EU brojí proti dětské pornografii na síti, kritici varují před šmírováním konverzací

Kateřina Zichová, EURACTIV.cz
25. 5. 2022 18:54
V Evropě roste počet dětí, které jsou obětmi online sexuálního zneužívání. Zarazit to má nové nařízení z pera Evropské komise. Návrh ale má i své kritiky, kteří jej považují za nešťastný a skloňují ochranu soukromí. Legislativa by totiž mohla provozovatelům platforem umožňovat "šmírovat" soukromé online konverzace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V Evropské unii byl v roce 2020 nahlášen více než jeden milion případů sexuálního zneužívání dětí na internetu. Více než 60 procent závadného materiálu z celého světa - fotografií a videí s dětským sexuálním obsahem - pak hostují právě servery v EU.

Statistiky napovídají, že pandemie koronaviru a s ní spojený častější pobyt lidí na internetu problémy ještě prohloubily. Nadace Internet Watch v roce 2021 oproti předchozímu roku zaznamenala 64procentní nárůst počtu oznámení o potvrzeném zneužívání dětí. Experti však upozorňují, že čísla byla na vzestupu už před úderem covidu-19.

"Trend spojený se zneužíváním dětí v online prostředí není primárně závislý na pandemii a jeho růst lze sledovat minimálně v horizontu posledníchpěti let," řekl redakci Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci, vedoucí projektu E-bezpečí.

Zároveň však doplnil, že není jednoduché určit, zda případů skutečně přibývá, nebo zda lidé pouze rizikové chování častěji hlásí.

S řešením problému by měla pomoci nová legislativa Evropské unie. Podle návrhu Evropské komise by měli mít provozovatelé sociálních sítí a webů povinnost dětskou pornografii nejen aktivně vyhledávat a nahlašovat úřadům, ale také ji odstraňovat. Provozovatelé by zároveň museli ověřovat věk dětí, kterým na svých webech poskytují účty.

Ochrana dětí vs. ochrana soukromí

Legislativa by navíc měla umožnit odhalovat dětskou pornografii nejen na sociálních sítích a webových serverech, ale také v soukromých konverzacích vedených skrze platformy, jako jsou Messenger nebo WhatsApp. Obstarávat by to měly automatické filtry.

Takové opatření ale má i své kritiky. Staví se proti němu například český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

"Způsob, jakým chce Evropská komise bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, je opravdu nešťastný. Vede totiž ke šmírování a hrubému narušování soukromí a podle mě by měl Evropský parlament celý návrh Evropské komise shodit ze stolu," říká europoslanec.

"Z dostupných dat se totiž dětská pornografie nešíří primárně v osobních konverzacích, ale na uzavřených fórech a platformách. Automatické filtry, které závadný obsah detekují, navíc často chybují," dodal politik s tím, že intimní zprávy či fotografie dětí z dovolených by tak mohly neprávem končit na policejních stanicích.

Podle experta Kopeckého je sice velmi důležité, aby byl závadný obsah na sociálních sítích a webech regulován, i on ale zdůrazňuje nutnost ochrany soukromí.

"Co když půjde o obsah, který si mezi sebou šíří dobrovolně partneři? Co když půjde o dospělé uživatele, kteří mezi sebou šíří v soukromých zprávách pornografii, bude provozovatel detekovat i toto? A co obecně právo na soukromí? Navrhovaná norma zatím tyto otázky detailně neřeší, s vysokou pravděpodobností ale k nějakému narušení soukromí v komunikaci dojde," popsal Kopecký.

Podle Kopeckého řada provozovatelů sítí a webů už dnes dětskou pornografii úspěšně odhaluje. Otázkou však zůstává, jak přesně budou provozovatelé schopni "závadnost" obsahu vyhodnotit právě v případech, jako je například sexting mezi partnery.

Klíčovou roli hrají rodiče

Osud návrhu budou mít nyní v rukou další dvě unijní instituce - Rada EU a Evropský parlament. Aby mohla legislativa v EU začít platit, budou mu muset dát zelenou.

Sama legislativa ale děti před zneužíváním na internetu neochrání. Důležité je dodržování pravidel v praxi, s čímž už má ČR své negativní zkušenosti.

"V ČR byla v roce 2019 legislativně nastavena věková hranice 15 let pro samostatné využívání sociálních sítí bez souhlasu rodičů, která však není nijak kontrolována a vymáhána a ve skutečnosti se nedodržuje. Jak prokazují výzkumy, sociální sítě běžně používají děti mladší 15 let, často ve věku 12, 13 let. Nastavená věková hranice je nijak neomezuje a skutečně je pouze formální," ilustroval Kopecký.

Prostor pro zlepšení vidí odborník také na straně rodičů. "Velká část rodičů stále není o problematice bezpečného chování v online prostředí dostatečně informována a nevzdělává se v této oblasti," popsal odborník s tím, že rodiče zkrátka nemají čas na to, aby si o problému zjišťovali relevantní informace.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy