Babišův střet zájmů škodí Česku i celé EU, řekla o kauze vlivná europoslankyně

Helena Truchlá Zahraničí Markéta Řeháková, Helena Truchlá, Zahraničí
Aktualizováno 3. 6. 2019 21:10
Premiér Andrej Babiš (ANO) svými kauzami škodí pověsti Česka v Evropské unii, řekla už loni v prosinci v rozhovoru pro Aktuálně.cz německá europoslankyně Ingeborg Grässleová, šéfka výboru pro rozpočtovou kontrolu. Babiš Grässleovou opakovaně obvinil, že si na něj "zasedla". Grässleová ale oponuje, že o problémech, jako je Babišovo údajné neoprávněné čerpání evropských dotací a jeho střet zájmů, není možné mlčet. "Neměli bychom dovolit, aby jeden podnikatel byl schopen vydírat celou Evropskou unii," řekla europoslankyně v loňském rozhovoru. Po pátečním zveřejnění návrhu auditní zprávy Evropské komise o čerpání dotací firmou Agrofert připomínáme jeho aktualizovanou verzi.
Europoslankyně Ingeborg Grässleová (CSU).
Europoslankyně Ingeborg Grässleová (CSU). | Foto: DVTV

Probíhá vyjednávání o rozpočtu Evropské unie a podobě kohezní i zemědělské politiky na období po roce 2021. Část veřejnosti premiéra kritizuje za to, že se snaží získat výhodnější podmínky pro své podnikání a ukrývá to za zájmy Česka. Je tu nějaký způsob, jak by to mohl udělat?

Nový finanční rámec je stále jenom návrh komise. Pořád ještě nevíme, co bude konečný výstup, ale zatím stanovuje, že národní vlády jednotlivých států by měly mít mnohem větší slovo v sestavování dotačních programů. To považuji za skutečnou hrozbu, protože program pak může být navržen tak, aby vyloučil hospodářskou soutěž, rovný přístup k dotacím, a vyrovnávání šancí mezi velkými, malými a středními podniky. Právě mezi těmi velkými podniky mají jejich vlastníci k těm fondům takříkajíc blízko.

Otázka střetu zájmů je tak důležitá nejen s ohledem na minulost, ale především při pohledu do budoucna. Člověk v čele vlády má opravdu široké možnosti - následovat ho může parlament, ale také místní a oblastní úřady. A tady je reálné nebezpečí, že tomu tak i je.

Výsledky aktuálních jednání ovlivní podmínky pro jednotlivé země v Evropské unii na roky 2021-2027. Může mít podezření z možného střetu zájmů českého premiéra negativní dopadat na vyjednávací sílu České republiky vůči ostatním zemím?

Záleží na tom, na které straně pan Babiš chce, aby Česká republika byla. Jestli chce pomáhat k tomu, aby celá EU držela pohromadě, nebo chce naopak do soukolí unie házet písek. To on se musí rozhodnout. Pokud EU nebude držet pohromadě, je to i jeho vina a - omlouváme se - je to i vina České republiky.

Vy se tedy domníváte, že dnešní situace kolem Andreje Babiše škodí postavení České republiky v Evropské unii?

Ano. Dokud má tento střet zájmů, škodí to České republice a škodí to i Evropské unii.

Co je největší problém z pohledu zástupců ostatních členských států?

Je třeba si uvědomit, že v Evropské radě jedná jménem své země, což mu dává velkou sílu. Neměli bychom dovolit, aby jeden podnikatel byl schopen vydírat celou Evropskou unii. To je situace, které nyní čelíme, a já v tuto chvíli říkám: Zastavme to. Babiš by měl mít především zájem sloužit občanům České republiky. Musí sloužit své zemi a Evropské unii, proto by se měl stáhnout ze všech firem. Aby se mohl starat o veřejné zájmy.

Proč komise čekala na to, aby se začala otázkou střetu zájmů Andreje Babiše zabývat až na základě podnětů Transparency International, které přišly z Česka na podzim roku 2018? Proč to nebylo dřív?

To je dobrá otázka. My na tom pracujeme už od roku 2014 (Andrej Babiš se v lednu toho roku stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), pozn. red.). Komise nám říká, že až dosud nedostala žádnou stížnost, což ale není pravda. Za ty poslední čtyři roky ale bylo těžké se domoci toho, aby se něco stalo. Probíhaly audity, něco se řešilo.

Česká republika má spoustu problémů s dotacemi, proběhly nějaké korekce, my o nich víme, sledujeme to. Proč se ale nic nedělo kolem Babiše, na to se musíte zeptat komise. Já se na to budu ptát pana (Günthera) Oettingera (evropský komisař zodpovědný za rozpočet, pozn. red.).

Proč je vyšetřování tak komplikované? Andrej Babiš převedl Agrofert do svěřenských fondů teprve v roce 2017 na základě čerstvě přijaté české legislativy, do té doby firmu řídil, přestože již byl členem vlády.

Ráda bych zdůraznila, že nemám proti Andreji Babišovi nic osobního. Snažím se respektovat každého zvoleného politika. Ale ten konflikt zájmů a střet byznysu s politikou je v tomto případě absolutně nepřijatelný. Proč je to tak složité? Mně samotné chvíli trvalo pochopit, že pan Babiš neudělá, co slíbí. Vždycky sliboval, že si ten konflikt zájmů vyřeší.

Pak byl přijat v Česku zákon (novela zákona o střetu zájmů z roku 2017 přezdívaný "lex Babiš", pozn. red.). A já jsem se radovala, že když už tento zákon existuje, bude to vyřešené. Ale nic se nezměnilo.

Trvalo mi přinejmenším dva tři roky, než jsem pochopila, že tyhle kroky ze strany českého premiéra nejsou míněny vážně. A v případě komise to bylo asi podobné. Věřili, že se to vyřeší. Ale ono se nic nezměnilo, dokonce se to zhoršovalo. Teď jim to snad došlo a něco udělají. Pomohl i případ Maďarska (v souvislosti s Maďarskem se Evropská komise zabývá čerpáním dotací pod dohledem vlády premiéra Viktora Orbána, pozn. red.).

Takže Maďarsko bylo impuls pro český případ?

Ano, protože vidíme, že se hodně mění struktura médií. Třetina jich je už momentálně v majetku velké ekonomické moci. A vidíme, že evropské fondy jsou používány k upevnění té konstrukce. A to při vší úctě není účel, na který mají být vynakládány peníze mých daňových poplatníků (Německo, které Ingeborg Grässleová v Bruselu reprezentuje, je čistým plátcem do společného evropského rozpočtu, z něhož se dotace vyplácejí, pozn. red.). Proto se tím tolik zabývám. Důsledek případu Čapí hnízdo byl, že důvěra, kterou jsme měli, byla pošramocena. Kolem tohoto případu zaznělo hodně lží.

Podívejte se na rozhovor ke kauze s Ivanem Bartošem:

Ten audit tu měl být už v lednu. To, že se to protáhlo přes evropské volby, je zásadní problém, tvrdí předseda Pirátů Ivan Bartoš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy