Brusel - Většinu obyvatel Afriky dnes tvoří mladí lidé pod 25 let. Kvůli demografickému vývoji se předpokládá, že do poloviny století bude každý čtvrtý člověk na světě Afričan.
Kvůli špatné hospodářské situaci některých zemí přitom nejsou jejich vyhlídky na uplatnění růžové. Týká se to zejména severní Afriky, Somálského poloostrova, oblasti sahelu na jižním okraji Sahary a států kolem Čadského jezera.
A pokud se situace nezlepší, bude přetrvávat i hlavní důvod pro migraci do bohatších afrických zemí a Evropské unie, míní někteří odborníci.
Mnoho unijních zemí, včetně České republiky, tak prosazuje, aby se migrační politika soustředila na pomoc v Africe. Tyto požadavky shrnul i listopadový summit EU a zemí Africké unie.
Ten kromě jiného poukázal na to, že migrační toky by mohlo zmírnit vytváření příležitostí pro mladé Afričany.
Na cestu za lepším životem v jiné africké zemi se vydalo už 16 milionů Afričanů. Dalších devět milionů putovalo za prací do Evropy a vzhledem k růstu africké populace je pravděpodobné, že toto číslo se bude neustále zvyšovat.
"Je třeba se věnovat všem rovinám této problematiky - zajištění kvalitního vzdělávání, pracovních míst, podnikatelských příležitostí či možnostem zapojení do veřejného života. Jen tak bude v budoucnu možné využít mimořádný potenciál, který Afrika s ohledem na svou mladou populaci má," říká i Karla Šlechtová, která se summitu za Česko zúčastnila ještě coby ministryně pro místní rozvoj.
Dělejte pro Afriku víc
Příspěvky EU tvoří až 50 procent celkové rozvojové pomoci, kterou Afrika dostává. Unie je také největším obchodním partnerem a zahraničním investorem na černém kontinentu.
Europoslanci přesto vyzývají členské země, aby pro Afriku udělaly více. Základem je přispívat alespoň 0,7 procenta hrubého národního produktu na rozvojovou pomoc.
"EU už významně přispívá k rozvoji Afriky, k obchodu a bezpečnosti, ale musí investovat i nadále, a to hlavně do vzdělávání," říká francouzský europoslanec Maurice Ponga, který se věnuje strategii EU-Afrika. "Mladším generacím je potřeba nabídnout nové vyhlídky," dodává.
Unijní země by měly přispívat i do svěřenského fondu pro Afriku, který má za cíl vybrat až 3,1 miliardy eur (téměř 84 miliard korun). Členské země však zatím přispěly pouze zlomkem této částky, konkrétně 175 miliony eur (zhruba 4,7 miliardy korun).
Česko patří mezi největší přispěvatele ze zemí střední a východní Evropy. Do fondu už poslalo 1,66 milionu eur (v přepočtu 43 milionů korun).
Společně s ostatními státy visegrádské čtyřky spouští také nový projekt, který má posílit ostrahu libyjských hranic a zlepšit podmínky uprchlíků v Libyi. Právě odtud migranti často směřují přes Středozemní moře do Evropy.
Čeští politici dlouhodobě prosazují pomoc v zemích, odkud běženci prchají. Podle někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky navíc už v celé EU roste "důraz na aktivní politiku unie v severní Africe a na Blízkém východě". Řekl to po říjnovém summitu v Bruselu, kde se lídři EU shodli, že unie začne připravovat reformu svého azylového systému.
Afrika potřebuje nalákat zahraniční firmy
Jak zjistila Mezinárodní organizace pro migraci ve výzkumu z roku 2016, pouze 12 procent dotázaných migrantů, kteří připluli do Itálie, nemělo žádné vzdělání. Zato téměř polovina vystudovala střední školu, a šest procent dokonce školu vysokou.
Tuto kvalifikaci ale u sebe doma nemohou uplatnit, dokud se něco nezmění.
Pomoci by mohlo nalákání zahraničních firem a vznik nových pracovních míst. Za těmito účely vznikl nový externí investiční plán Evropské unie. Díky němu by měla Afrika do roku 2020 dostat 44 miliard eur (1,1 bilionu korun) ze soukromých zdrojů.
Právě soukromé peníze hrají podle odborníků důležitou roli v rozvoji Afriky. Předchozí strategie, která se zaměřovala pouze na podporu pomocí veřejných peněz, totiž neuspěla.
Soukromé firmy vyžadují pro své investice záruky a ochranu proti případným rizikům. To staví africké země do pozice, kdy musí bojovat proti korupci a vytvářet stabilní prostředí.
Spolupracují vědci i studenti
Afrika a Evropská unie pak spolupracují i v oblasti vědy. EU financuje téměř 600 projektů, na kterých se společně podílejí evropští a afričtí výzkumníci. Věnují se například bezpečnosti potravin nebo změnám klimatu.
Další oblastí je vysokoškolské vzdělávání. Do akademické mobility se už zapojilo 157 univerzit z celé Afriky. Podobně pomáhá i projekt Erasmus Plus, který podporuje studijní cesty studentů a akademiků.
