Česko žádá peníze na pomoc uprchlíkům, pomoci má miliardový evropský plán obnovy

Ondřej Plevák, Euractiv.cz
23. 3. 2022 21:05
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít nově na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Bartoníček

Zmírnit dopady pandemie a zároveň zmodernizovat ekonomiky pomáhá členským státům EU fond obnovy. Jde o revoluční balík v hodnotě 750 miliard eur, kvůli kterému se EU na desítky let zadlužila. Peníze měly mimo jiné pomoci snížit závislost Evropy na fosilních palivech. 

"Zelená" část fondu obnovy se nyní Evropě vyplácí, investice podpoří postupné odstřihávání Evropy od ruského plynu. Podle některých expertů je ale potřeba přidat a plány obnovy podle toho upravit. 

"S Putinovou invazí na Ukrajinu skutečně vidíme změnu priorit, Nástroj pro oživení a odolnost (fond obnovy, pozn. red.) teď musí fungovat v úplně jiném ekonomickém kontextu než před několika týdny. Cíle evropských politik se už do jisté míry mění, mnohem důležitější je nyní otázka energetické nezávislosti Evropy," popsal Nils Redeker, analytik z Jacques Delors Centre v Berlíně.

Národní plány obnovy, na jejichž základě členské země mohou čerpat z mimořádného fondu peníze, je podle něj možné upravit, protože "nejsou vytesány do kamene". Kritéria ale zůstávají stejná, stejně jako objem peněz. "Pokud tedy nyní chcete peníze z nástroje využít například na stavbu LNG terminálů, musíte je odebrat z jiné kapitoly plánu," upozornil Redeker.

Fond obnovy obsahuje 335 miliard eur v dotacích a 386 miliard eur v půjčkách, které ale dosud nebyly pro většinu zemí dostatečně atraktivní. Nyní by však mohly dostat prostor. Rumunský liberální europoslanec Dragoş Pîslaru, který má v Evropském parlamentu fond obnovy na starosti, prosazuje, aby se nevyužitý objem půjček přesunul "na nové naléhavé priority způsobené ruskou agresí".

K takovému kroku by rádo sáhlo Maďarsko. Země zatím z fondu nedostala žádné peníze kvůli obavám o nedostatečné potírání korupce. Premiér Viktor Orbán nyní podle agentury Reuters požádal Evropskou komisi o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech EU a o poskytnutí půjčky v rámci národního plánu obnovy. Finance chce využít právě na nové výzvy, které s sebou přináší válka na Ukrajině.

Problémy v Česku

O změny ve svém národním plánu obnovy žádá i Česko, přesuny peněz mají pomoct zvládnout nápor ukrajinských uprchlíků. "Usiluji o to, aby z národního plánu obnovy šla celá miliarda eur právě na zvládnutí aktuální krize," uvedl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), když minulý týden v Bruselu jednal o evropských fondech.

Změny musí ale přijít i na české straně. Jak zjistil například Deník N s odkazem na audit ministerstva průmyslu a obchodu, třetinu cílů vytyčených v projektech začleněných do plánu obnovy nejsou ministerstva schopná z různých důvodů dodržet. Upravit se musí desítky projektů, mezi nimi například plánované propojení systému Neschopenka s krajskými hygienickými stanicemi nebo budování veřejné dopravní infrastruktury v Praze.

Reálně tak hrozí, že Česko do "deadlinového" roku 2026 nestihne využít všechny mimořádné peníze, na které má nárok. V grantech jde přibližně o sedm miliard eur.

Své návrhy na zlepšení už zveřejnila Hospodářská komora ČR. Požaduje například rozšíření přímé podpory digitální transformace podniků nebo zvětšení kapitoly zaměřené na snižování spotřeby energií. Upozorňuje také na to, že ministerstva nevyhlašují dotační výzvy dostatečně rychle, a firmám se tak zkracuje čas na vyčerpání peněz.

Podle webových stránek společnosti Enovation, která se zabývá poradenstvím v souvislosti s evropskými dotacemi, se vyhlášení zatím dočkala jediná veřejná výzva. Malé i větší firmy mohou do konce června žádat o dotaci na fotovoltaické systémy včetně bateriových uložišť. Další by měly brzy následovat.

Španělsko s Francií jsou premianty

Plán obnovy má zatím schváleno 22 států EU včetně Česka. To je nezbytné, aby země mohly začít čerpat alespoň 13 procent částky v rámci předfinancování. 

Zbytek dostanou, až splní přísné podmínky, které se týkají zelené a digitální transformace, udržitelnosti, odolnosti ekonomik nebo sociálních otázek. A Evropská komise si dala záležet na tom, že se pravidla tentokrát nedají tak lehce obcházet. Když se jí nebude líbit plnění cílů, tok miliard může zastavit.

Bruselský think tank Bruegel ve své únorové analýze uvádí, že je zatím velmi složité vyhodnocovat pokrok plánů jednotlivých zemí a navzájem je porovnávat, a to i kvůli nesourodé klasifikaci projektů.

Na první milníky v oblasti reforem a investic, díky kterým jim do rozpočtů doputují další peníze z fondu obnovy, dosáhly pouze Španělsko a Francie. Další státy zřejmě budou brzy následovat. Jak uvedla Céline Gauerová z Evropské komise, do konce dubna by mělo být z fondu obnovy zemím vyplaceno celkem 100 miliard eur.

Video: Vláda si zatím vybírá dražší řešení uprchlické krize, tvrdí Hůle

Buď tu mohou vznikat uprchlické tábory a s nimi i negativní jevy, nebo se vláda rozhodne více podpořit rozvrstvení uprchlíků, říká Daniel Hůle. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Ve Švédsku zemřela žena po útoku nožem během politického festivalu

Při tradičním setkání politiků s občany na švédském ostrově Gotland zemřela žena po útoku nožem. Policie v souvislosti s činem zatkla 33letého muže a nevylučuje politický motiv.

Policie podle agentury Reuters uvedla, že útok se odehrál poblíž místa, kde měla projev předsedkyně Strany středu Annie Lööfová. Do vazby byl vzat muž podezřelý z vraždy.

Deník Aftonbladet s odvoláním na své zdroje uvedl, že muž měl vazby na neonacistickou scénu. Policie tyto informace dosud nepotvrdila, podle deníku však uvedla, že politický motiv nevylučuje.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

ČOI zjistila během karlovarského festivalu pochybení u poloviny restaurací 

Česká obchodní inspekce provedla v Karlových Varech od začátku letošního ročníku filmového festivalu zatím tři desítky kontrol restaurací a barů. Pochybení inspektoři zjistili téměř v polovině případů. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení míry u nápojů a hmotnosti u pokrmů. O průběžném výsledku kontrol dnes informoval web iROZHLAS.cz a Česká televize.

V jedné z restaurací v centru Karlových Varů byl inspektorům naúčtovaný džbánek vody, který ale obsluha nepřinesla. V dalším z kontrolovaných podniků zase nenalili správnou míru alkoholických nápojů.

Podle České televize se pokuty zatím nejčastěji pohybovaly mezi 5000 a 7000 korunami. Ve správním řízení to může být až pět milionů korun, dodala ČT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy