Rozložení moci v europarlamentu se výrazně změnilo. Lidovci a liberálové budou tlačit na reformu EU

Aneta Zachová
18. 1. 2017 18:55
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Mocenské poměry v Evropském parlamentu se po volbě předsedy zásadně změnily.
Mocenské poměry v Evropském parlamentu se po volbě předsedy zásadně změnily. | Foto: Reuters

Brusel – Zvolením lidovce Antonia Tajaniho novým předsedou Evropského parlamentu končí důležitá éra velké evropské politiky a s ní i jedna velká koalice.

Až dosud určovala nejen předsedu, ale i celkové politické směřování europarlamentu dohoda mezi tamními lidovci a socialisty. Po úterním hlasování, ve kterém zvítězil právě Tajani z Evropské lidové strany (EPP), ale otěže převzaly středopravicové strany.

Na stranu kandidáta největší politické frakce v EP se nakonec přiklonila nejen Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), ale taky Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Tři politická uskupení tak zformovala novou proevropskou koalici a spojení lidovců se socialisty odeslala definitivně do historie. 

Nová koalice v EP může změnit i budoucnost evropské integrace. Lidovci a liberálové totiž hlasitě volají po celkové reformě EU, kterou loni otřáslo rozhodnutí Britů Unii opustit. Zároveň v celé Evropě sílily hlasy euroskeptiků.

Pravicové frakce se proto chtějí víc zaměřit na ekonomiku, hospodářský růst, energetiku nebo bezpečnost. Podporovat budou i posílení evropské obranné unie a další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Telička místopředsedou

Uskupení ALDE přistoupilo na dohodu s evropskými lidovci ohledně předsedy mimo jiné výměnou za vyšší vliv v rámci tzv. konference předsedů. Ta je pro fungování Evropského parlamentu důležitá, protože přerozděluje pravomoci stálým výborům a delegacím. Kromě předsedy europarlamentu ji tvoří taky lídři jednotlivých politických skupin.

Liberálové z ALDE taky získali výměnou za rezignaci svého šéfa Guye Verhofstadta na nejvyšší post alespoň pozici místopředsedy EP. Hned v prvním kole volby ve středu uspěl český europoslanec Pavel Telička (ANO).

"Potřebujeme změnu a potřebujeme se zmodernizovat a zreformovat. Parlament musí být více politický, více transparentní a méně technokratický," naznačuje Telička, na čem hodlá pracovat.

EP má celkem 14 místopředsedů, proto Teličkovo zvolení neznamená nic převratného. Český europoslanec ale může částečně ovlivnit sestavování agendy parlamentu.

Reálný vliv na legislativu ale mají spíš zpravodajové připravovaných směrnic a předsedové výborů, které se věnují konkrétním tematickým oblastem.

"Liberálové se můžou díky nové dohodě neformálně dostat o něco výš," vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek. "Koalice s lidovci pro ně může znamenat symbolický návrat do hlavní trojky."

Frakce ALDE byla v historii třetí největší v Evropském parlamentu, po volbách v roce 2014 se ale posunula na čtvrté místo za konzervativce z ECR.

Bezpečnost, migrace... a Brexit

Prioritami nového šéfa Evropského parlamentu Tajaniho budou podle jeho slov bezpečnost, migrace a zaměstnanost. A už před svým zvolením řekl, že chce Evropskou unii zbavit dluhů. Zároveň ale dodal, že jedna z klíčových výzev EU, tedy řešení migrační krize, vyžaduje investice v Africe v řádu miliard eur.

O tom všem chce ale rozhodovat kolektivně. "Předseda Evropského parlamentu nemůže mít svůj vlastní program," zdůraznil Tajani. "Musí respektovat rozhodnutí europoslanců."

Velkým tématem bude podle něj i Brexit. Po úterním proslovu britské premiérky Theresy Mayové je totiž jasné, že Spojené království definitivně odejde z jednotného evropského trhu.

Hlavní úlohu při vyjednávání mezi EU a Británií sice sehrají členské státy a tzv. Evropská rada. Evropští poslanci ale musí výslednou dohodu mezi oběma partnery oficiálně schválit.

Hlavním vyjednavačem europarlamentu pro Brexit se stal už zmíněný bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt z frakce ALDE. Podle evropských socialistů a konzervativců (ECR) ale Verhofstadt svými politickými manévry během volby předsedy ztratil jejich důvěru. Ještě minulý týden chtěl totiž do své frakce ALDE přijmout italské euroskeptiky a populisty z Hnutí pěti hvězdiček. V úterý ale obrátil a uzavřel dohodu s lidovci. Verhofstadtovy pravomoci směrem k Brexitu proto zůstávají nejasné.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
Další zprávy