"V dnešní době jsou přeshraniční transakce osvobozeny od platby DPH. To často vede k tomu, že obchodník ve druhém státě odvádí celou daň, zatímco obchodník v prvním státě daň neplatí vůbec," říká český europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luděk Niedermayer (TOP 09).
Tato praxe podle něj často vede k tomu, že obchodníci se snaží vyhnout povinnosti platit DPH tak, že své zboží posílají do zahraničí jen "naoko". Říká se tomu karuselový podvod.
Kupující v cizím státě v takovém případě neexistuje, a daň tak nikdo nezaplatí. EU tímto způsobem přijde ročně až o 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). Pokud jde o samotnou Českou republiku, ta na karuselových podvodech podle odhadů ročně tratí kolem 60 miliard korun.
Unie se s těmito podvody chce už delší dobu vypořádat, nová reforma odvádění DPH by měla výrazně pomoci.
Dvě cesty
Původně byly na stole dvě možnosti. Evropský parlament se v úterý přiklonil k tzv. definitivnímu režimu. Podle něj daň sice i nadále půjde do pokladny státu, ve kterém obchodní transakce končí, plátcem daně ale bude prodejce nebo dodavatel, a ne kupující.
Podíl karuselových podvodů by se díky tomu měl podle Bruselu snížit. Daňovou povinnost totiž bude mít rovnou ten, kdo zboží do zahraničí posílá.
Konečné slovo budou mít členské státy, europarlament tuto reformu jen konzultoval. "Evropský parlament schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise. V daňových otázkách mají výhradní kompetenci členské státy, a návrh komise tedy musí projednat a schválit Rada EU. Bez jednomyslné shody ministrů financí se dál nepohneme," vysvětluje Niedermayer.
Druhou možností byl tzv. reverse charge, tedy mechanismus přenesené daňové povinnosti. Jeho velkým zastáncem je český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle tohoto systému má DPH odvést vždy poslední obchodník v celém řetězci. Jednoduše řečeno: plátcem je až odběratel, a nikoli dodavatel.
Niedermayer upřednostňuje první, definitivní režim. Systém reverse charge je podle něj stále náchylný k velkému množství menších daňových podvodů.
Dočasně bude i reverse charge
Nakonec ale bude po určitou dobu platit i reverse charge, české vládě se loni podařilo do finálního návrhu Evropské komise prosadit tento mechanismus. A nyní s českou pozicí fakticky souhlasil i Evropský parlament.
Podle Babiše jde o velký úspěch. "Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili komisi, aby předložila návrh, který chceme my," dodal.
Evropské státy ale budou moci využívat systém reverse charge pouze do roku 2022, a navíc po splnění přísných pravidel. Tzv. přenesenou daňovou povinnost bude například možné uplatnit jen u transakcí nad 450 tisíc korun.
Po 22. červnu 2022 bude na celém území Evropské unie platit pouze definitivní režim.
"Nemyslím si, že je efektivní zavádět nový režim DPH, který je navíc aplikovatelný pouze na faktury od určité výše. Více bych uvítal, kdyby se Rada EU rychle dohodla na parametrech nového definitivního režimu DPH, který by problém karuselů vyřešil a zároveň by režim zjednodušil," říká Niedermayer.
Kritici nové reformy
Kritici přijatého, definitivního režimu se původně obávali, že se plátce daně - tedy prodejce - bude muset registrovat v každém státě zvlášť. Nakonec ale bude daň odvádět jenom tam, kde má své sídlo. Příslušné úřady pak tuto částku převedou do státní pokladny země, ve které obchodník své zboží nabízel a prodal.
Dalším argumentem kritiků definitivního režimu je množství plátců DPH. Jen v České republice je jich už nyní kolem 530 tisíc. Například podle člena prezidia Komory daňových poradců Petra Tomana definitivní režim počet plátců zvýší. A naopak reverse charge by ho spíše snížil.
Dalším problémem může být i nedostatek důvěry mezi daňovými orgány jednotlivých zemí, které mezi sebou budou muset více komunikovat a převádět vybrané částky.
O unijní reformě výběru DPH se jednalo téměř pět let. Evropská komise, europoslanci i jednotlivé vlády si od nových pravidel slibují především efektivnější výběr daní a méně daňových podvodů. Pro návrh hlasovalo 493 poslanců, proti bylo jen 48.
