Krádeže údajů i vydírání. Evropa je pod palbou hackerů, musíme přitvrdit, varují europoslanci

Aneta Zachová
7. 10. 2017 20:50
Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily. Hackeři totiž útočí bez ohledu na hranice, a tak musí jednotlivé země účinněji spolupracovat. Mnoho firem také útok ani nenahlásí, což znemožňuje potrestání pachatelů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: CyberGym Europe

Štrasburk - V Evropě razantně přibývá obětí kybernetických útoků. Ačkoliv hackeři často kradou i ta nejcitlivější data, stále chybí nástroje na efektivní ochranu.

Evropský parlament chce proto přitvrdit.

Podle europoslanců je nutné investovat do vývoje nových technologií a do vzdělávání počítačových expertů.

Shodli se na tom v usnesení o boji proti kyberkriminalitě, které drtivou většinou odhlasovali toto úterý. Upozorňují v něm především na fakt, že s kybernetickým útokem má zkušenost až 80 procent evropských firem.

Jejich počítačové systémy nejčastěji infikoval ransomware, tedy program, který zablokuje počítač a požaduje zaplacení výkupného.

"Chybí nám vzdělaní odborníci i jasná pravidla, navíc nespolupracujeme při předávání informací přes hranice členských států," je přesvědčena česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Foto: Evropská komise

Značný počet kybernetických zločinů podle ní navíc firmy nenahlásí a útočníci tak zůstávají nepotrestáni. Evropě také schází společná právní definice, která by určovala, co je vlastně kybernetický trestný čin.

Hackeři cílí na banky i nemocnice

Termín kyberkriminalita může zahrnovat širokou škálu deliktů. Mezi nimi je narušování soukromí, ale i pohlavní zneužívání dětí on-line nebo veřejné podněcování k násilí a nenávisti.

Cílem hackerů se stávají jednotlivci, firmy i zdravotní služby. Příkladem je květnový útok viru WannaCry, který ochromil mimo jiné nemocnice ve Velké Británii.

Případ WannaCry podle ředitele Evropského policejního úřadu (Europol) Roba Wainwrighta posunul hrozbu kyberzločinů na jinou úroveň. "Banky a podniky jsou nyní v mnohem větším ohrožení než kdy předtím," řekl Wainwright.

Europol a jeho partneři už dosáhli dílčích úspěchů ve snaze zmařit snahy kyberzločinců. Společná "evropská" odpověď ale podle europoslanců stále chybí.

Evropský parlament proto chce zlepšit výměnu informací mezi členskými zeměmi, a to prostřednictvím už fungujících evropských agentur. Mezi ně patří právě Europol nebo Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

Evropské úřady však musí před přijetím nových pravidel konzultovat celý problém s členskými zeměmi EU.

Česko je lídrem, tvrdí Sobotka

O přibývajících hackerských útocích jednali lídři unijních států i minulý pátek v estonském Tallinnu.

"Lidé se musí v digitálním světě cítit bezpečně a jejich data musí být chráněna. Všechny země EU to vnímají jako prioritu," upozornil český premiér Bohuslav Sobotka po schůzi.

Premiéři členských zemí hovořili také o novém legislativním balíčku Evropské komise, který se týká právě bezpečnosti na internetu. Brusel chce například zavést každoroční celoevropské kampaně a posílit zmíněnou agenturu ENISA, aby mohla více pomáhat jednotlivým členským zemím v boji s kyberkriminalitou.

Podle Sobotky se Česko v oblasti kybernetické obrany řadí na špičku EU.

Zřídilo třeba speciální úřad pro kybernetickou bezpečnost, který funguje od srpna letošního roku. A z Česka také pochází výrobce jednoho z nejrozšířenějších bezpečnostních softwarů na světě, firma Avast.

O úspěchu Česka v kybernetické bezpečnosti svědčí i statistiky z roku 2015, podle kterých internetové viry ublížily jen sedmi procentům českých uživatelů - což je o deset procent méně než průměr EU. 

Česko se kybernetické infekci brání mizerně, způsob, jak je tento vir postavený, je revoluční, něco takového tady ještě nebylo. | Video: dvtv
 

Právě se děje

před 6 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Další hromadný úhyn ryb. V nádrži na Mostecku se zřejmě propadlo dno

V nádrži Farského v Horním Jiřetíně na Mostecku hromadně uhynuly stovky až tisíce kilogramů ryb. V nádrži se zřejmě propadlo dno do bývalé podzemní šachty po těžbě uhlí. Hladina klesla o několik centimetrů, voda je zakalená došeda až dobíla a je silně cítit po sirovodíku. Na místě platí dočasný zákaz rybolovu.

"Dneska tam pracují pánové a stále se snaží zachránit část ryb a zbytek se likviduje, bude se muset odvézt do kafilerie," uvedl Jan Skalský, mluvčí Českého rybářského svazu, Severočeského územního svazu. Škody zatím nelze vyčíslit, uhynulé ryby jsou pravděpodobně i na dně nádrže.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Obvinění 16 lidí z krácení daně za 2,5 miliardy souvisí s kauzou podnikatele Zadeha

Případ obvinění z krácení daně z přidané hodnoty se škodou 2,5 miliardy korun, o kterém v úterý informovala policie, souvisí s vleklou daňovou kauzou, kde je hlavním obžalovaným podnikatel íránského původu Shahram Zadeh. Národní centrála proti organizovanému zločinu v úterý uvedla, že policie obvinila 16 lidí z toho, že krácením DPH způsobili státu škodu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun.

Zadeha a dalších 13 lidí obžaloba viní z daňových úniků s celkovou škodou 2,5 miliardy korun. Jsou podezřelí, že šidili stát při dovozu pohonných hmot do Česka. Hrozí jim až 13 let vězení. Proces začal na jaře 2016 a stále neskončilo dokazování.

Zdroj: ČTK
Další zprávy