Gregorová: Čína staví novodobé koncentráky, podporujme politiku "jednoho Tchaj-wanu"

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
11. 11. 2021 17:04
Sedm členů Evropského parlamentu minulý týden odjelo na historicky první návštěvu Tchaj-wanu. Iniciovala ji česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která tamní média zaujala výrokem, že namísto politiky "jedné Číny" by evropské státy měly razit politiku "jednoho Tchaj-wanu". "Tchaj-wan si zaslouží, abychom s ním udržovali vztah bez ohledu na to, co si o tom myslí Čína," tvrdí v rozhovoru.
Markéta Gregorová, europoslankyně, členka Pirátů
Markéta Gregorová, europoslankyně, členka Pirátů | Foto: Jakub Plíhal

Jak vznikl nápad na cestu na Tchaj-wan?

Ve výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace, jehož jsem členkou, jsme byli vyzváni k tomu, abychom navrhli pracovní cesty, protože výbor vznikl krátce před covidovým lockdownem a nestihl nikam jet. Mě ihned napadl Tchaj-wan, protože jestli existuje země, která má zkušenosti s cizím vměšováním, dezinformacemi a ochranou digitálního prostoru, je to Tchaj-wan. Myslela jsem si ale, že cesta neprojde, několik spolupracovníků a kolegů mě od nápadu odrazovalo.

Proč?

Říkali, že to nemá šanci uspět u politického vedení europarlamentu, kvůli obavám z reakce Číny, která Tchaj-wan považuje za svoje území. Nakonec na cestu odjeli zástupci pěti ze sedmi frakcí a hladce prošla. Vztah k Číně mezi europoslanci se evidentně mění.

Čím si změnu vysvětlujete?

Čína si vůči Evropě dovoluje víc. Útočí na nás dezinformacemi, jak ukázala pandemie, otevřeně nám vyhrožuje, konkrétně Česku kvůli loňské návštěvě předsedy Senátu na ostrově, na několik europoslanců uvalil Peking sankce kvůli jejich kritice čínského pronásledování Ujgurů. V reakci na to si i europarlament troufá víc. Před měsícem výraznou většinou schválil historickou zprávu, která vyzývá k uzavření obchodní dohody EU jen s Tchaj-wanem.  

Co bylo cílem konkrétně vaší cesty?

Chtěli jsme zjistit, co dělá Tchaj-wan jinak, že tak úspěšně čelí dezinformacím. A podpořit politicky demokratický ostrov vedle Číny.

Co jste na místě zjistili?

Bude to znít banálně, ale Tchaj-wan vsadil na neuvěřitelnou otevřenost a transparentnost v komunikaci s lidmi. Prezidentka a premiér na svých sociálních sítích pravidelně vyvracejí hoaxy a konspirační teorie, používají k tomu i humor. Příklad covidu-19: každý den od začátku pandemie vystupuje v televizi pět stále stejných lékařů, kteří jsou těmi, kdo kontinuálně vysvětluje, co se děje a jaká opatření musí zůstat a proč. V Česku pandemii provázel informační chaos. Každý lékař měl jiný a stejně platný názor. Co vláda vyhlásila v deset dopoledne, v šest večer už neplatilo. Tohle by měla nová koalice změnit především, budovat u lidí komunikační důvěru.

Jedním ze závěrů cesty je, že by v Tchaj-peji mělo vzniknout evropsko-tchajwanské centrum proti dezinformacím. Co bude přesně dělat a jak by mělo vypadat? 

Mělo by to být fyzické centrum, budova, kde budou sedět především tchajwanští experti a předávat know-how Evropanům a také demokraciím v regionu, jak se efektivně bránit dezinformacím. Jak bude centrum velké, kdo ho bude platit a podobně, to teprve musíme doladit. V každém případě bych si přála, abychom ho mohli rozjet během českého předsednictví EU v druhé půlce příštího roku.

Na ostrově jste řekla, že bychom měli mluvit o politice "jednoho Tchaj-wanu" místo "jedné Číny". Co to ale přesně znamená?

Politika jedné Číny, kterou státy EU stále drží, způsobuje, že se na Tchaj-wan díváme optikou vztahů s Pekingem. A já jsem přesvědčená, že na tak příkladnou demokracii, jakou Tchaj-wan je, bychom se měli dívat optikou jen Tchaj-wanu a pěstovat s ním vzájemné vztahy bez ohledu na to, co si o tom myslí Čína. Tchaj-wan si to zaslouží.

Jak daleko by Česko mělo jít ve vzájemných vztazích? Až například k uznání nezávislosti ostrova? 

Kdybych byla ministryní zahraničí, tak bych se o to snažila. Chápu ale, že je to citlivá věc, a vím, že na to netlačí v posledních letech ani sami Tchajwanci v obavě z vojenské invaze Číny. Bylo by ale záhodno přistoupit k dílčím krokům tímto směrem, třeba právě uzavřít zmíněnou dohodu EU-Tchaj-wan. Musíme Číně jasně vymezovat prostor působnosti.

V koaliční smlouvě vznikající vlády se mluví o tom, že by Česko mělo revidovat svůj vztah s Čínou. Piráti, jejichž jste členkou, zřejmě obsadí post ministra zahraničí. Jak přesně by revize měla vypadat?

Jednou z možností na stole je odstoupit od dohody o strategickém partnerství s Čínou (uzavřené v roce 2016 během návštěvy čínského prezidenta v Česku, pozn. red.). Tomu ale musí předcházet debata, nějaké podmínky toho vypovězení. Jednou z těch zásadních věcí pro nás je zavírání Ujgurů do táborů nucené práce v Číně a stav lidských práv obecně.

Asi nelze předpokládat, že Čína kvůli protestu Česka přestane decimovat Ujgury. Znamená to, že proces odstupu od strategického partnerství nevyhnutelně začne?

Nechci mluvit za Jana Lipavského (pirátský kandidát na ministra zahraničí, pozn. red.), ale revize vztahu s Čínou je jednou z našich zahraničněpolitických priorit, takže v tomto směru se určitě budou dít nějaké věci. Česko by prostě nemělo být strategickým partnerem země, která zavírá část svojí populace do novodobých koncentračních táborů. A pokud na tom Čína nebude chtít nic měnit, tak se pojďme bavit o následcích.

Video: Čína narušila vzdušný prostor Tchaj-wanu desítkami letadel

Čína narušila vzdušný prostor Tchaj-wanu desítkami letadel. Ostrovní stát k nim poslal své stroje. | Video: Asociated Press, Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy