První námluvy s pravicově smýšlejícími stranami už má maďarský premiér Viktor Orbán za sebou. "Chceme evropskou renesanci a budeme pracovat na jejím dosažení," prohlásil Orbán po nedávném setkání s polským protějškem Mateuszem Morawieckim (Právo a spravedlnost) a předsedou italské Ligy Matteem Salvinim.
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. "Morawiecki v Budapešti organizuje proputinovský politický blok s Orbánem a Salvinim," komentoval dubnový sjezd pravicových politiků polský expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk, který je dnes předsedou evropských lidovců.
Právě pozice k Rusku je však jedním ze štěpících bodů na ose Varšava-Budapešť-Řím. Zatímco Polsko patří k nejtvrdším kritikům Ruska v Evropě, Salvini je známý pro své dobré vztahy s Moskvou.
Strany na druhou stranu spojuje antiimigrační rétorika a společně opovrhují silnější rolí Evropské unie.
Na stole je i spolupráce s Le Penovou
Na evropské politické scéně jsou v současné době tři pravicové síly. Nejblíže ke středu má Evropská lidová strana (EPP), po jejím boku jsou Evropští reformisté a konzervativci (ECR), zatímco kraj pravicového spektra zabírá frakce Identita a demokracie (ID).
Polská vládní strana Právo a spravedlnost je nyní součástí ECR, na evropském politickém kolbišti tak zasedá ve stejných barvách jako česká ODS. Salviniho Liga se po evropských volbách v roce 2019 připojila k ID, jejímž členem je SPD Tomia Okamury.
Orbánův Fidesz se dosud hlásil k EPP, v březnu se ale rozhodl lidovce opustit. EPP se podle něj totiž zavázala k dlouhodobé spolupráci s evropskou levicí, maďarský premiér je tak přesvědčen o tom, že miliony pravicově smýšlejících Evropanů ztratily své politické zastoupení. "Křesťanští demokraté nemají v Evropě adekvátní reprezentaci," prohlásil Orbán.
Pokud by Fidesz vytvořil novou politickou frakci spolu s italskou Ligou a polským Právem a spravedlností, nová konzervativní síla by čítala 66 poslanců. Početně by tak překonala ECR a stala se čtvrtou nejsilnější frakcí v europarlamentu.
Ke vzniku evropské politické frakce je ale nezbytné zastoupení minimálně čtvrtiny členských států Evropy. Orbán tak musí přesvědčit ke spolupráci alespoň čtyři další národní partaje. Nabízí se mu spolupráce s dalšími pravicovými uskupeními ve Slovinsku, Rumunsku, ale i s francouzským Národním sdružením populární političky Marine Le Penové. Ta je v současné době členkou ID.
Sjednocená pravice může ohrozit mainstream
Vykostění stávajících pravicových frakcí a vytvoření nového uskupení pod taktovkou maďarského Fideszu je však jen jednou z cest, kterou se může Orbán vydat. Další možností je spojení frakcí ECR a ID. Vznikl by tak silný pravicový blok, který by mohl početně dosáhnout 150 europoslanců a předčít druhou největší frakci sociálních demokratů (S&D).
V takový vývoj doufá Jacek Saryusz-Wolski, vlivný polský europoslanec z vládní strany Právo a spravedlnost. "Budování nové sjednocené pravice v Evropském parlamentu představuje hrozbu pro mainstreamové strany. Proto jsme byli svědky útoků od Donalda Tuska," prohlásil Saryusz-Wolski.
Podle něj poskytuje ECR ideální půdu pro vznik nové pravicové síly, která by dokázala čelit současnému levicově orientovanému hlavnímu proudu.
Ne všichni z ECR se na tom shodují. Český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) se například spolupráci se Salviniho Ligou brání.
"Naším italským partnerem v ECR Group je Giorgia Meloniová a její Fratelli d’Italia (Bratři Itálie - pozn.red.), v preferencích jsou už Salvinimu patách. Meloniová je také od loňska mou nástupkyní v čele ECR Party a první ženou vedoucí nějakou evropskou politickou stranu. Není, proč to měnit," nechal se slyšet Zahradil. "Salvini jen hraje mediální hry," dodal.
Podobné námluvy pravicových stran se odehrály již v před evropskými volbami na jaře roku 2019. I tehdy Matteo Salvini hovořil o evropské renesanci a možné italsko-polské alianci. Ze spolupráce ale nakonec sešlo a pravicové strany se rozštěpily do tří frakcí.
Další setkání pravicových politiků se má uskutečnit v květnu ve Varšavě, tentokrát na pozvání polského premiéra Morawieckého.
