EU chystá nový zdravotní úřad, má zabránit pandemii i útokům biologickými zbraněmi

Ondřej Plevák, EURACTIV.cz
17. 9. 2021 16:35
Už od příštího roku by měla EU disponovat novým krizovým zdravotním úřadem. Do budoucna by ji měl ochránit před další globální pandemií a jejími dopady. Kromě toho by měl být schopen státy sedmadvacítky připravit i na další možné hrozby, mezi nimi například na útoky biologickými zbraněmi.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"HERA má sloužit jako ústřední prvek snah o posílení Evropské zdravotní unie. Má zajistit lepší připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a umožnit rychlou dostupnost potřebných protiopatření. Také má zajistit přístup k náležitým nástrojům a jejich rychlou distribuci," vysvětlila česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která se zdravotní politikou dlouhodobě zabývá.

Evropská unie loni v začátcích pandemie čelila silné kritice za pomalou reakci. Nový úřad, který komise začala připravovat v únoru a oficiálně představila ve čtvrtek, má mít dva "operační módy" - jeden přípravný, druhý pak pro případ krizí.

Za poklidné situace bude HERA sbírat data a informace, vyhodnocovat je a vytvářet možné modelové situace. Kromě toho by měla podporovat výzkum, vývoj, výrobu a konečně i distribuci vakcín a léků, stejně jako ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického vybavení. Jednalo by se o platformu, kde by se v případě potřeby sešly velké investice do slibného výzkumu. 

"Máme inovační a vědeckou kapacitu, znalosti soukromého sektoru a kompetentní vnitrostátní orgány. Nyní musíme vše spojit, včetně masivního financování," nechala se slyšet von der Leyenová. Z nového programu Next Generation EU (fond obnovy) sem má zatím doputovat šest miliard eur.

Pokud nastane krizová situace typu pandemie, HERA spustí nouzová opatření. Například uvolní finance na okamžitý nákup léků nebo ochranných prostředků.

Další nová agentura?

Na úrovni EU už fungují dvě agentury, které se věnují oblasti zdravotnictví. Evropané se za poslední rok a půl mohli často setkat s protiepidemickými doporučeními Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), schvalování očekávaných vakcín pak měla na starosti Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Názory na to, zda unie potřebuje další podobně zaměřený orgán, a jestli ho vůbec dokáže uvést do chodu, se liší.

"Vítám všechny iniciativy, které mají za cíl posílení spolupráce zemí v oblasti zdravotnictví a lépe nás připraví na možné další zdravotní hrozby. Je určitě dobře, že by měl tento nový orgán řešit naši kritickou závislost na dovozu lékových komponentů, to se ukázalo být Achillovou patou Evropy hned na počátku dnešní pandemie a je to oblast, na kterou dlouhodobě upozorňuji," uvedla pro redakci česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).

Kateřina Konečná se naopak netají tím, že v oblasti ochrany veřejného zdraví nepovažuje vytvoření úplně nové agentury HERA po vzoru americké agentury BARDA za dobrý nápad.

"Ano, dnes již víme, že se nemá jednat o plnohodnotnou agenturu, ale spíše o jakousi strukturu uvnitř komise. Nicméně kdo trošku zná zákulisí fungování komise, ví, že přesně takto nové agentury nakonec vznikají," podotkla Konečná s tím, že místo plýtvání prostředky na vytvoření další agentury "na zelené louce" by dávalo větší smysl svěřit nové činnosti dlouhodobě těžce podfinancované agentuře ECDC.

"ECDC trvalo více jak deset let, než se nějak etablovala. HERA bude následující dekádu úplně k ničemu. Roky bude trvat, než se najdou kvalifikovaní lidé, kteří obsadí klíčové pozice v agentuře. Do té doby se bude jednat o prázdné oddělení s hezkou popiskou na dveřích. O získávání mezinárodní prestiže ani nemluvě," myslí si Konečná.

Evropská komise každopádně tvrdí, že začlenění nového úřadu do jejích vnitřních struktur zajistí, že HERA bude moct "hned od začátku plně využívat finanční, regulatorní, technické a organizační nástroje a expertizu, které má komise k dispozici". Úzce by měla spolupracovat také se zmíněnými agenturami ECDC a EMA, aby se tak předešlo "překrývání agendy".

Přesvědčit státy bude oříšek

Komise má v plánu využít všechny své možnosti k tomu, aby se nemuselo čekat na dokončení dlouhého legislativního procesu a úřad se mohl spustit už na začátku roku 2022. I tak však bude potřebovat souhlas členských států. A není jasné, zda ho dostane.

"Posílení zdravotní spolupráce v EU má obecně (mezi státy) podporu, ale je samozřejmě i velkou politickou výzvou, protože se dotýkáme kompetencí států. Při řešení dnešní pandemie se nicméně ukázalo, že máme v této oblasti slabá místa. (…) Věřím tedy, že i u vlád zavládne pragmatismus, jako tomu bylo například u evropského covid pasu," je přesvědčená Charanzová. Naráží přitom na to, že v současnosti zastává EU v oblasti zdravotnictví pouze podpůrnou roli.

Konečná je ohledně podpory členských států naopak skeptická. "Svého času nechtěly ani ECDC a s jejím vytvořením souhlasily jenom ve stavu podfinancované instituce bez reálných pravomocí," řekla europoslankyně s tím, že právě nedostatečné pravomoci ECDC se projevily v tom, že EU nebyla na pandemii připravená.

Bez Evropského parlamentu

Bývá zvykem, že významné strukturální změny EU se neobejdou bez shody Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, a někdy dokonce i prezidentů a premiérů na zasedáních Evropské rady.

Evropská komise se ale tentokrát rozhodla, že Evropský parlament bude z vyjednávání o novém úřadu v podstatě vyloučen. Ani v opačném případě by se nicméně nedalo čekat, že by europoslanci návrhu vystavili stopku. Podle Dity Charanzové panuje nyní v Evropském parlamentu "překvapivá shoda nad většinou zdravotních iniciativ komise".

Její česká kolegyně Kateřina Konečná nabídla vysvětlení, proč tomu tak je. Všechno, co ať už přímo, či nepřímo posiluje institucionální rámec EU, má podle ní v EP většinou úspěch.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 3 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy