Kdo bude mít ve vládě na starost EU? Strany se musí připravit na předsednictví

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
19. 10. 2021 15:40
Nový kabinet velmi pravděpodobně zřídí post ministra pro evropské záležitosti. Vyjádřila se tak v posledních dnech většina stran budoucí vládní pětikoalice. Naposledy to zmínil sám kandidát na budoucího premiéra Petr Fiala (ODS).
Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka.
Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka. | Foto: ČTK

"Je to předmětem jednání," řekl Fiala v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. "Premiér má teď k dispozici státního tajemníka pro evropské záležitosti, ale mně to nepřipadá jako dostatečné. Měl by to být člen vlády. Půjdeme s tímto návrhem do jednání v rámci koalice," pokračoval lídr volební koalice Spolu Fiala. Dodal ještě, že hlavním důvodem pro vytvoření nové funkce je jak blížící se české předsednictví EU, tak obecně "lepší koordinace evropské politiky napříč resorty".

Podobně to vidí zástupci druhé koalice Pirátů a STAN. "Ministr pro EU dává smysl. Z hlediska zastupování navenek zvyšuje legitimitu postojů země vůči zahraničním partnerům," řekl deníku Aktuálně.cz vyjednavač kapitoly o Evropské unii, NATO a zahraniční politice za Piráty Jan Lipavský. 

Radim Sršeň, vyslanec ČR v unijním výboru regionů a jeden z kandidátů STAN na evropský post, byl ještě jednoznačnější. "Ministra pro evropské záležitosti potřebujeme a velmi pravděpodobně vznikne," řekl odbornému serveru Euractiv.cz.

Starosta obce Dolní Studénky a vysokoškolský učitel evropských studií narážel na to, že Česko bude muset kvůli předsednictví sáhnout k několika systémovým změnám. Například určit, kdo od července 2022 povede Radu pro všeobecné záležitosti (GAC), protože nikoho takového Česko momentálně nemá. Právě tehdy se Česko ujme svého historicky druhého předsednictví EU.

Rada GAC je sbor, který se schází jednou měsíčně a předjednává summity lídrů EU. Členy této rady jsou nejčastěji ministři zahraničí, ministři pro EU nebo státní tajemníci. Podle pravidel rady ji ale může řídit jen člen vlády.

Česko má zmíněnou státní tajemnici pro evropské záležitosti Milenu Hrdinkovou. Ta ale členkou vlády není. Česká ústava za členy považuje jen předsedu vlády, místopředsedy a ministry. 

Ministr zahraničí nestačí

Situace by šla vyřešit tak, že by této radě předsedal ministr zahraničí, jako tomu bylo třeba za nizozemského nebo belgického předsednictví. Obě země ale mají evropskou agendu usazenou právě na ministerstvu zahraničí. Český případ je jiný. Koordinace EU "sedí" pod premiérem na Úřadu vlády.

V Černínském paláci zůstalo jen torzo evropských politik poté, co si většinu k sobě stáhl nejprve státní tajemník pro EU Tomáš Prouza za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a poté premiér Andrej Babiš (ANO). "Ministrovi zahraničí je agenda Rady pro všeobecné záležitosti už moc vzdálená," míní Radim Sršeň.

Šéf evropské agendy se navíc musí v době předsednictví na osm týdnů víceméně odstěhovat do Štrasburku - musí být fyzicky přítomen na každém zasedání europarlamentu a prezentovat tu postoje vlád členských států. To by běžné fungování ministra zahraničí mohlo paralyzovat.

Strany pětikoalice přitom dlouho o zřízení nového ministerského postu nemluvily. V kampani nebylo evropské předsednictví tématem.

Bezprostředně po volbách to navíc vypadalo, že se budoucí Fialova vláda spokojí jen s posíleným ministrem zahraničí, ke kterému by se vrátila unijní agenda z Úřadu vlády. Když se totiž začalo spekulovat o možném novém šéfovi diplomacie, padlo jméno nynějšího předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL). Ten svůj případný zájem potvrdil a řekl, že by křeslo přijal "s ohledem na potřebu dobře zvládnout evropské předsednictví".

V posledním týdnu došlo v této věci ke změně. Podle informací deníku Aktuálně.cz zejména proto, že si zástupci koaličních stran nechali vysvětlit zmíněné procedurální změny, které předsednictví přinese. 

Kdo by mohl být nový ministr?

Novou dynamiku navíc vnesla do úvah o evropské agendě pirátská strana, která zaznamenala nejhorší volební výsledek z pětikoalice. Před volbami se předpokládalo, že Piráti ve vládě obsadí víc postů. Nyní se čeká, jestli se nespokojí například "jen" s ministrem pro EU (a novým úřadem pro digitalizaci).

Protože strany pětikoalice ještě nejsou dohodnuté na tom, která z nich obsadí nový post ministra pro evropské záležitosti, není jasné ani jméno kandidáta.

Nejčastěji se skloňuje jméno zmíněného šéfa sněmovního výboru pro EU, lidovce Benešíka, který zároveň vede vyjednávání pětikoalice o kapitole Evropa, NATO, zahraniční politika. "Můj obecný zájem trvá, ale to je opravdu na rozhodnutí pětikoalice," sdělil Benešík. "Na středečním jednání naší skupiny k zahraniční politice otázku ministra pro EU otevřu," potvrdil.

Zaznělo také jméno europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry. Ten to však v minulém týdnu veřejně odmítl s tím, že si už takto nemusí "posilovat ego". Vondra měl na starosti první české předsednictví EU v roce 2009 ve funkci vicepremiéra ve vládě Mirka Topolánka (ODS).

Spekuluje se také o diplomatovi a bývalém velvyslanci v Kuvajtu Martinu Dvořákovi (STAN) nebo pirátovi Janu Lipavském. Ten se dosud věnoval na půdě parlamentu zahraniční politice, nyní ale ze sněmovny vypadl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy