Istanbulská úmluva, platy žen. Na vládu při šéfování EU čekají "neoblíbená" témata

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
13. 6. 2022 13:15
Česko bude muset na půdě unie hájit témata, která doma lámou koalici a rozdělují veřejnost. V roli předsednické země ji od července čeká úkol pokročit ve společenských otázkách, na něž mají jednotlivé strany vlády Petra Fialy protichůdné názory. Na úrovni EU se přitom Češi budou muset pokusit najít kompromis pro celou sedmadvacítku.
Sídlo Evropského parlamentu v Bruselu.
Sídlo Evropského parlamentu v Bruselu. | Foto: Milan Bureš

Jde o takzvané "ženské" otázky. Na Čechy časově vychází vyjednat povinnost zaměstnavatelů v EU zveřejňovat, kolik platí v průměru mužům a kolik ženám. Návrh směrnice proti platové nerovnosti představila loni Evropská komise, instituce EU na ní už pracují a Češi by měli dosáhnout jejího znění přijatelného pro všechny. Ženy v Evropě berou v průměru o desetinu méně než muži na stejné pozici, v tuzemsku je to ale dvacet procent, což je jeden z největších rozdílů v unii.

Od českých zástupců se také očekává, že pokročí v debatě, jak by evropské státy měly nejlépe potírat domácí a sexuálně motivované násilí. Česká vláda se přitom drží od tohoto tématu stranou. Stejnou věc, tedy násilí na ženách, řeší Istanbulská úmluva a Česko je jedním ze šesti států EU, které ji dosud neratifikovaly. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) krátce po nástupu do funkce prohlásil, že ani k tomu ani nechystá. Ratifikaci úmluvy dal v lednu odložit na příští rok.  

Do třetice se Češi budou muset popasovat i s kontroverzní otázkou, jestli možnost jít na interrupci má patřit mezi závazná ženská práva v unijních členských zemích. Na chartě, která by to zakotvila, už začali pracovat evropští poslanci, a debatu v tomto smyslu rozjelo také končící francouzské předsednictví, které nechalo Česku dokument s názvem Pakt Simon Veilové, jenž obsahuje katalog ženských práv a je mezi nimi právo na potrat. Simon Veilová byla francouzská právnička a politička, autorka zákona z roku 1975 zcela legalizujícího interrupci ve Francii a první předsedkyně Evropského parlamentu.

"Budeme chtít, aby české předsednictví pokročilo v těchto tématech. Na slyšení českých zástupců v našem výboru druhý červencový týden se budeme ptát, jak chtějí dosáhnout shody v platové rovnosti a jak chtějí pokračovat v debatě o právu na interrupci. Také nás bude velmi zajímat, kdy Česko plánuje ratifikovat Istanbulskou úmluvu," říká deníku Aktuálně.cz polský europoslanec za levici Robert Biedroň, předseda výboru pro ženská práva a genderovou rovnost.

Fialova vláda bude v těchto věcech těžko hledat společný postoj, který by pak hájila v debatě s partnery v EU. Pětikoalice se tříští už na otázce, jak definovat manželství. Zatímco Piráti, STAN a jednotliví členové dalších vládních stran se podepsali pod manželství i pro stejnopohlavní páry, lidovci plánují navrhnout ústavní novelu, která by manželství definovala výlučně jako svazek muže a ženy.

Podle polského poslance Evropského parlamentu Biedroně je důležité, aby Česko věnovalo "ženským" otázkám pozornost a zařadilo je během předsednictví mezi své priority. "Svoboda žen se za posledních deset let zmenšila na pozadí ultra konzervativní vlny v USA a části Evropy. EU stojí mimo jiné na obraně žen, musíme proto tlačit opačným směrem," tvrdí. Připomíná také, že po zákazech potratů v jeho zemi tamní vláda schválila povinnou registraci každého těhotenství ve speciálním celonárodním registru. 

Biedroňova kolegyně, rakouská europoslankyně Evelyn Regnerová, poukazuje na to, že bez zásahu z EU často věci v této oblasti zůstávají nehybné. Uvádí příklad směrnice o obsazování alespoň 40 procent vedení firem obchodovaných na burze ženami, na které se minulý týden po deseti letech dohodla EU. Součástí předpisu, který začne platit v roce 2026 a týká se firem nad 250 zaměstnanců, budou i postihy pro společnosti, které kvótu nedodrží. V Česku by se nové opatření mělo dotknout zhruba dvacítky firem.

"Předcházející dobrovolná výzva směřovaná byznysu, aby zapojili do rozhodování o svých firmách ženy, nevedla k ničemu," konstatuje Regnerová, jedna ze stínových zpravodajek návrhu o ženách v obchodních společnostech. Jen ty země, které představily jasná závazná pravidla, zaznamenaly podle ní změnu. 

"Francie má téměř 50 procent žen v čele firem. Proč? Protože přijala zákon, že členové vedení přijdou o bonusy a nebudou si moct vyplatit odměny, pokud v nich nebudou rovně zastoupeny ženy a muži. Proto jsme chtěli podobně motivující a efektivní opatření na úrovni EU - abychom dosáhli nějaké změny," dodává Evelyn Regnerová.

Video: Nevěřím na kvóty ani stropy, říká manažerka Magdalena Souček

Dnešní mladé generaci bych doporučila trpělivost a pokoru. Work hard, play hard, to už se dneska moc nenosí, říká špičková manažerka Magdalena Souček. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy