Miliardy na vakcíny, stáže pro mladé a vzkaz české vládě. Takto zní plány Bruselu

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 16. 9. 2021 9:13
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová promluvila ve středu v Bruselu, citovala i českého prezidenta Václava Havla. Jako každý rok pronesla řeč o stavu Evropské unie. Bilancovala, rozdávala peníze, oznámila nové iniciativy. Výrazně ale tentokrát pracovala i s jinak nezvyklým nástrojem: s emocemi.
Beatrice Viová byla hostem na plénu Evropského parlamentu. | Video: Aktuálně.cz

Von der Leyenová na úvod pochválila EU za to, jak zvládla pandemii koronaviru. Připomněla, že v průměru mají členské státy proočkovaných 70 procent populace, jak si unie vytyčila, a o evropský covid pas požádalo přes 400 milionů lidí. "Zatímco ostatní o něm diskutovali, Evropa ho zavedla," zmínila šéfka komise.

Zdravotnictví bylo také první prioritou, které se von der Leyenová věnovala. Oznámila, že EU pošle v příštím roce navíc dalších 200 milionů vakcín proti covidu-19 do chudých zemí. Samy státy EU pak mají v příštích sedmi letech počítat s 50 miliardami eur (bezmála 1,3 bilionu korun) na "posílení odolnosti Evropy" vůči novým infekcím.

Zda půjde o investice do výzkumu, nebo spíš na stavby továren, von der Leyenová neupřesnila. To by mělo přijít až po debatě s členskými státy a europoslanci, stejně jako otázka, z jaké obálky se všechno zaplatí.

V podobném duchu šéfka komise uchopila další dvě evropské priority, klimatickou změnu a digitalizaci. V případě snahy EU omezit oteplování planety neoznámila německá politička žádnou novou legislativu, to udělal Brusel už v červenci. Ursula von der Leyenová "jen" přidala další peníze, mimo jiné čtyři miliardy eur (v přepočtu 100 miliard korun) rozpálenému třetímu světu na udržení tamní biodiverzity.

Pro Evropany apelovala na rychlé ustavení nového klimatického fondu. Z něho se má platit pomoc lidem z členských zemí ohrožených takzvanou energetickou chudobou při přechodu na obnovitelné zdroje, což začíná být kvůli dramatickému zdražování elektřiny v řadě zemí aktuální téma. Komise navrhla fond v červenci, teď ho začínají probírat členské státy.

Nenápadný vzkaz do Prahy

Von der Leyenová se v projevu opakovaně vracela k životní situaci lidí, kterými otřásla pandemie nebo nedávné živelní katastrofy v Evropě. Konkrétně pro mladé proto vyhlásila nový program Alma, který bude fungovat podobně jako Erasmus, ale nebude se týkat studentů. Bude-li chtít například mladý truhlář na zkušenou do jiné země a nebude mít peníze, unie mu je poskytne.

"Chceme umožnit mladým lidem, aby si plnili svoje sny," uvedla šéfka komise.

Program Alma byl jednou z mála novinek v letošním projevu. Tou další je záměr přetáhnout výrobu čipů, klíčové součástky elektronických výrobků, z Asie do Evropy. Evropa je závislá na dovozu čipů, což se při jejich momentálním nedostatku ukazuje jako praktický i geopolitický problém. Jak konkrétně si ohlášenou "čipovou nezávislost" představuje - zda například půjde o dotování jejich výroby na kontinentu -, bude muset von der Leyenová ještě upřesnit.

V projevu se dostalo také na zahraniční a bezpečnostní otázky kvůli nedávnému pádu Afghánistánu do rukou Tálibánu. Šéfka komise vyzvala, aby si EU ustavila skutečnou "obrannou unii" - Francie kvůli tomu hodlá příští rok během svého předsednictví uspořádat speciální summit. Tato věc se vrací na evropský stůl opakovaně a bez výsledku, protože většina zemí EU posílá peníze do NATO a na další obranný projekt nemá kapacity.

Z pohledu Čechů von der Leyenová ke konci projevu zajímavě citovala Václava Havla, když jeho úvahu o základních evropských hodnotách, jako je svoboda slova, použila ke kritice Polska a Maďarska. Obě země podle Bruselu potlačují nezávislost justice, Maďarsko také kritická média. Právě těmto dvěma zemím, aniž by je šéfka komise jmenovala, patřila věta "naše hodnoty musíme a budeme bránit".

Podobně se narážkou otřela i o českou vládu, která vede spor s komisí kvůli neoprávněně vyplaceným evropským dotacím v souvislosti se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše. "Každý eurocent musí být utracen v souladu s pravidly. Každý případ jejich porušení budeme vyšetřovat všemi prostředky," vyslala Ursula von der Leyenová nenápadný vzkaz do Prahy.

Pravá duše Evropy

A zmíněné emoce? Němka nezvykle pozvala poslouchat řeč přímo na plénum europarlamentu zvláštního hosta, italskou paralympioničku Beatrici Viovou. Ta v dospívání dramaticky onemocněla zánětem mozkových blan a lékaři jí museli amputovat obě končetiny pod kolenem i obě ruce. Čtyřiadvacetiletá Italka to ale nevzdala a s pomocí speciálních protéz to dotáhla až k paralympijskému zlatu v milovaném šermu. Právě Beatrice Viová měla šéfku komise nejvíc inspirovat k celkově optimistickému projevu.

"Bebe je příkladem přesvědčení, že pokud se něco zdá nemožné, pak se to dá zvládnout," zmínila zátopkovské heslo von der Leyenová. "Toto je pravá duše Evropy. Toto je její budoucnost," dodala na závěr. Zjevně dojatá mladá sportovkyně se dočkala ovací vestoje od celého parlamentu.

Video: Evropa chce bezpilotní letectvo

Nejde jen o letoun, ale o celý systém. Jsem docela optimistický. Do ambiciózního záměru se zapojilo i Česko, popisuje šéf Evropské obranné agentury. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy