Vytratil se a pak suverénně vyhrál. Farage "nakopl" brexitový chaos, míří do Bruselu

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 5. 2019 18:08
Euroskeptikovi Nigelu Farageovi se podruhé podařilo, co žádnému jinému britskému politikovi od konce první světové války. Ve volbách porazil obě tradičně nejsilnější politické strany - konzervativce a labouristy. A to navíc s uskupením, které začalo fungovat jen měsíc a půl před evropskými volbami. Jeho Strana brexitu je s 32 procenty hlasů jednoznačně vyhrála.
Britský politik Nigel Farage
Britský politik Nigel Farage | Foto: Reuters

V posledních eurovolbách před pěti lety to byl právě Farage, kdo dovedl svou tehdejší Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) k vítězství. Způsob, jakým přebíral voliče tradičním stranám, vyděsil bývalého konzervativního premiéra Davida Camerona do takové míry, že nakonec souhlasil s vyhlášením referenda o vystoupení Británie z EU, což byl Farageův dlouholetý politický cíl.

Letos svou výhru zopakoval - a ještě s mnohem větším náskokem. Druzí liberální demokraté za ním zaostali o více než deset procentních bodů. Ve volbách propadli i vládnoucí konzervativci.

Nigel Farage nyní prohlašuje, že právě on je tím, kdo dokáže svou zemi z EU vyvést a naplnit výsledek referenda z roku 2016. Po něm se Farage z britské politické scény stáhl s tím, že "nikdy nechtěl být kariérním politikem" a svého životního cíle už dosáhl. 

"Ani ti, kteří brexit velmi podporovali, už po referendu neměli důvod někoho, jako je Farage, volit. Věděli, že už je jakoby rozhodnuto a stačí počkat," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš důvod Farageova zmizení z britského politického života.

Europoslancem Farage nicméně zůstal, prý s ambicí dohlížet na průběh vyjednávání. UKIP mezitím v roce 2017 ve volbách získal jen asi 600 tisíc hlasů. O dva roky dříve, ještě před referendem, to byly takřka čtyři miliony. 

Štědří dárci a vyšetřování

Britské odcházení z unie se zkomplikovalo a tři roky od lidového hlasování musela britská premiérka Theresa Mayová evropskou sedmadvacítku požádat o více než půlroční odklad. "Rozpolcenost konzervativců i labouristů v otázce brexitu vedla odchodu nakloněné Brity k tomu dát hlas v těchto volbách právě Farageovi," popisuje Kruliš. 

Farage stranu UKIP, která se od referenda přiblížila spíš krajní pravici, loni v prosinci opustil. V únoru pak prohlásil, že bude kandidovat za nové politické uskupení. Jeho Strana brexitu, ve skutečnosti firma, nemá žádné členy, jen "registrované podporovatele" a Farage nad ní má v podstatě absolutní kontrolu. Každý z více než 100 tisíc takových lidí věnoval 25 liber. 

Stranu podpořilo také několik štědrých dárců a partají se kvůli tomu zabývají úřady v Británii i Bruselu. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v současnosti zvažuje, jestli začít Farage vyšetřovat kvůli příspěvku ve výši 450 tisíc liber (zhruba 13 milionů korun) od pojišťovacího magnáta Arrona Bankse. Vlastní vyšetřování zahájil už dříve Evropský parlament, který britského politika podezřívá, že přijetím tolika peněz porušil parlamentní pravidla. 

Neskrývané ambice

Kromě dotažení brexitu se chce strana údajně soustředit i na obnovení demokratické suverenity ostrovního státu a nově zvolený europoslanec Farage po vyhlášení výsledků oznámil, že je připraven konzervativcům a labouristům čelit i v parlamentních volbách. "Systém dvou stran neslouží ničemu než sám sobě," citoval Farage server britské veřejnoprávní televize BBC.

Politikův názor, že svou neschopností dokončit brexit zradili Británii její čelní představitelé a že on prosadí odchod za každou cenu, včetně varianty bez jakékoliv dohody s EU, zaujala takřka třetinu voličů. "V parlamentních volbách by konstelace byla úplně jiná," upozorňuje ale analytik Kruliš. "Je tam jiný volební systém, jiná účast, to by celým poměrem výrazně zamíchalo," domnívá se.

Farage by pro svou stranu musel také získat dostatek kvalitních kandidátů, aby mohl konkurovat politikům ostatních zavedených stran ve velkém počtu britských volebních okrsků. "Politicky nemá žádný inovativní program, kandidují za něj prostě staří konzervativci. Body mu získává jeho odpor proti elitám," hodnotí Kruliš. Šéf Strany brexitu přitom sám není žádný outsider. Do první poloviny 90. let byl členem konzervativců a v Evropském parlamentu sedí posledních dvacet let.

Podle Kruliše byly tyto evropské volby v Británii tak trochu druhým brexitovým referendem. Pokud by tomu tak skutečně bylo, znamenalo by to, že britské veřejné mínění zůstává nadále rozdělené s velmi těsným rozdílem mezi oběma tábory.

"Nigel Farage na domácí scéně nikdy reálnou politickou sílu neměl," tvrdí Kruliš. Jestli se to změní v parlamentních volbách, které by se ve Spojeném království mohly konat už letos na podzim, podle něj záleží na několika faktorech.

"Pokud se nepodaří brexit dotáhnout, zůstane rozhodujícím tématem i v těch případných parlamentních volbách. To by mohlo pomoct Farageovi," myslí si Kruliš. "A velkou neznámou zůstává i to, jak moc ještě oslabí konzervativci - jestli se třeba úplně nerozdělí," dodává analytik. 

Video: Mladý muž polil Nigela Farage mléčným koktejlem

Nigela Farage polil muž v Newcastlu mléčným koktejlem | Video: agentura AP
 

Právě se děje

před 12 minutami

Trump má nejmenší podporu ze všech amerických prezidentů, věří mu jen 34 procent Američanů

Počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa schvaluje na konci jeho prezidentského mandátu 34 procent Američanů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na průzkum společnosti Gallup. Podle ní je Trump jediným americkým prezidentem, s nímž nikdy nesouhlasilo alespoň 50 procent dotazovaných. Hodnocení prezidenta je diametrálně odlišné mezi voliči Republikánské a Demokratické strany.

Souhlas s Trumpovou politikou se od voleb výrazně snížil. V posledním průzkumu před volbami souhlasilo s prezidentovým chováním 46 procent lidí. Průzkum společnosti Gallup se uskutečnil od 4. do 15. ledna, je tedy velice pravděpodobné, že z části zachytil ohlas obsazení Kapitolu Trumpovými příznivci ze 6. ledna.

Podle Gallupu k propadu podpory přispěly také neochota přiznat porážku, vývoj epidemie covidu-19 či druhý impeachment.

Agentura také uvádí, že Trump je jediným prezidentem od roku 1938, kterému se nikdy nepodařilo získat 50 procent a více respondentů s pozitivním míněním. Nejblíže tomu Trump byl na začátku loňského roku, kdy jeho počínání schvalovalo 49 procent respondentů.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Na dálnici D1 havaroval kamion, vozovka byla kvůli vysypaným plechům neprůjezdná

Na dálnici D1 u Ostravy havaroval v noci na úterý kamion, na dálnici se vysypaly balíky plechu. Směr na Prahu byl několik hodin neprůjezdný, náklad bylo potřeba přeložit. Dálnice byla znovu otevřena před 06:00, informovalo Národní dopravní informační centrum.

Nehoda se stala kolem 02:00 na 345. kilometru D1. Kamion narazil do svodidel. Podle policejního webu byly vysypané balíky s plechem asi šest metrů dlouhé.

Řidiči z D1 sjížděli na 349. kilometru u Klimkovic, zpátky se vraceli na 342. kilometru u Bravantic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy