Maďarská vláda na začátku července schválila rozšíření programu takzvané Národní karty, který se nově vztahuje mimo jiné i na ruské a běloruské občany. Jako "hostující pracovníci" budou moci žádat o víza ve zrychleném řízení. Systém však nijak neomezuje počet vydaných povolení.
Podle některých odborníků může maďarské rozhodnutí pro EU představovat bezpečnostní hrozbu. Evropská unie totiž v odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu hned v únoru 2022 pozastavila platnost dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem. Analytici se nyní obávají, že by se maďarská hranice mohla stát slabým místem celého systému, díky němuž v schengenském prostoru neexistují vnitřní hranice.
Na stole Evropské komise se v reakci na opatření sešly hned dva otevřené dopisy vybízející k akci. První přišel z řad europoslanců v čele s Danuší Nerudovou (STAN, EPP). Ta společně se svým litevským kolegou Petrasem Auštrevičiusem napsala otevřený dopis, ve kterém komisi vyzývají, aby "urychleně prošetřila maďarské rozhodnutí" kvůli obavám z případného ohrožení fungování schengenského prostoru a "jeho role jako bezpečného prostoru pro občany."
67 MEPs expressed great concern over the recent decision of the Hungarian government to ease
— Petras Austrevicius (@petras_petras) August 3, 2024
visa restrictions for Russian and Belarusian citizens and ask @EU_Commission to respond to growing risks. Thank you colleague @danusenarudova for great cooperation pic.twitter.com/6UXk11D1Qo
O vysvětlení maďarských kroků minulý týden požádali v otevřeném dopise adresovaném eurokomisařce pro vnitřní záležitosti Ylvě Johannsonové také zástupci severských a pobaltských států. Podle ministrů těchto zemí představují maďarské kroky "vážné bezpečnostní riziko".
Here is the #Nordic- #Baltic foreign ministers’ letter that we sent to EU Commissioner Ylva Johansson with regard to Hungary’s decision to ease entry for Russians & Belarussians.
— Baiba Braže (@Braze_Baiba) August 16, 2024
Our concern about the impact on our security, as Russia is conducting hybrid attacks against the EU. pic.twitter.com/riDjdfQJmm
Maďarsko lhůtu promeškalo, komise čeká dál
Johannsonová již na začátku srpna vyzvala Budapešť, aby své kroky vysvětlila - a dala jí na to čas do pondělí 19. srpna. Maďarské úřady však v dané lhůtě žádné vysvětlení komisi nedodaly.
Je možné, že ke zdržení přispěl největší maďarský státní svátek - svátek svatého Štěpána, prvního maďarského krále a zakladatele uherského státu, který se v Maďarsku slaví 20. srpna. Komise proto vyčkává na maďarskou odpověď.
"Chápeme, že maďarské úřady potřebují více času (…). S maďarskými úřady ale jsme v kontaktu," uvedla v úterý jedna z mluvčích komise Annita Hopperová. Na otázku, jak dlouho bude komise čekat, Hopperová neodpověděla.
Ačkoli Budapešť komisi oficiálně žádné stanovisko zatím nepředložila, ozývají se už první reakce. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil nařčení ze strany svých severských a pobaltských protějšků za lži.
"Zařazení ruských a běloruských občanů do programu Národních karet nepředstavuje z hlediska schengenského prostoru žádné bezpečnostní riziko, neboť tyto osoby musí při vstupu a pobytu v Maďarsku stále procházet komplexní kontrolou," uvedl na Facebooku.
Veřejným prostorem však kolují i další možná vysvětlení rozšíření systému Národních karet i na ruské a běloruské občany. Jedním z nich je dostavba maďarské jaderné elektrárny Paks, kterou má stavět ruská společnost Rosatom.
Maďarský politolog András Rácz nicméně v rozhovoru pro server The Parliament upozornil, že výstavba elektrárny v této fázi není. "Není to vůbec opodstatněné. A i kdyby se výstavba elektrárny v takové fázi nacházela, stále by to neodůvodňovalo, proč se na seznam musí dostat i Bělorusové," dodává.
Evropská komise chce nyní zjistit, jaký rozsah a důsledky může mít maďarské rozhodnutí pro unijní legislativu. Mluvčí Hopperová připomněla, že schengenská pravidla se na Maďarsko vztahují neustále. "To znamená, že je třeba provádět dvoustranné kontroly. Je třeba, aby byly zavedeny důkladné bezpečnostní kontroly."
Obnova kontrol nebo vyloučení ze Schengenu
Technicky je výdej víz a povolení k pobytu v kompetenci členských států. Jak ale připomněla v dopise eurokomisařka Johanssonová, členské státy musí být opatrné, aby neohrozily integritu společného prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Zároveň je ale na samotných vládách, aby zvážily možné bezpečnostní důsledky.
Podle europoslankyně Nerudové není možné, aby se jedna ze zemí sama rozhodla, že umožní dlouhodobou přítomnost nově příchozím Rusům a Bělorusům bez dostatečné bezpečnostní kontroly. "V tomto směru nemůžeme absolutně vyloučit, že dojde například k novým Vrběticím," varovala před rizikem.
"Pokud maďarská vláda nebude schopná dostatečně garantovat bezpečnostní kontroly, komise a státy z toho budou muset vyvodit důsledky," uvedla pro redakci Nerudová.
Co tedy může nastat, pokud si Maďarsko nový vízový systém ponechá? Když zůstaneme čistě u ochrany schengenského prostoru, nabízí se znovuzavedení hraničních kontrol ze strany zemí sousedících s Maďarskem.
"Osobně bych se chtěla vyhnout takovému řešení, ale bezpečnostní riziko v tuto chvíli vyloučit nemůžeme vzhledem k dlouhodobému chování maďarské vlády vůči Rusku," myslí si Nerudová.
Krajním řešením by mohlo být také "pozastavení" členství Maďarska v schengenském prostoru. "Členství v Schengenu není z podstaty věci automatické a vyžaduje plnění určitých povinností (…). Pokud by tedy komise vyhodnotila, že k tomu v jeho případě nedochází, Maďarsko by mohlo být z této zóny vyloučeno," uvedl pro redakci analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Zároveň dodává, že případnou zodpovědnost za takový krok by měla mít právě komise, jejíž představitelé za fungování zóny volného obchodu zodpovídají.
Komise má i další možnosti
Silnou reakcí by podle Havlíčka bylo i důslednější prosazování takzvané kondicionality, ke kterému se chce komise v novém mandátu zavázat. Ta podmiňuje alokaci evropských peněz "výměnou" za dodržování zásad právního státu. Právě ty přitom Maďarsko opakovaně porušuje a byly mu už v této souvislosti zmrazeny výplaty peněz z unijních programů.
"Komise může jít i dále a omezit Maďarsku přístup i do dalších forem spolupráce, jak se to v poslední době stalo v oblasti Erasmus+, když Maďarsko začalo omezovat akademické svobody a útočit na akademiky a školy," myslí si Havlíček.
Celá záležitost se pravděpodobně dostane na stůl ministrů zahraničí a obrany unijní sedmadvacítky. Ti se příští týden 28. a 29. srpna setkají na neformálním zasedání Rady. To se mělo podle zvyklostí původně konat v zemi, která Radě předsedá - teď tedy v Maďarsku. Šéf unijní diplomacie ji však svolal do Bruselu v reakci na "diplomatickou misi" do Ruska a Číny maďarského premiéra Viktora Orbána.
Video: "Neskutečná povýšenecká drzost." Havlíček se kvůli Orbánovi opřel do Evropské unie.
