Europoslanci schválili covid pasy, platit mají od července

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 6. 2021 10:15
Evropský parlament ve středu definitivně schválil zavedení covidových certifikátů, takzvaných covidových pasů, které by měly lidem od začátku července usnadnit cestování za hranice. Výrazná většina europoslanců podpořila pravidla, díky nimž budou muset bezplatná osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci vydávat a uznávat všechny unijní země.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Podle poslanců bude zavedení certifikátů zásadním krokem k obnovení svobody pohybu a pomůže nejen turistům, ale i přeshraničním pracovníkům či studentům. Hladké zavedení systému bude nyní na členských zemích.

Schválená pravidla obyvatelům EU zaručují, že jejich země jim na požádání bezplatně vydá digitální či papírové osvědčení, díky němuž budou moci až na výjimky bez dalších podmínek cestovat do jiných unijních států. Certifikáty budou k dispozici plně očkovaným lidem, majitelům čerstvých PCR či antigenních testů s negativním výsledkem či lidem, co v posledním půlroce nemoc prodělali.

Europoslanci schválili nařízení o pasech poměrem hlasů 546 ku 93. Jejich konečné potvrzení je na členských zemích, které mají v rukou i zavedení systému. Někteří poslanci přitom před hlasováním dávali najevo obavy z několika úprav, které si při vyjednávání o certifikátech prosadily členské země.

Státy budou moci ve výjimečných a odůvodněných případech vyžadovat po majitelích pasů dodatečné podmínky jako jsou například karantény. Země navíc nemají povinnost poskytovat lidem pro účely certifikátu bezplatné testy, o které usilovali poslanci, aby předešli diskriminaci neočkovaných. Testy mají být "cenově dostupné", řada států přitom počítá s různou mírou bezplatných testů, na něž přispěje Evropská komise 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun) z unijních peněz.

Země budou muset uznávat všechny vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), budou však dobrovolně moci akceptovat i další preparáty jako ruský Sputnik V. Právě okolo vakcíny, kterou ve velkém využívá Maďarsko a očkovat s ní začalo i Slovensko, se při zavádění certifikátů čekají debaty. Některé země již daly najevo, že ji až do schválení EMA uznávat nehodlají.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 2 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy