Brusel - Když evropský komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos vysvětloval, kolik peněz půjde v EU na řešení migrace, připomněl rok 2015. Tedy dobu, kdy vrcholila migrační krize. Podle Avramopulose si unie nemůže "politicky ani finančně" dovolit, aby se tento rok opakoval.
Evropská komise tak v úterý navrhla, aby v období po roce 2020 šlo na boj s migrací více peněz než dosud - konkrétně téměř 35 miliard eur (v přepočtu 900 miliard korun).
Peníze mají podpořit hlavně státy na jihu Evropské unie, které jsou pod největším tlakem. Zajistit by měly ochranu vnějších hranic a rychlejší navracení migrantů zpět do zemí jejich původu.
Vyšší investici na omezení nelegální migrace podporuje i Česká republika. "To je dobrá zpráva a krok směrem, který Česko dlouhodobě prosazovalo," reagoval na oznámení Bruselu premiér Andrej Babiš (ANO).
Peníze navíc dostane například Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, dříve označovaná jako Frontex. V budoucnu by měla čítat alespoň deset tisíc příslušníků oproti dnešním 1500. I tuto změnu Česko vítá.
"Mandát Frontexu se musí změnit. Nemůže to být jen pár lodí, které vytahují topící se lidi z moře. Takto migraci nezastavíme," prohlásil Babiš.
Nové dublinské nařízení
Další české návrhy k řešení migrace bude moci premiér sdělit svým kolegům na summitu EU, který se uskuteční na konci června. Původně se právě na této schůzce měli lídři zemí dohodnout na budoucí podobě azylové politiky. Včetně revize dublinského nařízení a bodu, který určuje, jaký stát je odpovědný za vyřízení konkrétní žádosti o azyl.
Návrh označovaný jako Dublin IV se však stal hlavním jádrem sporu mezi členskými státy. Obsahuje totiž systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl mezi členskými státy EU, který by se automaticky spustil v případech, kdy se jeden ze států začne potýkat s výrazným migračním náporem.
Mezi hlavní odpůrce systému patří země Visegrádu, mezi něž patří Česko, a také Rakousko. Minulý týden se k tzv. kvótám na uprchlíky kriticky vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová - nepřispěly podle ní ke smíru v Evropě.
Potřeba shody členských zemí na řešení migrace je teď ještě aktuálnější v souvislosti s případem lodi Aquarius, která patří neziskové organizaci SOS Méditerranée. Plavidlu s 629 migranty nebylo umožněno zakotvit v italských ani maltských přístavech, a zůstává proto na moři.
Svůj přístav nakonec otevřelo Španělsko, které je však vzdálené zhruba čtyři dny plavby. Při přepravě migrantů do Španělska proto asistují italské lodě.
Odpovědnost všech
Rozhodnutí italského ministra vnitra Mattea Salviniho, který loď odmítl, se tak setkalo v Evropě s kritikou. Komise i europarlament se však shodují, že za tento incident není odpovědná Itálie, ale všechny členské státy.
"Je to kolektivní odpovědnost. Už dva roky se evropští lídři nedokázali dohodnout na reformě společného azylového systému," prohlásil v úterý předseda liberální frakce europarlamentu Guy Verhofstadt.
Švédka Cecilie Wikströmová, která je v Evropském parlamentu hlavní vyjednávačkou pro nařízení Dublin IV, ale stále doufá, že se členské státy na nových opatřeních dohodnou. A pak začnou jednání o výsledné podobě textu.
Čas se přitom rychle krátí. Nejen kvůli hrozbě dalších migračních vln, ale také evropským volbám, které se uskuteční příští rok v květnu. Europarlament a Evropská komise chtějí, aby se nová legislativa stihla schválit ještě v rámci jejich mandátu.
Žádné tresty?
Původně europoslankyně Wikströmová prosazovala, aby státy, které nepřijímají uprchlíky, přišly o peníze z evropských fondů. Pro řadu členských zemí byl ale tento bod nepřijatelný. Stejně tak by se při schvalování Dublinu IV nemělo stát, že by jeho odpůrci byli přehlasováni.
"Evropská komise tu není od toho, aby diktovala, ale aby vyjednávala a diskutovala, a právě o to se teď snaží," uvedl k tomu eurokomisař Avramopulos.
"Solidaritu nelze vynucovat nátlakem. To by mělo za cíl jediné - rozpad EU," dodává i český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který je přesvědčený, že nápad Wikströmové by unie ani nikdy neschválila.
Oficiálně navíc žádný podobný návrh na stole nikdy nebyl. "Jde jen o ojedinělé reakce. Jakékoliv spekulace o trestání těch, kteří si nevezmou migranty, jsou jen mediálními výkřiky," tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.
