Přestaňte s pohádkami o zlém Bruselu a hodné Praze. Europoslanci chtějí změnit komunikaci unie

Radim Klekner Radim Klekner
21. 6. 2017 19:08
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Modernizace malých železničních nádraží na Šumavě. Likvidace škod po povodních v roce 2010 v Českosaském Švýcarsku. Cyklostezky nebo dětské hřiště s vodními hrátkami v parku v Praze-Malešicích.

Řada příkladů úspěšných investic, které se uskutečnily díky evropským fondům. Akorát že o tom Češi vůbec nevědí. Stejně jako o skutečnosti, že země je čistým příjemcem evropských peněz.

"Česká republika od svého vstupu obdržela z Bruselu něco přes 1,1 bilionu korun," uvedl pro Aktuálně.cz europoslanec za ČSSD Pavel Poc. "Po odečtení příspěvků do rozpočtu EU je čistý příjem 640 miliard korun."

Informovanost o evropských fondech je ale špatná po celé unii. Poslanci Evropského parlamentu proto přišli s projektem, který by měl občanům EU lépe vysvětlit, jaké výhody jim peníze z evropského rozpočtu přinesly.

"Za situace, kdy máte už dnes na každém českém nádraží, silnicích, chodnících, a dokonce i koších na tříděný odpad ceduli s nápisem, že projekt byl financován z fondu EU, ale lidé to ignorují, je každá rada drahá," míní europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.

Chtějí se proto zaměřit na sociální sítě a další formy online propagace. 

Pomohou digitální technologie?

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru si je pouze každý třetí občan EU vědom pozitivních dopadů, které mají evropské investice v regionu, kde žije.

Jedenačtyřicet procent Evropanů si přitom myslí, že by EU měla investovat pouze do chudých členských států, 53 procent lidí zase zastává názor, že by se finanční pomoc měla týkat všech.

Europoslanci tak navrhli plán, jak by se občanům EU lépe vysvětlila kohezní politika - pomocí digitálních technologií a sociálních médií.

"Komunikace v ohledu na výsledky evropských investic nebyla zatím moc efektivní," uvedl parlamentní zpravodaj návrhu, rumunský europoslanec Daniel Buda.

Podle něj je proto potřeba tyto metody změnit.

"EU by určitě měla zlepšit svou komunikační strategii, vyzval k tomu ostatně i Evropský parlament," přitakává i europoslanec za TOP 09 a někdejší viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

"Pomoci by mohl i vyšší počet dobrých příkladů investování evropských peněz, zejména těch s viditelnými pozitivními výsledky," dodává.

"Pohádka o zlém Bruselu"

Za špatnou informovaností stojí podle europoslanců média nebo vzdělávání na školách. 

"Můžeme za to samozřejmě i my, politici, kteří neumíme složitá evropská témata lidem vysvětlovat," dodává Konečná.

"Hlavní prostor pro zlepšení informovanosti o unii vidím doma, u národních vlád," míní pak Niedermayer.

"Vlády často občanům tají, jak důležité pro ekonomiku zdroje z Bruselu jsou. A na druhé straně tím, že je často špatně nebo nedostatečně využívají, tento podstatný nástroj pro chudší země diskreditují," dodává.

Neinformovanost pak podle europoslanců vede k nárůstu euroskepticismu mezi lidmi.

"Opakování pohádky o zlém Bruselu a hodné Praze přispělo k šíření negativních postojů k unii, ve kterých bohužel dnes naše země hraje prim. Veřejné debaty o našem členství v EU často ovládají populisté a nacionalisté, pro které je snazší strhnout na sebe mediální pozornost, a tím i pozornost lidí," dodává Niedermayer.

Česko získalo stovky miliard

Česká republika sice má od svého vstupu do EU čistý příjem 640 miliard korun, přesto však průzkumy ukazují spíše negativní postoj k unii.

Ze zmíněného průzkumu Eurobarometru vyplývá, že jen 33 procent Čechů vnímá členství v EU výhradně pozitivně. To je nejméně z celé unie.

Podle europoslance Pavla Poce je za pocitem Čechů, že na unii ve finále víc přispíváme než z ní dostáváme manipulativní argumentace některých odpůrců EU, kteří započítávají proti čisté pozici taky dividendy nebo zisky odtékající ze společností se zahraničními vlastníky.

"To je samozřejmě nesmysl, protože ty by odtékaly stejně," zdůrazňuje Poc.

"Podobně ani z některých nesmyslných privatizací nelze vinit EU, protože k nim došlo dávno před vstupem. Členství v EU nás naopak chrání před tím, aby se tu některé nadnárodní koncerny nechovaly jako na dobytém území," dodává europoslanec.

Upozorňuje taky, že o evropské fondy je potřeba se zajímat a sledovat jejich další vývoj. 

Bohaté země unie chtějí eurofondy krátit

Výrazně je totiž může ovlivnit tzv. brexit. 

Jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o jejím vystoupení z unie odstartovala v pondělí. Kromě jiného to bude mít za následek i nižší příjmy do evropské pokladny.

V souvislosti s tím některé bohatší země EU navrhují, aby se eurofondy v příštích rozpočtových obdobích zmenšily.

Do společné pokladny přitom každý členský stát unie platí jedno procento svého celoročního hrubého domácího produktu (HDP). Země, které ho mají v absolutních číslech vyšší, jako jsou třeba Německo nebo Francie, přispívají více.

Na peníze z eurofondů mají navíc nárok hlavně regiony, jejichž HDP je nižší než 75 procent průměru EU.

Státy bývalého komunistického bloku včetně Česka tak z evropské pokladny doposud získávají víc peněz, než kolik do ní přispívají. Jednání o brexitu a jeho dopadech na evropské fondy to můžou změnit. 

Evropský parlament se ale tento týden za chudší země Evropské unie postavil. Schválil rezoluci, podle které není možné, aby se podíl tzv. kohezní politiky v evropském rozpočtu snižoval.

Potvrdilo to suverenitu parlamentu, bude mít o Brexitu poslední slovo, bude o tom finálně rozhodovat, nikoliv vláda. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 36 minutami

Kvůli nejhoršímu suchu za poslední desetiletí se zmenšily Viktoriiny vodopády na hranici Zambie a Zimbabwe oproti normálnímu stavu na pouhý potůček.

Podle agentury Reuters se místní nyní obávají, že pokud změny klimatu povedou k častějším a výraznějším suchům, přijde region o jednu z hlavních turistických atrakcí, kterou ročně navštíví asi milion lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V indické nemocnici podlehla zraněním mladá žena, kterou před dvěma dny přepadla a zapálila skupina útočníků. K soudu vypovídat jako oběť znásilnění.

před 1 hodinou

Česko má před sebou první lyžařský víkend nové sezony

Jako první spustily vleky v pátek skiareály v Branné a v Karlově v Jeseníkách, dnes se rozjedou na Černé hoře u Janských Lázní a v Malé Úpě v Krkonoších, na šumavské Kvildě, beskydském středisku Bílá a ve Stupavě na Uherskohradišťsku. V porovnání s loňským rokem ale většinou zahajují sezonu o něco později. Ostatní areály pokračují v přípravě na sezonu a zasněžují, přírodního sněhu totiž mají minimum.

Na otevření se teprve připravuje i největší krkonošské středisko Špindlerův Mlýn. Na dnešek a neděli má sice naplánovaný program SkiOpening, sezonu zahájí ale až v pátek 13. prosince.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bílý dům oznámil, že se nehodlá účastnit řízení v Kongresu, které se týká možné ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa

Trump čelí snaze demokratů zbavit ho funkce kvůli červencovému telefonátu, v němž vyzýval nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby spolupracoval na vyšetřování jeho demokratického politického rivala Joea Bidena. Demokraté to označují za nepřípustné zatahování cizího státu do kampaně před prezidentskými volbami, které Američany čekají příští rok v listopadu.

Právní poradce Bílého domu Pat Cipollone označil vyšetřování prezidenta Trumpa kvůli ukrajinské aféře za "naprosto neopodstatněné" a nespravedlivé. 

Podle stanice CNN by členové právního výboru měli o žalobě hlasovat v týdnu od 9. prosince. Celá Sněmovna reprezentantů by pak mohla o ústavní žalobě rozhodovat v předvánočním týdnu po 16. prosinci. Poté se obžaloba dostane k projednání Senátu, kde však Trumpovi republikáni mají většinu a je krajně nepravděpodobné, že by návrh zbavit prezidenta úřadu podpořili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy