Brusel - Na osmdesát tisíc lobbistů se v Bruselu snaží ovlivnit evropskou politiku. Unie jejich práci v Evropském parlamentu a komisi kontroluje v rejstříku transparentnosti, kde lobbisté musí přiznat, čím se zabývají a jaký je jejich cíl.
Rejstřík má být nově povinný a zapojí se do něj i Rada EU, která sdružuje zástupce unijních vlád.
Europarlament a komise teď vytvářejí nová pravidla, podle kterých se bude rejstřík transparentnosti řídit. Dokument pomáhá udržovat přehled o aktivitách všech, kdo se snaží přípravu unijní legislativy ovlivnit.
Evropské instituce na nové podobě rejstříku začaly pracovat na začátku letošního roku. "Orgány EU musí společně znovu získat důvěru občanů. Ve všem, co děláme, musíme být otevřenější," řekl k tomu první místopředseda komise Frans Timmermans.
Nový systém má lépe osvětlit identitu a rozsah činnosti lobbujících organizací, zefektivnit dodržování etického kodexu, zavést sankce nebo zjednodušit vstupní požadavky a zároveň zpřísnit kontrolu dat.
Už v současném rejstříku musí zájemci o kontakt se zástupci unijních institucí uvádět kromě základních informací i oblast zájmu, cíle svého jednání, počet pověřených zaměstnanců nebo řadu finančních údajů.
Podle českého europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL) je problémem nově vznikajícího rejstříku hlavně narůstající byrokracie. "Z diskusí, které jsem na toto téma v Evropském parlamentu absolvoval, jsem nabyl dojmu, že škody, zejména velká byrokracie okolo povinného rejstříku, budou větší než přínosy," upozornil.
Začátek platnosti nových pravidel pak Svoboda odhaduje na polovinu roku 2019, tedy až po dalších evropských volbách.
Rejstřík pod náporem lobbistů
Společný rejstřík Evropské komise a parlamentu funguje od roku 2011. Dříve měly tyto instituce seznamy lobbistů oddělené. Evropský parlament první rejstřík zavedl už v polovině devadesátých let.
I když registrace do unijního rejstříku transparentnosti nebyla dosud povinná, alespoň nepřímý tlak na lobbisty vyvinulo prohlášení současného předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že členové komise nebudou navazovat kontakt s nikým, kdo v rejstříku není.
"Od té doby strmě stoupá počet registrovaných, a to tempem několik desítek týdně. Dnes je tam přes jedenáct tisíc subjektů, přirozeně s dominancí obchodních zájmů," řekla v říjnovém rozhovoru pro server EurActiv Markéta Pitrová z Masarykovy univerzity.
Podle statistik Evropského parlamentu nejčastěji lobbují nevládní organizace, které následují obchodní a podnikatelské asociace, podniky nebo odbory. Lobbisté se věnují zejména tématům spojeným s životním prostředím, výzkumem a technologiemi, vnitřním trhem a energetikou.
Uzavření trojúhelníku
Významnou novinkou by mělo být rozšíření povinnosti registrovat se i pro ty, kdo chtějí oslovit pracovníky působící ve strukturách třetí klíčové instituce - Rady EU. Ta má od roku 2014 pouze status pozorovatele, teď už by se však měla plně zapojit.
S tímto posunem souhlasí i zástupci České republiky. "Pokud jde o zapojení Rady EU do systému rejstříku transparentnosti, vítáme, že současný návrh reflektuje specifický charakter rady a osob v ní zastoupených," sdělil mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU Petr Janoušek.
Podle jeho vyjádření je česká strana přesvědčená, že navrhovaná opatření povedou ke zvýšení transparentnosti. Tento názor sdílejí i další členské státy.
