Evropský parlament

"Škatulata, hejbejte se." Jak vypadá nový europarlament a jaké funkce získali Češi

Jiří Kropáček, Kateřina Zichová, Euractiv.cz

1. 8. 2024 17:05

Evropský parlament je přímo volený orgán EU, jehož politická role postupně roste. V přehledné grafice ukazuje, jak vypadá jeho struktura, co dělají místopředsedové a kvestoři i do jakých frakcí a výborů po týdnech vyjednávání nakonec usedlo 21 českých europoslanců zvolených v červnových eurovolbách.

Foto: Aktuálně.cz / EP

Volby do Evropského parlamentu sice proběhly už v první polovině června, několik týdnů ale trvalo, než se 720 nově nebo opětovně zvolených europoslanců rozřadilo podle politických stran do jednotlivých frakcí. Teprve ve druhé polovině července pak europoslanci potvrdili opětovně do funkce svou dosavadní předsedkyni Robertu Metsolaovou a zvolili si předsedy a místopředsedy jednotlivých výborů a podvýborů.

Evropský parlament v číslech

Jak Evropský parlament vypadá?

Evropský parlament sídlí ve Štrasburku ve Francii, kde se koná 12 dílčích zasedání ročně, v Bruselu v Belgii, kde se konají dodatečná dílčí zasedání a scházejí se tam i parlamentní výbory, a v Lucemburku v Lucembursku, kde byste našli sekretariát a podpůrná oddělení.

I Evropský parlament má podobně jako národní parlamenty svou strukturu. Má svoji předsedkyni a lidi ve vedení, které práci instituce organizují, sestavují program a reprezentují ji také navenek. Europoslanci jsou rozřazení do politických skupin neboli frakcí a mají svá určená místa v jednotlivých výborech.

Počet europoslanců za každou zemi je úměrný počtu jejích obyvatel. Žádná země ale nemůže mít méně než 6 ani více než 96 europoslanců. Celkový počet nesmí překročit 750.

Politické skupiny

Některé frakce existují už roky nebo dokonce desítky let. Jiné vznikly nově po letošních eurovolbách, některé naopak zanikly.

Stálicemi jsou skupina Evropské lidové strany (EPP), Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), Konzervativci a reformisté (ECR), Levice (GUE/NGL), Zelení a Evropská svobodná aliance (Greens/ESA) a liberální Renew Europe (někdy překládáno jako Obnova Evropy).

Nově se na politické mapě Evropského parlamentu objevila dvě uskupení – Patrioti pro Evropu (PfE) a Evropa suverénních národů (ESN).

Zanikla frakce, která sdružovala strany na okraji pravého politického spektra včetně zástupce české SPD - Identita a demokracie (ID).

Výbory

Kromě frakcí jsou poslanci a poslankyně zastoupeni také ve výborech, díky čemuž mohou získat vliv a promlouvat do rodící se legislativy. Každý výbor má své vedení.

Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (S&D) mají předsedy pěti výborů. Předsednická křesla tří výborů získala frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Liberální Obnově Evropy (Renew Europe) se podařilo získat pozice předsedů ve dvou výborech a jednom podvýboru. Představitelé Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) získali post jednoho předsedy výboru a jednoho předsedy podvýboru. Zástupci nových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) a frakce Evropa suverénních národů (ESN) nezískali ve vedení výborů ani jednu pozici.

Do vedení výborů se dostali i dva Češi. Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) byla zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z lidovecké frakce.

Ve kterých výborech jsou členy Češi?

Nový parlament, jiná politika?

Nový europarlament je na základě výsledků voleb více konzervativní a méně „zelený“. Zatímco konzervativní, národovecké a euroskeptické strany posílily, liberálové a Zelení oslabili. Dvěma hlavními silami nicméně zůstávají lidovci a socialisté, kteří mají spolu s liberály relativně pohodlnou většinu 401 hlasů.

Komentátoři očekávají, že europarlament pojede ve svém dosavadním kurzu, ovšem v duchu současného důrazu na témata, jako je konkurenceschopnost a přehodnocování klimatické politiky.

Europoslanci nicméně nemají legislativní iniciativu, budou tedy prostřednictvím pozměňovacích návrhů a (ne)schvalování spoluutvářet pouze takovou legislativu, kterou předloží Evropská komise na základě zadání ohledně priorit a obecného směřování EU od lídrů zemí unie.