Evropský parlament se po brexitu zmenší. Společná kandidátka pro eurovolby neprošla

Aneta Zachová
12. 2. 2018 11:01
Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců.
Evropský parlament ve Štrasburku.
Evropský parlament ve Štrasburku. | Foto: Reuters

Brusel - Europoslanci rozhodli o tom, jak si přerozdělí 73 křesel svých britských kolegů poté, co Spojené království vystoupí z Evropské unie. Celkem 46 křesel zůstane volných pro případné nové členské státy a dalších 27 mandátů si rozdělí země, které byly dosud mírně znevýhodněné.

"Nové rozdělení křesel znamená, že snížíme celkový počet poslanců ze 751 na 705, přičemž žádný členský stát neztratí jediné křeslo," vysvětlil portugalský socialista a zpravodaj návrhu na novou podobu europarlamentu Pedro Silva Pereira.

Zároveň si některé členské státy polepší, zejména Španělsko a Francie. Obě země získají pět křesel navíc. O tři legislativce víc bude mít Nizozemsko a Itálie. Další země jako například Chorvatsko, Rumunsko nebo Polsko získají jeden mandát navíc.

Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců.

Nadnárodní kandidátka neprošla

Europoslanci z výboru pro ústavní záležitosti navrhovali, aby se ze zbylých křesel po Britech vytvořil jeden volební obvod, do kterého by se nekandidovalo z různých členských zemí, ale za celou Evropskou unii. Podle podporovatelů této myšlenky by nový způsob eurovoleb mohl EU více přiblížit občanům.

Takzvanou nadnárodní kandidátní listinu ale většina poslanců odmítla. "Obávám se, že spíše než výhody, by přinesly nadnárodní kandidátky přesný opak toho, čeho měly údajně dosáhnout," komentovala výsledek hlasování česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).

Proti celoevropské kandidátce vystupovala i česká vláda, podle které by mohlo její vytvoření znevýhodnit menší členské státy. Kandidáti by se totiž v kampaních soustředili na větší a početnější země, kde by také mohli získat více hlasů.

Jak nahradit Junckera?

V souvislosti s evropskými volbami, které se uskuteční příští rok v květnu, europoslanci diskutovali také o výběru nového předsedy Evropské komise.

Současný předseda unijní exekutivy Jean-Claude Juncker byl v roce 2014 zvolen novým systémem - jako kandidáta na předsedu jej nominovala frakce lidovců v Evropského parlamentu. Protože evropské volby tato politická skupina vyhrála, Juncker usedl do čela komise.

Kandidáti nominovaní jednotlivými evropskými frakcemi jsou označováni jako vedoucí kandidáti (spitzenkandidaten). Zatím však není jisté, jestli se tento systém bude uplatňovat i při příštím výběru šéfa unijní exekutivy.

Podle europoslanců by se praxe uplatněná poprvé v roce 2014 měla zachovat. "Postup jmenování vedoucích kandidátů přispívá k transparentnosti, neboť kandidáti na předsedu Komise jsou oznámeni před evropskými volbami, a nikoliv po nich, jako tomu bylo dříve," uvedli ve svém středečním rozhodnutí.

Česko se bojí znevýhodnění malých zemí

Před Junckerem vybírala předsedu komise Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí. Lisabonská smlouva však obsahuje článek, podle něhož by měl výběr předsedy reflektovat výsledky voleb do Evropského parlamentu.

Europoslanci proto trvají na tom, že kandidáty, kteří nebudou nominováni za evropské politické frakce, odmítnou. "Evropský parlament chce, aby se Evropané mohli vyjádřit k výběru předsedy Komise. Toto rozhodnutí už nemůže být učiněno za zavřenými dveřmi," prohlásila lidovecká europoslankyně Danuta Maria Hübnerová, členka výboru pro ústavní záležitosti.

Některé země včetně Česka však systém vedoucích kandidátů nepodporují. "Na příští výběr předsedy Evropské komise musí mít hlavní vliv členské státy," zdůraznil český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

Podobně se na výběr budoucího předsedy Evropské komise dívají i další země Visegrádu.

Svůj názor na budoucnost Evropského parlamentu a výběr dalšího předsedy komise bude moci Česko vyjádřit na summitu Evropské rady, který se uskuteční 23. února. Rozhodnutí parlamentu totiž nejsou konečná, členské země je musí projednat a schválit.

Video: Debata z Evropského parlamentu

Sledujte debatu z Evropského parlamentu, kterou vede redaktor Ondřej Houska | Video: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy