Brusel - Každý rok přijde Evropská unie o téměř 160 miliard eur (v přepočtu 4,1 bilionu korun) při machinacích s daní z přidané hodnoty (DPH). Podvody překračují hranice členských států a transakce je těžké ohlídat. "Padesát miliard eur (z částky) připadá na přeshraniční podvody," poukazuje český europoslanec Petr Ježek, který je členem liberální frakce ALDE, na data Evropské komise z roku 2013.
EU proto zřídila Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a v nejbližších týdnech rozhodne o tom, kdo zasedne v jeho čele.
Hlavním úkolem žalobce bude ochrana finančních zájmů celé EU. Bude tak bojovat hlavně proti přeshraničním finančním a daňovým podvodům, praní špinavých peněz nebo zneužívání evropských fondů.
Veřejní žalobci totiž fungují pouze v jednotlivých členských státech. Pokud ale zločin v tomto případě překročí hranice, těžko ho lze řešit, upozorňuje europoslankyně za hnutí ANO Martina Dlabajová.
Pro členské státy není povinné, aby se zapojily do nového unijního orgánu. Mezi 22 zeměmi je nicméně i Česká republika. A taky Malta, země pokládaná za jeden z daňových rájů, ve kterém často dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Oproti tomu Švédsko, Maďarsko nebo Polsko, které je největším příjemcem evropských dotací, s vytvořením úřadu veřejného žalobce nesouhlasí. Ten proto nebude mít v těchto zemích pravomoci vyšetřovat finanční kriminalitu.
"Je škoda, že se zapojilo pouze 22 států a že spolupráce nepřekrývá celou schengenskou oblast. To určitě sníží akceschopnost evropského prokurátora," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Firmy s vlastníky registrovanými v daňových rájích vyhrály v Česku podle zdejší pobočky společnosti Transparency International v letech 2008-2013 veřejné zakázky za 153 miliard korun.
Do daňových rájů z této sumy odteklo podle analytika společnosti Bisnode Michala Řičaře řádově několik miliard korun. Jedná se o celkem 222 společností se sídly zejména na Kypru, Britských panenských ostrovech, ale také v Nizozemsku a Lucembursku.
Hledá se šéf
Úřad by měl začít fungovat nejpozději do konce roku 2020, už nyní se ale jedná o tom, kdo do jeho čela usedne.
"V současnosti se pracuje na schválení členů výběrové komise. Jejím hlavním úkolem bude sestavit užší seznam kandidátů na pozici evropského žalobce a posoudit jejich kvalifikaci," uvedla Dlabajová.
Šéfa úřadu následně vyberou z tohoto seznamu europoslanci společně s Radou EU.
"Termín hlasování ještě není znám, dle informací předsednictví by se však mělo vše stihnout ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu," prozradil europoslanec Ježek.
"O konkrétních kandidátech je ještě předčasné mluvit, výběrová komise teprve začíná pracovat. Na centrální úrovni bude mít ale každý stát své zastoupení, takže tam bude i žalobce za Českou republiku," dodal předseda právního výboru europarlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Zatím bez Čechů
Nejvyšším evropským žalobcem nebo řadovými evropskými žalobci se mohou stát státní zástupci nebo soudci.
Na pozici nejvyššího žalobce Česká republika zatím nikoho oficiálně nenavrhla. Je tedy možné, že se o tento post nikdo z Čechů ucházet nebude.
Letos v dubnu se spekulovalo, že o post se bude ucházet nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Tyto informace se ale nakonec nepotvrdily.
