Sankce, které členové NATO a další země uvalili na Rusko kvůli vojenské invazi, se dotkly také ropy, plynu a uhlí. Tedy fosilních paliv, která při používání uvolňují emise skleníkových plynů. Omezený dovoz by v některých zemích mohl urychlit přechod na obnovitelné zdroje, v jiných rozšíří vlastní těžbu uhlí. V měsíčním přehledu zpráv o klimatu jsme se tentokrát zaměřili na toto jediné téma.
Urychlí invaze přechod na obnovitelné zdroje energie?
Země závislé na ruských energetických zdrojích nyní hledají způsoby, jak je nahradit. Kateřina Davidová z institutu Europeum se domnívá, že největší smysl by v současnosti dával přechod na obnovitelné zdroje energie. "Jedná se o zdroje, které lze nejrychleji instalovat, je u nich nejmenší závislost na třetích zemích a jsou aktuálně i nejlevnější," říká pro Aktuálně.cz.
Jak dodává, tak s navýšením využívání obnovitelných zdrojů Evropská unie stejně počítala, protože se zavázala ke snížení svých emisí do konce desetiletí o 55 procent v porovnání s rokem 1990. "Nyní už padají návrhy na navýšení těchto cílů v návaznosti na invazi na Ukrajině a některé evropské státy se samy touto cestou vydávají," vysvětluje.
"Ruku v ruce s tím by mělo jít masivní navýšení investic do snižování energetické náročnosti, ať už budov, například výměnou oken či zateplováním, tak i průmyslu. Pomoci může i elektrifikace v dopravě a vytápění. Tím lze podle think-tanku Ember ušetřit až dvě třetiny ruského plynu do roku 2025 a zbývající třetinu lze pokrýt z jiných zdrojů, aniž by bylo nutné stavět v Evropě novou plynovou infrastrukturu, jako třeba nové terminály pro LNG," dodává.