Ovlivní krajní pravice eurovolby? Projděte si země, kde se daří populismu i radikálům
Jak vypadá europarlament dnes?
V Evropském parlamentu zatím nemají populisté z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFFD) se 44 poslanci velkou váhu. A to ani ve spojení s další (a početnější) euroskeptickou skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR) se 74 poslanci, s Evropou národů a svobody s 37 poslanci ani s 18 dalšími nezařazenými legislativci, zastupujícími vesměs extrémní pravici a levici.
Eurovolby v příštím roce mohou ale složením parlamentu notně zahýbat, a to právě kvůli sílící podpoře, které se dostává euroskeptickým uskupením v Německu, Itálii a dalších zemích, Česko nevyjímaje.
Ke slovu se přihlásí i extremistická či vysloveně neonacistická hnutí, jako je řecký Zlatý úsvit či Severské hnutí odporu ve Švédsku a dalších skandinávských zemích.
Poslanci Evropského parlamentu proto přijali nedávno rezoluci požadující zákaz neofašistických a neonacistických uskupení. Ta mohou eurovolby ovlivnit kampaní na sociálních sítích, protože na tu řádně vedenou zpravidla nemají peníze.
Právě se děje
Všechny iluze se zhroutily. Zjistila jsem, že jsme fašisté, říká ruská autorka
"Vzdejte se, nebo..." Kreml chce dobýt město, za kterým už půjde do tuhého. A to brzy
Zítko k soudu nepřišel, jeho příznivci ano. Soudkyně jich několik nechala vyvést
