Brusel – V Evropské unii se recykluje téměř polovina městského odpadu, v roce 2030 se však Unie chce dostat až na 70 procent. S návrhem přišel minulý týden Evropský parlament.
Městský odpad podle evropského Výboru pro životní prostředí (ENVI) produkují domácnosti, nemocnice, školy, obchody a drobné firmy. Týká se to hlavně obalů z papíru, lepenky, plastu, skla, kovů a dřeva.
Podle údajů Eurostatu z roku 2014 se v EU recykluje nebo kompostuje pouze 44 procent městského odpadu. Největšími hříšníky jsou v přepočtu na obyvatele postkomunistické země – zejména Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Litva.
"Členské země, které mají nejnižší míru recyklace, sice budou moci požádat o posunutí termínu, musí však splnit specifické podmínky," uvedla ke splnění nových podmínek italská europoslankyně Simona Bonaféová, zpravodajka výboru.
V Bulharsku či Rumunsku je úroveň recyklace takřka nulová. Tyto země by tak s největší pravděpodobností nedokázaly splnit cíle, které Unie stanovila.
Ta chce jako celek do roku 2020 ekologicky zpracovávat polovinu městského odpadu. O deset let později to má být ještě o 20 procent více.
Česká republika je v recyklaci v EU až devátá od konce. České domácnosti přitom třídí plasty, papír a sklo přímo vzorově – loni se díky nim podařilo zrecyklovat přes osm milionů tun obalů.
Samy české domácnosti jsou na šestém místě v Evropě. Před nimi jsou jen Belgičané, Irové, Švédi, Němci a Nizozemci. Většina nezpracovaného odpadu v Česku ale pochází od firem.
Konec skládkování
Unie chce proto omezit vyvážení městského odpadu na skládky. Podle původního návrhu by v roce 2030 končila na skládkách desetina odpadu, výbor ENVI ale nově chce, aby to bylo jen pět procent.
Cirkulární ekonomika
Jde o koncept, který prosazuje EU, kdy se používané materiály rozdělí do dvou nezávislé cirkulujících okruhů.
První nakládá s látkami organického původu, které se dají snadno odbourat a navrátit do biosféry. Druhý tvoří syntetické látky, které se mají zapojit do průmyslových produktů tak, aby je šlo následně extrahovat a opět použít.
Země, které jsou na tom nejhůře, by si mohly lhůtu prodloužit až o pět let. Například na Kypru, Maltě, v Chorvatsku, Řecku a Rumunsku se na skládky vyváží více než tři čtvrtiny městského odpadu.
Česká republika se v tomto ohledu rozhodla jít příkladem a chce do roku 2024 skládkování zcela zamezit. Například tím, že firmy přiměje, aby se přeorientovaly na ekologičtější způsob nakládání s odpady. Jinak jim hrozí výrazné zvýšení poplatků.
Na skládkách často končí právě materiály, které by šlo snadno recyklovat. Pro firmy je ale jednodušší vyvézt je za město, kde jsou často spalovány.
Tak je tomu i u skládky poblíž ulice U Tvrze v pražských Malešicích, kam svůj odpad vyvážejí okolní firmy. Na stížnosti místních odpovídá její majitel tak, že skládku zapalují bezdomovci.
Znečištěná moře a plýtvání potravinami
Podle návrhu poslanců z ENVI se má taky snížit objem odpadu, který končí v oceánech. Jen ze Severního moře každým rokem vyloví 250 tun odpadu – a deset procent z této hmotnosti představují plasty, které jsou lehké.
Za čištění pobřeží od odpadků, které vyplaví moře, Evropská unie každoročně utratí téměř tři čtvrtě miliardy eur (přes 20 miliard korun).
EU chce navíc i mnohem důrazněji bojovat proti plýtvání potravinami. Ty často končí v popelnicích – a pak pod zemí.
Podle posledních odhadů se na skládky v EU každoročně vyveze až 89 milionů tun potravin. To je 180 kilogramů na jednoho obyvatele Unie.
Výbor europarlamentu nyní navrhl, aby se do roku 2030 toto množství snížilo na polovinu.
Humanitární organizace odhadují, že na celém světě se nevyužije až třetina všech potravin a plodin, které se vyprodukují. Každý den přitom podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství zemře na hlad a podvýživu 15 tisíc dětí mladších pěti let.
