Jak se rozdělí europarlament? Projděte si jednotlivé frakce

Radim Klekner Jan Kačer Radim Klekner, Jan Kačer
29. 6. 2019 16:38
Jak se rozloží síly v novém složení Evropského parlamentu po volbách z konce května? Podívejte se v grafice.
úvodní obrázek

Protievropské strany po květnových volbách v europarlamentu posílily, ale zdaleka ne tolik, jak doufaly. Navíc má řada z nich rozdílné představy, jak uskutečňovat politiku, která by zabránila další evropské integraci. Na rozdíl od tvrdého jádra, soustředěného v nové frakci Identita a demokracie, jež chce EU od základu přebudovat, hlásají tradiční euroskeptici ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů návrat ke kořenům, tedy unii, jež se bude věnovat především volnému trhu.

Pokud by pravicové euroskeptické formace vytvořily jedinou frakci, měla by 179 poslanců, o tři méně než nejsilnější skupina v europarlamentu, lidovci.

Během pětiletého funkčního období mohou jednotlivé strany přecházet z jedné frakce do druhé, případně se k frakcím mohou přidat nezařazení poslanci či přeběhlíci, jak se stávalo v minulosti.

Rozložení sil v novém parlamentu

Ostatní – Nově zvolení poslanci, kteří nepatří k žádné z politických skupin bývalého parlamentu ani k nezařazeným poslancům.

GUE/NGL – skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice

S&D – Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

Zelení/ESA

Renew Europe – Renew Europe Group

ELS – poslanecký klub Evropské lidové strany

ECR – skupina Evropských konzervativců a reformistů

EFDD – skupina Evropa Svobody a Přímé Demokracie

ID – Identita a Demokracie

NI – Nezařazení poslanci



Přehled euroskeptických frakcí

Identita a demokracie (ID)

73 poslanců

Nová frakce protievropských stran založená italskými ministrem vnitra Matteem Salvinim. Ten do ní zlákal mimo jiné Alternativu pro Německo (AfD), jež byla až doposud součástí Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD), či francouzské Národní shromáždění (RN), které dříve patřilo do dnes zaniklé Evropy národů a svobody (ENF). I v rámci této frakce však panují značné názorové rozdíly, kupříkladu na rozpočtovou politiku. Salvinimu se na druhé straně nepodařilo získat polské Právo a spravedlnost ani maďarský Fidesz.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
Liga (Itálie)27
Národní shromáždění (Francie)23
Alternativa pro Německo11
Svobodná strana Rakouska3
Vlámský zájem (Belgie)3
Strana Finů2
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura2
Dánská lidová strana1
Estonská konzervativní lidová strana1

Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD)

44 poslanců

Staronová euroskeptická formace má nyní 44 poslanců (zapotřebí je nejméně 25), avšak pouze ze tří zemí (zapotřebí je nejméně sedm), takže nemůže mít v europarlamentu status frakce. Po odchodu Britů navíc skupina zřejmě zanikne. Další integrace euroskeptiků je ovšem nejistá, vůdce brexitistů Nigel Farage (má pochyby o tom, že jeho země odejde z EU tento rok) se cítí být jinde než Salvini i Le Penová a jako na politického soupeře se dívá na Hnutí pěti hvězd.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
Hnutí pěti hvězd (Itálie)14
Strana pro brexit29
Lidský štít (Chorvatsko)1

Evropští konzervativci a reformisté (ECR)

62 poslanců

Formace méně radikálních euroskeptiků, jež si klade za cíl Evropu reformovat, podporuje svobodné podnikání „bez přívlastků“, volný obchod, nízké daně a minimum regulací, ostře vystupuje proti eurofederalismu a zdůrazňuje úlohu suverénních států.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
ODS4
Fórum pro demokracii (Nizozemsko)3
Rodina (Německo)1
Řecké řešení1
Nová vlámská aliance (Belgie)3
Bulharské národní hnutí2
Chorvatská konzervativní strana1
Bratři Itálie5
Národní aliance (Lotyšsko)2
Volební akce Poláků v Litvě1
Právo a spravedlnost (Polsko)26
Sloboda a Solidarita (Slovensko)2
Švédští demokraté3
Konzervativní strana (Británie)4
Vox (Španělsko3
Státní reformní strana (Nizozemsko)1

Evropská sjednocená levice / Severská zelená levice (GUE/NGL)

41 poslanců

Levicová soft verze euroskepticismu. Členové frakce sice podporují řadu opatření navrhovaných lidovci či socialisty, akcentují však v prvé řadě sociální spravedlnost, kterou podle nich EU málo zohledňuje.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
Podemos (Španělsko)3
Sjednocená levice (Španělsko)2
Ahora Repúblicas (Španělsko)1
Levý blok (Portugalsko)2
Jednotná demokratická levice2
Rudo-zelená aliance (Dánsko)1
Nepodrobená Francie6
Levicová aliance (Finsko)1
Levicová strana (Švédsko)1
Dělnická strana Belgie1
Pokroková strana pracujícího lidu (Kypr)2
Sinn Féin (Irsko)1
Nezávislí pro změnu (Irsko)2
Luke ‘Ming‘ Flanaghan (Irsko)1
Koalice radikální levice (Řecko)6
KSČM1
Strana pro zvířata (Nizozemsko)1
Strana ochránců zvířat (Německo)1
Levice (Německo)5
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy