Starý telefon nevyhazovat, ale opravit. Evropa se chystá zatočit s elektroodpadem

Barbora Pištorová, EURACTIV.cz
14. 4. 2022 19:08
Spotřeba elektroniky roste a s ní i množství elektroodpadu. Jeden pozemšťan jej vyprodukuje okolo sedmi kilogramů ročně. Celkový objem se však velmi liší v závislosti na regionu. Ačkoli množstevně nejvíce elektroodpadu produkuje Asie, obecně jsou jeho největšími producenty lidé v bohatších zemích. Zabránit jeho dalšímu vršení by mělo "právo na opravu", o kterém jedná Evropská unie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Asekol

Zatímco v Asii činí průměrná produkce elektronického odpadu pět kilogramů na hlavu, v Evropě je to 16 kilogramů.

"Ani ne tři roky. To je průměrná doba, po jakou my, konzumenti, používáme mobilní telefon," přednesla na dubnovém jednání Evropského parlamentu europoslankyně Anna Cavazziniová (Zelení/EFA).  "Výsledkem jsou čtyři miliardy tun elektronického odpadu ročně, a to pouze v EU," dodala.

Aby na skládkách končilo menší množství elektroniky, plánuje Evropská unie zavedení nové legislativy známé jako "právo na opravu". Ta cílí na lepší ochranu spotřebitelů i životního prostředí, kam spadá i zmenšení objemu produkovaného odpadu.

Legislativa vyžaduje, aby výrobky byly navrženy tak, aby déle vydržely, mohly být bezpečně opraveny a aby jejich části byly snadno vyjímatelné. Právo na opravu by se tak mělo stát jedním z pilířů oběhové ekonomiky a mělo by motivovat občany, aby výrobky nevyměňovali za nové, ale nechávali je opravovat.

"Oprava rozbitých a poškozených produktů znamená úsporu peněz, energie a zdrojů, které jsou pro odolný jednotný trh potřeba více než kdy jindy," tweetovala Cavazziniová. "Dovolí to spotřebitelům, aby opustili spotřební společnost, a umožní přechod k oběhovému hospodářství."

Součástí legislativy by podle europoslanců měla být také dostupnost náhradních dílů, návody na opravu a údržbu a digitální pasy výrobků.

Legislativní návrh práva na opravu lze od Evropské komise očekávat v druhé polovině roku. Platit by měl zhruba do dvou let.

Drahé servisy a chybějící díly

Podle průzkumu Eurobarometru upřednostňuje 77 procent občanů EU opravu starého přístroje před koupí nového. Zda si ale spotřebitel raději nechá starý přístroj opravit, nebo zakoupí nový, se odvíjí primárně od ceny. Právě vysoké náklady na opravu jsou hlavním důvodem, proč se nákup zbrusu nového zboží zdá jako snazší varianta.

"Za jednu z příčin, která způsobila zkrácení životnosti spotřebního zboží, považujeme i to, že opravárenské služby nejsou pro spotřebitele dostupné a pohodlné," uvedl pro redakci ředitel Sdružení českých konzumentů Viktor Vodička. Tedy že chybí náhradní díly a oprava trvá příliš dlouho anebo je oprava výrobku příliš drahá a spotřebitelům se nevyplatí.

Pobízení veřejnosti k opravování výrobků má podle sdružení smysl. Ideální by však bylo, kdyby se obecným trendem ve výrobě znovu stala životnost výrobků. 

Podpora servisů i malých opravářů přitom může mít nejrůznější podobu. Například v Nizozemsku nebo Švédsku se už v současnosti uplatňují některá daňová zvýhodnění oprav, mezi které patří třeba slevy na dani při opravě výrobků v servisu.

Lidé, kteří odnesou své zařízení do opravy, by navíc měli mít nárok na náhradní kus po dobu, než se jejich výrobek opraví. I na to chce nová evropská legislativa myslet.  

Spotřebitelé zapomínají na údržbu

Výrobci na druhou stranu tvrdí, že není možné nechávat veškerou zodpovědnost na nich. Příčina toho, že spotřebič brzy doslouží, totiž podle nich souvisí i s nedostatkem péče ze strany spotřebitelů.

"Životnost výrobků závisí jednak na kvalitě výroby, kvalitě materiálu, ale také na tom, jak je výrobek používán a jaká péče mu je věnována," říká Radek Hacaperka ze Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů.

Zatímco u některých výrobků, jako jsou například auta, je správná péče standardem, dalším spotřebičům, jako jsou pračka nebo myčka, majitelé zdaleka nevěnují tolik pozornosti.

"Těmto spotřebičům zákazníci nevěnují často ani čas na otření od vlhkosti, odvápňovací přípravky se jím zdají příliš drahé, natož údržba nebo pravidelná kontrola," dodal.

Přístroje jsou levnější než v minulosti

Důležitou roli hraje také tlak na cenu výrobku. Zatímco dříve podle Hacaperky činily ceny běžných domácích spotřebičů dvojnásobek průměrné mzdy, dnes by to bylo pro spotřebitele neakceptovatelné.

"Pokud mají být zajištěny do budoucna veškeré požadavky na výrazně delší životnost výrobku, určitý technologický vývoj a zejména opravitelnost, bude to nezbytné," uvedl Hacaperka na téma zdražování.

Poslední roky podle něj také ukazují, že právě odbornost a kvalifikovanost jsou často opomíjeny. "Vznikají tu různé projekty, kdy je prezentována například internetová platforma, která má zaručit odborný servis. Do této platformy se může přihlásit kdokoliv, kdo má zájem opravovat. Nikdo už ale nezkoumá, a hlavně negarantuje odbornost těchto ‚opravářů‘, a především ani jejich kvalifikovanost," popsal Hacaperka. "Ti staří, poctiví ‚servisáci‘ odcházejí do důchodu, končí s řemeslem. A noví nejsou."

Video: Při přechodu na zelenou ekonomiku sází EU na baterie, využijí je desítky milionů aut.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 53 minutami

Zvýšit potravinové zásoby státu na 15 dní by stálo až 12 miliard, řekl šéf Správy státních hmotných rezerv

Stát má pro případ nouze uloženo ve skladech 13 milionů denních dávek potravin, které by pokryly spotřebu na zhruba 1,3 dne. Navýšení zásob potravin na 15 dní by stálo až 12 miliard korun. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Ministerstvo zemědělství v současnosti navrhuje navýšit rozpočet organizaci spravující státní zásoby o půl miliardy korun.

O navýšení zásob potravin ze tří na 15 dní rozhodla předchozí vláda koncem loňského roku, uvedl Švagr. "Těch 15 dnů ale není záležitost příštího roku. Vloni byla dohoda, že bychom měli jít na těch 15 dnů v příštích 15 letech," upozornil. Vláda to ale může změnit, dodal. Naplnění skladů na více než dva týdny by vyšlo stát při současných cenách na 11 až 12 miliard korun, odhadl Švagr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy