Evropská stopa ve vesmíru. Kosmický program EU usnadňuje komunikaci i cestování

Jana Václavíková Kateřina Vítková Štefan Novák Jana Václavíková, Kateřina Vítková, Štefan Novák
9. 4. 2022 20:30
Vesmírný program EU využívají obyvatelé Evropy každý den. Družice jim usnadňují komunikaci i cestování, získaná data pomáhají chránit životní prostředí. Vesmírný program EU funguje ve spolupráci s členskými státy EU, Agenturou EU pro vesmírný program (EUSPA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a s dalšími zapojenými stranami.

Stěžejní programy EU v oblasti vesmíru

Rada EU a Evropský parlament, který je tradičně hlasitým podporovatelem silnější role EU ve vesmíru, v dubnu 2021 přijaly nařízení zavádějící nový kosmický program EU na období 2021–2027. Ten mimo jiné zastřešil i stávající stěžejní programy, mezi které patří zejména Copernicus, Galileo a EGNOS.

1975
2005
2008
2014
2016
vznik Evropské kosmické agentury (ESA)
Vznik projektu EGNOS
Česko se přidalo k ESA
Vznik projektu Copernicus
První testovací služby systému Galileo

Copernicus

Projekt Copernicus vznikl v roce 2014. Pomocí družic zvaných Sentinel a měřicích systémů v atmosféře, na moři a na zemi sleduje planetu a její prostředí. Z pozorování vytváří statistiky či topografické mapy, které zdarma nabízí běžným i odborným uživatelům. Data z Copernicu najdou uplatnění při místním plánování, ochraně přírody, v lesnictví nebo v dopravě. Vědci mohou využít například poznatky týkající se složení atmosféry nebo tání ledovců. Copernicus může také sloužit jako varovný systém v případě deforestace a rozšiřování pouští. Jde o nejpokročilejší systém pozorování Země na světě, který spravuje a koordinuje Evropská komise společně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Copernicus v číslech:

7

satelitů v současnosti

20

satelitů je cílem do roku 2030

3,24

miliardy eur – výdaje za program mezi lety 2014–2021

12

TB dat systém denně poskytuje

Šest okruhů, které Copernicus monitoruje

„Copernicus je nejambicióznější pozorovací systém Země na světě a jde o jasný evropský úspěch. Copernicus podporuje evropskou snahu o udržitelný rozvoj poskytováním kvalitních datových služeb a znalostí. Přímo se podílí na Zelené dohodě pro Evropu a posiluje ekonomiku v digitalizovaném světě. Copernicus je klíčem k zabezpečení naší planety pro budoucí generace.“ - Thierry Breton, eurokomisař pro vnitřní trh

Zdroj: Copernicus, Space.com, Evropská komise

Galileo

Galileo je vlastní navigační družicový systém Evropské unie, díky kterému není závislá na armádních navigačních systémech Spojených států (GPS) a Ruska (GLONASS). Navigaci zajišťuje 22 satelitů, které jsou oproti jiným technologiím přesnější – lokaci ukazují s přesností na 20 centimetrů. Galileo se využívá v dopravě, k záchranným akcím, při logistice a v telekomunikaci. Na navigaci je navázáno sedm procent evropské ekonomiky. Galileo financuje prostřednictvím Evropské kosmické agentury Evropská unie.

Galileo v číslech

22

satelitů zajišťuje provoz

30

satelitů je cílem

23 222

kilometrů nad Zemí jsou satelity umístěny

180 °C

nad i pod nulou je teplota, kterou satelity vydrží

9

milionů aut v EU systém používá, z toho 3 miliony nákladních aut

277

rozdílných modelů smartphonů přijímá Galileo

galileo
„Galileo má strategický význam pro nezávislost Evropské unie na satelitní navigaci a navíc poslouží k zavedení strategie růstu Europe 2020. Zásadně přispěje k ekonomické obnově Evropy a cílí na hlavní výzvy, jako je udržitelná doprava.“ - Antonio Tajani, europoslanec
„Vždy byla snaha se tvářit, že jde o čistě civilní kosmické projekty, i když bylo jasné, že některé služby budou využívat také vojáci. Nyní Komise hovoří například o podpoře pro vojenské mise.“ - Evžen Tošenovský, europoslanec

Zdroj: Copernicus, Evropská komise, EUSPA

EGNOS

EGNOS (v originále European Geostationary Navigation Overlay Service) je systém zlepšující navigaci GPS a brzy také Galileo. Systém funguje ve všech členských státech Evropské unie a provoz zajišťují tři satelity, 40 pozemských stanic a dvě kontrolní centra. V budoucnu se může dosah systému rozšířit také na sever Afriky a na Blízký východ. Systém je využíván pro letecký provoz, lodní dopravu, využívat ho mohou také farmáři či turisté. Projekt spravuje Evropská komise.

EGNOS v číslech

3

satelity zajišťují službu

2012

systém začali využívat uživatelé mobilů

97 %

nových traktorů používá systém EGNOS

„Před deseti lety se EGNOS začal používat na prvním evropském letišti. Teď už je to zhruba na 450, z toho na šesti v Česku, včetně Ruzyně.“ - Evžen Tošenovský, europoslanec

Zdroj: EUSPA, Hospodářské noviny

Vesmírná bezpečnost

V únoru 2022 Evropská komise navrhla dvě nové stěžejní iniciativy, které mají posílit zabezpečení satelitního připojení a zlepšit řízení vesmírného provozu. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud „mrtvých“ zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje pokrytí celé Evropy internetem a bezpečnější komunikaci.

Bezpečnost v číslech

56 %

evropských domácností má přístup k vysokorychlostnímu internetu

6

miliard eur – celková cena projektu

2,4

miliardy eur – zaplatí EU

231 000

tolik kvalifikovaných lidí zaměstnává evropská kosmická ekonomika

„Bez vlastních technologií a plně autonomních vesmírných projektů by to zkrátka bylo příliš velké riziko.“ - Evžen Tošenovský, europoslanec

Mapa vesmírných středisek v Evropě

mapa background
Paříž: sídlo ESAEvropská kosmická agentura vznikla v roce 1975 v Paříži sloučením mezinárodních organizací zabývajících se vývojem družic a nosných raket. Nespadá pod EU, ale s jejími vesmírnými programy spolupracuje.
Noordwijk: ESTECEvropské centrum výzkumu vesmíru a technologií (ESTEC) je největším střediskem a hlavním testovacím centrem pro kosmické technologie ESA.
Frascati: ESRINCentrum ESA pro pozorování Země (ESRIN) se věnuje výzkumu Země z dat získaných družicemi, udržuje největší archiv dat o životním prostředí v Evropě.
Darmstadt: ESOCEvropské vesmírné operační středisko (ESOC) je středisko ESA, které se stará o fungování kosmických objektů na oběžné dráze.
Kolín nad Rýnem: EACEvropské centrum astronautů (EAC) je školicím střediskem ESA pro výcvik astronautů.
Villanueva de la Canad: ESACEvropské středisko kosmické astronomie (ESAC) je středisko ESA, kde se nachází vědecká operační centra pro všechny astronomické a planetární mise ESA. Nachází se zde i vědecké archivy.
Francouzská Guyana: Kosmické centrumNachází se zde kosmodrom ESA.
Redu: ESECEvropské středisko pro vesmírnou bezpečnost a vzdělávání (ESEC) je střediskem ESA, které se zabývá mimo jiné kyberbezpečností.
Oxfordshire: ECSATVýzkumné středisko ESA. Věnuje se telekomunikacím, integrovaným aplikacím a zkoumá změnu klimatu.
Praha: EUSPAAgentura EU pro vesmírný program, dříve Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), sídlí v Praze od roku 2012. Sdružuje řízení provozu kosmických programů EU a stará se o navigační systém Galileo.

Evropská kosmická agentura (ESA)

Evropská kosmická agentura vznikla v roce 1975 v Paříži sloučením mezinárodních organizací zabývajících se vývojem družic a nosných raket. Původně byla založená jako výzkumný projekt, který na rozdíl od amerického a sovětského programu nechtěl posílat lidi do vesmíru. Přesto se první kosmonaut z ESA do vesmíru podíval na společné misi ESA a NASA (amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír) s vesmírnou laboratoří postavenou v Evropě. Byl jím v roce 1983 Ulf Merbold z Německa.

ESA nespadá pod Evropskou unii, i když s jejími vesmírnými programy spolupracuje. Její provoz financují členské státy. Každý přitom dává odlišnou částku odvíjející se od hrubého národního produktu. Česko v agentuře zastupuje ministerstvo dopravy.

ESA v číslech

1975

vznik ESA

22

členských států

6,49

miliardy EUR rozpočet ESA na rok 2021

2008

Česko se stalo členem

350

projektů s českou účastí

23

českých vědeckých ústavů a vysokých škol se zapojilo pro programů ESA

esa

Členové ESA

Belgie
Česká republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Itálie
Irsko
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Norsko
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Řecko
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Velká Británie
Kanada

Projekty ESA

Jaká je role Česka?

Praha je jedním z evropských center vesmírných programů. Od roku 2004 v pražských Holešovicích sídlila Agentura pro evropský GNSS, zkráceně GSA. V roce 2021 ji nahradila Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má více pravomocí a zajišťuje řízení všech vesmírných složek včetně programu Egnos a Galileo.

esa
„Agentura EUSPA bude hrát klíčovou úlohu při zavádění kosmického programu EU a naplňování vesmírných ambicí EU.“ - Rodrigo da Costa, ředitel Agentury Evropské unie pro kosmický program
„Využití a nepřetržitá operace, bezpečnost, směřování vpřed, inovace – to jsou klíčové směry pro Evropský vesmírný program pro dnešek i pro jeho vývoj. Navíc to jsou naše klíčové kompetence. Ve zkratce – jsme připraveni hrát centrální roli v dosažení ambicí unie pro vesmír.“ - Thierry Breton, eurokomisař pro vnitřní trh

Zdroj: Evropská unie, EUSPA, Czech Space Portal

 

Právě se děje

Další zprávy