Evropu ničily povodně, unie chce pomoci penězi. Je jich málo, stěžují si europoslanci

Povodně v Německu, 2021.
Peteru Gottschildovi z údolí Nahmertal v Hohenlimburgu povodeň zdevastovala přízemí obytného domu. Nedávno přitom dokončil jeho rekonstrukci. Stavbu samotnou měl pojištěnou, za nábytek a vybavení mu ale pojišťovna nic nedá.
Finanční pomoc mu zatím poskytly církve, obec i spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Teď doufá, že úřady rozšíří a zpevní koryto potoka, který škody způsobil - aby se nemohl znovu vylít všude po okolí, jako se to stalo letos v červenci.
"Dlouho jsme neměli ani elektřinu a telefon, teď už zase ano. Jenže vedení pod povrchem vozovky jsou narušená. Než je přijdou zkontrolovat, tak tu těžko budeme něco obnovovat. Můj švagr nemůže znovu postavit zeď, kterou měl u domu," ukazuje směrem vzhůru do kopce Gottschild.
Až k jeho domu se dá dojet autem, výš ale ne. Běžně polosuchý potok si tu ve své rozbouřenosti našel cestu prostředkem vozovky, kterou podemlel. Místy je zvlněná, jinde v ní zejí díry. Pod nimi vede plynové potrubí. V jakém je stavu, zatím místní nevědí.
Foto: Jakub Plíhal
Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 9. 2021 17:03
Letošní léto přineslo Evropě sérii katastrof. Ničivé červencové povodně v Německu, Belgii nebo Rakousku si vyžádaly stovky lidských životů a způsobily miliardové škody na majetku. Řecko a Itálii sežehly rozsáhlé požáry. Jih Moravy zpustošilo dokonce tornádo. S financováním oprav by měla pomoci Evropská unie. Europoslanci teď žádají, aby od ní členské státy dostaly víc peněz.

"Nejsme připraveni čelit výzvám klimatické změny. Musíme si uvědomit, že tyto katastrofy se stanou běžnými, a musíme z toho vyvodit důsledky. Je nezbytné, aby Evropská unie použila všechny své nástroje solidarity, abychom zasaženým regionům pomohli se postavit znovu na nohy," uvedl během debaty na plenárním zasedání Evropského parlamentu Younous Omarjee. Ten předsedá parlamentní komisi pro regionální rozvoj, která dopady přírodních pohrom v Evropě řeší.

V polovině července se velká voda prohnala i Německem, konkrétně spolkovými zeměmi Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc. Některé obce se s dopady vyrovnávají dodnes.

"Tady v údolí Nahmertal je situace nejhorší. Některé rodiny se do svých domovů budou moct vrátit nejdříve za půl roku," popsala reportérům deníku Aktuálně.cz situaci ve městě Hagen bývalá policistka Andrea Peuler-Kampeová. Už několik týdnů tu každý den pomáhá zasaženým rodinám.

Přímo v Nahmertalu lidé přišli o majetek, nikdo tu ale nezemřel. Jinde takové štěstí neměli. "Dopadlo to na celý region. Ve městě umřeli čtyři lidé, v celém okrese pak skoro tři desítky," vypráví Sacha Reichelt, starosta šedesátitisícového Euskirchenu, který je od Hagenu vzdálený asi 130 kilometrů.

"Zasahoval jsem tu společně s našimi hasiči. Šlo to hrozně rychle a brzy jsme už ani neměli jak dál pokračovat v záchranných pracích, proud vody byl příliš silný," vzpomíná Reichelt na události z poloviny července. "Chyběly nám helikoptéry nebo víc lodí. Část těch, které jsme nasadili, se převrhla." 

Peníze pro ty nejvíce zasažené

Younous Omarjee a další europoslanci si přesně dva měsíce po německých povodních připomněli jejich oběti. Na západě Evropy si jich záplavy vyžádaly bezmála 250, mrtvé za sebou nechaly i požáry na jihu kontinentu. Europoslanci během úterního jednání vyjádřili soustrast rodinám a poděkovali příslušníkům záchranných složek, které v oblastech zasahovaly. Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) připomněla i tornádo, které se v červnu prohnalo jižní Moravou. 

Podle Omarjeeho může klimatická krize a extrémní výkyvy počasí, které s sebou přináší, narušit rozvoj jednotlivých regionů v unii. "Vyzýváme proto k vytvoření speciálního, regionálního fondu, ze kterého by mohly být financovány náklady na adaptaci na změny klimatu, na rekonstrukci a nezbytnou infrastrukturu," uvedl. 

Evropská unie má několik nástrojů, kterými může jednotlivým zemím s těmito výzvami pomáhat. Zaprvé finančně zaštiťuje pomoc mezi jednotlivými členskými zeměmi navzájem, a to bezprostředně v průběhu katastrofy. Jde například o poskytnutí služeb záchranářů, vrtulníků nebo lodí.

Právě k tomu došlo na západě Německa, kam vyslalo své lidi a techniku sedm dalších členských zemí. Do Řecka zase 11 států poslalo hasiče a hasičské vozy, uvedla na plénu Evropského parlamentu komisařka Elisa Ferreirová. "Četnost katastrof se zvyšuje a my všichni musíme tuto problematiku řešit. Změna klimatu přináší více extrémních jevů a má katastrofálnější dopady na obyvatele Evropy," dodala. 

Dalším nástrojem je evropský Fond solidarity, který slouží ke zpětnému uhrazení škod. Vznikl po povodních v roce 2002, které tehdy zasáhly i Česko. Od té doby z něj bylo vyplaceno 24 zemím 6,6 miliardy eur (skoro 167 miliard korun).

Nedávno například pomohl s rekonstrukcí po zemětřesení v Chorvatsku. Letos už podle eurokomisařky Ferreirové o pomoc požádal požáry poničený Kypr, další státy to mají v plánu. 

Bude dost peněz?

Podle některých europoslanců ale hrozí, že unie nebude mít na poskytnutí odpovídající pomoci dost peněz. Dřív totiž fond každoročně obsahoval miliardu eur (asi 25 miliard korun), v novém dlouholetém rozpočtovém období, které začalo letos, ale došlo ke změnám. Nově je to podle serveru EUObserver jen polovina. A všechny peníze už byly letos vyčerpány, upozornil Omarjee.

Zelená europoslankyně Rosa d'Amatová proto navrhuje, aby se fond solidarity navýšil o 30 procent. EU by podle ní měla také víc dohlížet na to, aby členské státy za peníze z ostatních fondů efektivně bojovaly s klimatickou krizí. Ta podle expertů jednoznačně může za ničivé záplavy na západě Německa a v Belgii. Nejnovější klimatická zpráva OSN zdůraznila, že lidskou činností způsobené oteplování planety způsobuje i vlny veder a jiné výkyvy počasí. Ty zvyšují pravděpodobnost záplav i požárů. 

Europoslanec Ralf Seekatz sám pochází z německého Porýní-Falce, kde při záplavách zemřelo více než 130 lidí. "Je důležité, aby peníze z evropského fondu solidarity byly uvolněny rychle, hned jak přijdou žádosti. Dlužíme to lidem, které povodně zasáhly," uvedl v úterý během jednání ve francouzském Štrasburku.

Ferreirová připouští, že přírodních pohrom přibývá a prostředků na vyrovnání se s jejich následky ubývá. "Musíme zajistit, že ten fond bude mít odpovídající zdroje k velikosti a četnosti škod," prohlásila.

Zároveň ale zdůraznila, že je zatím brzo hodnotit, jestli peníze budou stačit, protože většina zasažených států o pomoc nepožádala. Navíc je podle ní potřeba zlepšit prevenci katastrof, což se týká například programu Copernicus, který varuje před blížící se katastrofou záchranné složky i obyvatele. V červenci v Německu ale toto varování nezafungovalo. "Nestačí reagovat až zpětně, po krizi," řekla komisařka.

Klimatická krize přišla do Evropy

"Nikdo nemůže po letošním létě popřít, že klimatická krize dorazila do Evropy," prohlásila v úterý ve Štrasburku levicová politička Martina Michelsová z Německa a podobně se vyjádřila většina řečníků. Souvislost západoevropských povodní s klimatickou krizí už dříve potvrdila studie skupiny expertů.

"Snažíme se ukázat, že v mnoha regionech jsou protipovodňové a výstražné systémy nedostatečné," říká Erich Fischer, expert na klima a počasí ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu a jeden z autorů studie.

"Taková událost (jako letošní povodně v Německu, pozn. red.) je v jedné konkrétní oblasti vzácná a vyskytuje se v průměru pouze jednou za 400 let. Zároveň ale očekáváme, že v celé západní Evropě budou podobné události mnohem častější," dodává klimatolog.

Video: Záběry z výšky odhalily zkázu vesnice v Německu

Vesnici Schuld na západě Německa zničily záplavy. Záběry z dronu ukazují úplnou zkázu, kterou způsobily dlouho trvající deště. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy