Jak se rozdělí europarlament? Projděte si jednotlivé frakce

Radim Klekner Jan Kačer Radim Klekner, Jan Kačer
29. 6. 2019 16:38
Jak se rozloží síly v novém složení Evropského parlamentu po volbách z konce května? Podívejte se v grafice.
úvodní obrázek

Protievropské strany po květnových volbách v europarlamentu posílily, ale zdaleka ne tolik, jak doufaly. Navíc má řada z nich rozdílné představy, jak uskutečňovat politiku, která by zabránila další evropské integraci. Na rozdíl od tvrdého jádra, soustředěného v nové frakci Identita a demokracie, jež chce EU od základu přebudovat, hlásají tradiční euroskeptici ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů návrat ke kořenům, tedy unii, jež se bude věnovat především volnému trhu.

Pokud by pravicové euroskeptické formace vytvořily jedinou frakci, měla by 179 poslanců, o tři méně než nejsilnější skupina v europarlamentu, lidovci.

Během pětiletého funkčního období mohou jednotlivé strany přecházet z jedné frakce do druhé, případně se k frakcím mohou přidat nezařazení poslanci či přeběhlíci, jak se stávalo v minulosti.

Rozložení sil v novém parlamentu

Ostatní – Nově zvolení poslanci, kteří nepatří k žádné z politických skupin bývalého parlamentu ani k nezařazeným poslancům.

GUE/NGL – skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice

S&D – Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

Zelení/ESA

Renew Europe – Renew Europe Group

ELS – poslanecký klub Evropské lidové strany

ECR – skupina Evropských konzervativců a reformistů

EFDD – skupina Evropa Svobody a Přímé Demokracie

ID – Identita a Demokracie

NI – Nezařazení poslanci



Přehled euroskeptických frakcí

Identita a demokracie (ID)

73 poslanců

Nová frakce protievropských stran založená italskými ministrem vnitra Matteem Salvinim. Ten do ní zlákal mimo jiné Alternativu pro Německo (AfD), jež byla až doposud součástí Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD), či francouzské Národní shromáždění (RN), které dříve patřilo do dnes zaniklé Evropy národů a svobody (ENF). I v rámci této frakce však panují značné názorové rozdíly, kupříkladu na rozpočtovou politiku. Salvinimu se na druhé straně nepodařilo získat polské Právo a spravedlnost ani maďarský Fidesz.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
Liga (Itálie)27
Národní shromáždění (Francie)23
Alternativa pro Německo11
Svobodná strana Rakouska3
Vlámský zájem (Belgie)3
Strana Finů2
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura2
Dánská lidová strana1
Estonská konzervativní lidová strana1

Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD)

44 poslanců

Staronová euroskeptická formace má nyní 44 poslanců (zapotřebí je nejméně 25), avšak pouze ze tří zemí (zapotřebí je nejméně sedm), takže nemůže mít v europarlamentu status frakce. Po odchodu Britů navíc skupina zřejmě zanikne. Další integrace euroskeptiků je ovšem nejistá, vůdce brexitistů Nigel Farage (má pochyby o tom, že jeho země odejde z EU tento rok) se cítí být jinde než Salvini i Le Penová a jako na politického soupeře se dívá na Hnutí pěti hvězd.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
Hnutí pěti hvězd (Itálie)14
Strana pro brexit29
Lidský štít (Chorvatsko)1

Evropští konzervativci a reformisté (ECR)

62 poslanců

Formace méně radikálních euroskeptiků, jež si klade za cíl Evropu reformovat, podporuje svobodné podnikání „bez přívlastků“, volný obchod, nízké daně a minimum regulací, ostře vystupuje proti eurofederalismu a zdůrazňuje úlohu suverénních států.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
ODS4
Fórum pro demokracii (Nizozemsko)3
Rodina (Německo)1
Řecké řešení1
Nová vlámská aliance (Belgie)3
Bulharské národní hnutí2
Chorvatská konzervativní strana1
Bratři Itálie5
Národní aliance (Lotyšsko)2
Volební akce Poláků v Litvě1
Právo a spravedlnost (Polsko)26
Sloboda a Solidarita (Slovensko)2
Švédští demokraté3
Konzervativní strana (Británie)4
Vox (Španělsko3
Státní reformní strana (Nizozemsko)1

Evropská sjednocená levice / Severská zelená levice (GUE/NGL)

41 poslanců

Levicová soft verze euroskepticismu. Členové frakce sice podporují řadu opatření navrhovaných lidovci či socialisty, akcentují však v prvé řadě sociální spravedlnost, kterou podle nich EU málo zohledňuje.

Zastoupené politické stranyPočet poslanců
Podemos (Španělsko)3
Sjednocená levice (Španělsko)2
Ahora Repúblicas (Španělsko)1
Levý blok (Portugalsko)2
Jednotná demokratická levice2
Rudo-zelená aliance (Dánsko)1
Nepodrobená Francie6
Levicová aliance (Finsko)1
Levicová strana (Švédsko)1
Dělnická strana Belgie1
Pokroková strana pracujícího lidu (Kypr)2
Sinn Féin (Irsko)1
Nezávislí pro změnu (Irsko)2
Luke ‘Ming‘ Flanaghan (Irsko)1
Koalice radikální levice (Řecko)6
KSČM1
Strana pro zvířata (Nizozemsko)1
Strana ochránců zvířat (Německo)1
Levice (Německo)5
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy