Eurovolby v Nizozemsku podle odhadů vyhráli socialisté, uspěli i pravicoví populisté

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 5. 2019 22:38
Nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD) uspěla ve čtvrtečních volbách do Evropského parlamentu v Nizozemsku se ziskem 11,2 procenta hlasů a tří mandátů. Vyplývá to podle agentur Reuters a AP z odhadů výsledků hlasování. Vítězem se ale podle těchto údajů překvapivě nestala liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Skončila až druhá za vítěznou Stranou práce (PvdA), která si podle nizozemské televize NOS připsala 18,4 procenta hlasů.
Nizozemský premiér Mark Rutte vhodil svůj hlas a odjíždí z volební místnosti v Haagu. Jeho strana podle odhadů překvapivě skončila až na druhém místě.
Nizozemský premiér Mark Rutte vhodil svůj hlas a odjíždí z volební místnosti v Haagu. Jeho strana podle odhadů překvapivě skončila až na druhém místě. | Foto: Reuters

Rutteho liberálové nepotvrdili pozici favorita nizozemské části eurovoleb, když získali jen 14,6 procenta hlasů. Největší počet z 26 křesel náležejících Nizozemsku patrně obsadí socialisté. Podle Reuters budou mít pět europoslanců. To je povzbudivé pro místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse, který je lídrem nizozemských socialistů a zároveň kandidátem evropské socialistické frakce na příštího předsedu Evropské komise.

PvdA si oproti předchozím evropským volbám polepšila přibližně o devět procent hlasů a VVD, která je v Evropském parlamentu součástí liberální frakce ALDE, o tři procenta.

Úspěšná je premiéra v eurovolbách i pro Fórum pro demokracii, i když průzkumy jim předpovídaly až 15procentní zisk. Strana, kterou v roce 2016 založil nyní 36letý novinář Thierry Baudet, se staví proti přistěhovalectví, je proti euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.

Dohromady by měli získat nizozemští pravicoví populisté v Evropském parlamentu čtyři křesla. Protiunijně zaměřená Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, které část voličů patrně přebrala podobně vyprofilovaná FvD, si pohoršila o devět procent a dostala 4,1 procenta hlasů, což jí vyneslo jeden mandát v Evropském parlamentu.

Vládní Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA), která je součástí Evropské lidové strany (EPP), volilo 13 procent nizozemských hlasujících. Další koaliční strana, Křesťanská unie, si připsala osm procent a rovněž vládní liberální Demokraté 66 mají šest procent, což znamená propad o devět procent oproti roku 2014.

Z nizozemských opozičních stran významnější úspěch zaznamenala také Zelená levice (GL-G) s desetiprocentním ziskem.

Volební úspěch populistů v Nizozemsku se očekával. Navíc možná potvrzuje téměř celoevropský trend posilování těchto formací.

Voliči v Nizozemsku a v Británii ve čtvrtek byli prvními, kdo začali hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude ale jasné až v neděli večer po 23:00, kdy skončí hlasování v poslední z 28 členských zemí společenství.

Nepřímý dopad bude mít hlasování na celou podobu EU v příštích letech. Volby nejspíš ukončí dlouholetou neformální velkou koalici evropských lidovců a sociálních demokratů, která měla po desetiletí klíčový vliv na vývoj a integraci unie. Očekává se totiž posílení populistických a protiunijních stran v řadě zemí bloku.

 

Právě se děje

Další zprávy