letech 2014-2016.

Reforma nicméně nenašla drtivou podporu europarlamentu. Pro návrh hlasovalo jen 379 poslanců, proti bylo 263, padesát sedm dalších se hlasování zdrželo.

11 tisíc velkých znečišťovatelů

Evropská unie nastavila dosavadní fungování emisních povolenek v roce 2005.

Každý z přibližně 11 tisíc elektráren a velkých podniků spojených s výrobou oceli, železacementu, vápna, celulózy, papíru a dalších velkých znečišťovatelů ovzduší si musel koupit příslušné množství těchto povolení - podle objemu emisí počítaných v tunách, které tyto podniky vypouštějí do ovzduší.

Foto: europarl.europa.eu

Množství povolenek, se kterými firmy obchodují na aukcích nebo které jsou přidělovány zadarmo, postupně klesá. Jejich cena byla ale velmi nízká.

EU se proto pokoušela vytvořit větší páku na podniky, kterou by je nutila víc investovat do čistých technologií a snižovat množství vypouštěných zplodin rychleji. 

"Subjekty, které líp omezují emise (a to nad stanovené povinnosti), protože zavádějí inovace, můžou ušetřené emisní povolenky prodat těm firmám, u kterých by takové omezení bylo složitější. Třeba kvůli určitým fyzikálním nebo chemickým limitům jejich výroby," říká česká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Ta byla jedním z parlamentních zpravodajů při vyjednávání reformy emisních povolenek. 

"Tyto sektory systém chrání díky seznamu sektorů nejvíce ohrožených tzv. únikem uhlíku. V rámci něho dostávají určitou část volných povolenek, třeba 100% nebo 30%," dodává Konečná. 

Cena povolenky se aktuálně pohybuje na úrovni přibližně šesti eur za tunu emisí. Firmy, které investovaly do ekologičtějších způsobů výroby, tak na tom prodělávají.

Dodatečné náklady na změnu celého systému povolenek by podle německých expertů měly stát zhruba 23 miliard eur pro všechny unijní země dohromady. To je pět eur na jednoho obyvatele země EU.

Dopady na ČR budou "obrovské"

Europoslankyni Konečné se v průběhu loňského roku jako zpravodajce podařilo vyjednat ochrannou výjimku pro český ocelářský průmysl i pro systém veřejného vytápění, tedy teplárny.

Volné emisní povolenky zůstaly po středečním hlasování ovšem i cementárnám, které podle názoru některých zpravodajů v Evropském parlamentu nedělaly se svým emisemi za deset let skoro nic. Na systému podle nich jen finančně vydělávaly, protože byly povolenkami doslova zaplavené.

Foto: europarl.europa.eu

"Současnou dohodu považuji za maximum možného kompromisu mezi ambiciózním plánem snižovat emise a zároveň ochranou našeho průmyslu i pracovních míst v EU," dodává Konečná. Podle ní bude přímý dopad přijatého dokumentu na ČR obrovský.

"Ovlivní existenci a investice celého českého průmyslu i energetiky až do roku 2030," upozorňuje česká europoslankyně. "Náš průmysl ale neovlivní jenom systém emisních povolenek. Pozorně musíme sledovat taky jednání ohledně tržního statusu čínské ekonomiky. Levný dovoz oceli z Číny nás ohrožuje už dnes," dodává Konečná.

"Podle některých analýz, např. od polského sdružení výrobců elektřiny, může po přijetí navrhované úpravy emisních povolenek dojít k růstu cen v evropských zemích až o několik procent, v některých případech až do 20 %. U nás v Česku studie uvádí přes 10 %," tvrdí český europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

Ten před hlasováním prohlásil, že podpoří jen ty změny, které nebudou mít dramatické dopady na Českou republiku.  

"Jsem zásadně proti tomuto uměle vytvořenému systému, který dlouhodobě nenaplňuje předpokládané ceny povolenek a je neuvěřitelně komplikovaný. Zároveň velmi tvrdě ideologicky zasahuje do trhu s energiemi," dodal Tošenovský. 

"Dnešní hlasování může zahýbat s cenou emisní povolenky a ve výsledku i s cenami elektřiny," uvádí analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR Václav Trejbal. "Změna je ale potřeba. Celý systém se musí připravit na nové obchodovací období v letech 2021-2030," dodává Trejbal.

Předchozí katastrofický scénář nevyšel

Trh s povolenkami potřebuje podle Trejbala oživit. Zároveň je ale potřeba ochránit český průmysl před mimounijní konkurencí, která náklady za vypouštěné emise skleníkových plynů neplatí, dodává.

"Proto musíme zajistit dostatečný příděl bezplatných povolenek pro všechna ohrožená odvětví, ať už jsou to oceláři, chemici, nebo cementáři. Doufáme, že se poslanci při hlasování budou řídit těmito principy," říká Trejbal.

Ve své studii z roku 2008 varuje Svaz průmyslu a dopravy, že kvůli obchodování s emisními povolenkami naroste cena energií v Česku po roce 2012 o 30-45 procent, což mělo podle ní dopadnout hlavně na rodiny s nízkými příjmy. Realita je nakonec jiná - ceny elektřiny a plynu v posledních letech spíš stagnovaly.

Svaz tehdy vyslovil rovněž obavy, že energeticky náročné obory pocítí pokles poptávky po své produkci, část ekonomických výnosů soukromého sektoru se může přesunout k sektoru vládnímu a zesílí proinflační tlaky.

Evropská unie jako celek je v objemu emisí třetím největším znečišťovatelem ovzduší na světě - po Číně a USA. Zároveň se ale přihlásila k nejpřísnějším plánům na jejich omezení. Do roku 2030 chce na svém území snížit objem škodlivých emisí do ovzduší o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Chci být optimistou, chci věřit tomu, že na klimatické konferenci dojde k nějaké shodě, říká vedoucí centra CzechGlobe Michal Marek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy