Macron vede kritiku Putinova Ruska. Naopak Němci jsou téměř neviditelní

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
27. 1. 2022 19:23
Když Moskva oznámila, že ruská armáda hodlá příští měsíc cvičit na moři zhruba 240 kilometrů od irských břehů, dostala vzkaz od lokálního svazu rybářů ze severozápadu Irska: oni budou tyto manévry blokovat. Jak? "Vyrazíme do oblasti na svých lodích a budeme doufat, že Rusko bude respektovat námořní pravidla o předcházení kolizím," řekl zástupce rybářů Patrick Murphy.
Emmanuel Macron a Olaf Scholz.
Emmanuel Macron a Olaf Scholz. | Foto: Reuters

Irové protest vysvětlili tak, že budou jen hájit zdroj obživy pro svoje rodiny. V oblasti se pohybují početná hejna tuňáků a rybáři mají strach, že by je plánované podmořské výbuchy mohly navždy vyhnat z tamních vod, protože zvířata změní svoje migrační trasy. "Budeme se prostě vůči Rusům bránit, co to půjde," řekl rozhlasové stanici RTE Murphy.

Zdaleka ale nejde jen o Irsko a tamní rybáře. Evropské státy už několik týdnů ladí noty, jak reagovat na výhrůžky Ukrajině vojenskou invazí ze strany Ruska a na požadavky Moskvy vůči Západu, že k tomu nedojde mimo jiné pod závazkem zastavení rozšiřování NATO o postsovětské státy.

Mezi spojenci panuje shoda, že takový požadavek je nepřijatelný, a jak USA, tak Evropané připravují sérii kroků pro případ, že Rusko skutečně Ukrajinu napadne. Shodli se i na ekonomických sankcích, které "budou Rusko bolet", jak řekl po schůzce se svými protějšky z Evropské unie šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Na stole je vyloučení Moskvy z mezinárodního platebního systému pod zkratkou SWIFT, v jehož důsledku by se Rusko nedostalo k dolarům ani eurům a nemohlo by financovat svůj vlastní provoz. A stejně jako Američané, také Evropané plánují zákaz vývozu pokročilých technologií do Ruska, které je však potřebuje a neumí si je samo vyrobit.

Proti sankcím zatím žádný stát otevřeně nevystoupil. Podporují je i jindy proruské Maďarsko, Itálie nebo Řecko. "Jednota," popsal stručně náladu u unijního stolu pro Aktuálně.cz nejmenovaný velvyslanec východoevropského státu v Bruselu. Vysvětluje ji tím, že požadavky Kremlu směrem k NATO udělaly z celé věci i v očích tradičně proruských zemí "otázku dlouhodobé bezpečnosti celé Evropy".

Aktivní Francouzi

U protiruských sankcí EU nyní řeší to, kdy by měly být spuštěny. Zda jen v případě vojenské (pozemní) operace, jak to chtějí Maďarsko nebo Itálie, nebo i po kybernetickém útoku na Ukrajinu či výskytu nových "zelených mužíků" v nějakém ukrajinském městě.

Mimo debatu naopak zůstává zákaz vývozu ruského plynu do EU kvůli vysoké závislosti řady zemí na této surovině.

Diplomatickou iniciativu dovnitř Evropy i navenek vede Francie. Emmanuel Macron inicioval setkání premiérských důvěrníků z Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie tento týden v Paříži.

Schůzka v takzvaném normandském formátu se hodnotí jako úspěšná: poprvé po dvou letech přinesla stanovisko, na kterém se shodly všechny čtyři strany. Za dva týdny se mají potkat znovu, tentokrát v Berlíně, a do té doby platí příměří. Tento pátek si pak má telefonovat Macron s Vladimirem Putinem. 

Francie kromě toho podporuje Ukrajinu bilaterálně. Paříž dodala obranné zbraňové systémy Kyjevu a Macron už oznámil, že zvýší, řádově v tisících mužů, francouzskou vojenskou přítomnost na území Rumunska "v rámci posilování obranyschopnosti východního křídla NATO".

Neviditelní Němci

Takřka neviditelné je naopak Německo. Nový kancléř Olaf Scholz (SPD) se k ruské agresi vůči Ukrajině vyjadřuje minimálně, a když už, tak neurčitě. Zatímco Macron po jeho boku tento týden v Berlíně nazval Putinovo Rusko "největším destabilizátorem Evropy dneška", Scholz jen opakoval nutnost "nerezignovat na dialog".

Německá vláda také nejen že odmítla dodat zbraně Ukrajině, ačkoli do jiných států je vyváží, ale zabránila i vývozu starých sovětských houfnic na Ukrajinu z Estonska. Později v reakci na mezinárodní kritiku Scholzova koalice rozhodla, že zemi dodá pět tisíc helem. Jak se ale ukázalo, Kyjev jich žádal sto tisíc. Na půdě EU teď Německo zdržuje vyslání možné společné vojenské mise na výcvik ukrajinských policistů a zástupců armády a prosazuje, aby Evropané Kyjevu posílali jenom peníze.

Německého postoje si všimli i američtí spojenci a tamní média. Oslovení Němci nabízejí jako odpověď zpravidla historii a pacifismus, který má poválečné Německo ve svojí DNA.

"Dvakrát jsme Rusko napadli a podruhé to byla genocidní válka. Zahynulo při ní 27 milionů Sovětů, z toho 15 milionů Rusů," řekl americkému deníku New York Times Matthias Platzeck, předseda Rusko-německého fóra a bývalý lídr Scholzovy SPD. "Představa, že budeme s Ruskem zase znovu válčit, je pro řadu Němců nestravitelná," dodal.

Video: Reportáž z ukrajinského města Charkov

"Doufáme, že k invazi nedojde," věří obyvatelé ukrajinského města Charkov. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Real v generálce na finále LM nedal gól

Mistrovský Real Madrid zakončil španělskou nejvyšší soutěž bezbrankovou remízou s Betisem Sevilla. Zápas byl pro tým kolem jasně nejlepšího ligového střelce Karima Benzemy generálkou na finále Ligy mistrů, ve kterém se příští sobotu utká v Paříži s Liverpoolem.

Benzema nerozšířil počet 27 branek, s kterými vévodí tabulce střelců, největší šanci zápasu promarnil v úvodu druhého poločasu jeho spoluhráč Rodrygo. Real má před víkendovým programem závěrečného 38. kola třináctibodový náskok na Barcelonu, Betis už nemohl vylepšit páté místo, ze kterého se kvalifikoval do Evropské ligy.

V druhé dnešní předehrávce sestupující Levante vyhrálo třetí z posledních čtyř zápasů. I díky dvěma gólům Melera zvítězil předposlední tým tabulky na hřišti Vallecana 4:2.

Španělská fotbalová liga - 38. kolo:

Real Madrid - Betis Sevilla 0:0, Vallecano - Levante 2:4 (18. Álvaro García, 61. Guardiola z pen. - 26. a 45.+1 Melero, 44. Martí, 76. Coke).

Tabulka:

1. Real Madrid 38 26 8 4 80:31 86
2. FC Barcelona 37 21 10 6 68:36 73
3. Atlético Madrid 37 20 8 9 63:42 68
4. FC Sevilla 37 17 16 4 52:30 67
5. Betis Sevilla 38 19 8 11 62:40 65
6. San Sebastian 37 17 11 9 39:35 62
7. Villarreal 37 15 11 11 61:37 56
8. Bilbao 37 14 13 10 43:35 55
9. Pamplona 37 12 11 14 37:49 47
10. Vigo 37 12 10 15 43:41 46
11. Valencie 37 10 15 12 46:53 45
12. Vallecano 38 11 9 18 39:50 42
13. Espaňol Barcelona 37 10 11 16 40:53 41
14. Getafe 37 8 15 14 32:38 39
15. Elche 37 10 9 18 37:51 39
16. Granada 37 8 13 16 44:61 37
17. Cádiz 37 7 15 15 34:51 36
18. Mallorca 37 9 9 19 34:63 36
19. Levante 38 8 11 19 51:76 35
20. Alavés 37 8 7 22 31:64 31
před 8 hodinami

Trump musel zaplatit pokutu 110 tisíc dolarů za pohrdání soudem

Někdejší americký prezident Donald Trump zaplatil pokutu 110 tisíc dolarů (2,57 milionu korun), která se mu nasčítala za pohrdání soudem v kauze vyšetřování jeho financí ve státě New York. Oznámila to v pátek kancelář newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové. Exprezident ovšem podle ní stále nedodal dokumentaci, kterou soud požadoval jako druhou podmínku pro úplné stažení nařízení spojeného s neuposlechnutím obsílky.

Soudce Arthur Engoron konstatoval Trumpovo pohrdání soudem 25. dubna poté, co podnikatel a politik ignoroval výzvu Jamesové, aby předal materiály pro vleklé vyšetřování své firmy Trump Organization. S rozhodnutím se pojila pokuta 10 tisíc dolarů za každý další den, kdy Trump nebude spolupracovat.

Engoron pak minulý týden oznámil, že 6. května byl trest pozastaven, neboť Trumpovi právníci odevzdali soudu přísežná prohlášení, v nichž popisovali kroky, které podnikli ve snaze vyhovět požadavkům prokurátorky. Zároveň dal soudce Trumpovi do dneška čas na to, aby zaplatil vzniklou pokutu a dodal další prohlášení ohledně pátrání po záznamech požadovaných v obsílce. Exprezidentův tým tvrdí, že materiály, kterých se domáhá Jamesová, nejsou jednoduše k dispozici.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 9 hodinami

Německo, Francie a Nizozemsko oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie, Kanada a Nzozemsko. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy