eGovernment v Česku? Všichni o digitalizaci veřejných služeb mluví, ale výsledky zatím nejsou valné

Lukáš Hendrych
23. 5. 2017 16:52
Jen třetina Čechů komunikuje s úřady po internetu. Česká republika je tak pod průměrem EU. Na nedostatečné digitální služby státní správy upozorňují i čeští europoslanci. S kolegy z ostatních členských států minulý týden projednávali akční plán EU pro eGovernment, který má přístupnost těchto služeb zlepšit v celé EU.
V Česku probíhá jen zlomek styku s úřady digitální formou. Odpadne papírování a zvítězí eGovernment?
V Česku probíhá jen zlomek styku s úřady digitální formou. Odpadne papírování a zvítězí eGovernment? | Foto: Jan Langer

Štrasburk - V digitalizaci ekonomiky a společnosti patří ČeskoEU stále mezi podprůměrné státy.

V rámci takzvaného indexu DESI, který stupeň digitalizace měří, se ČR v letošním roce umístila až na 18. místě. Problémy má hlavně v zavádění eGovernmentu.

Pod tento pojem spadají mimo jiné i elektronické volby, jednoduché placení daní či zakládání firem online cestou.

Ve snaze rozšířit digitální služby po celé EU vytvořila Evropská komise akční plán, o kterém se v úterý hlasovalo v Evropském parlamentu a který má mezi europoslanci širokou podporu.

"ČR je dlouhodobě na úplném chvostu EU v oblasti eGovernmentu. Moje přání je, abychom se dostali na úroveň Estonska, ve kterém je kromě svatby a pohřbu možné bez vaší fyzické přítomnosti vyřídit všechny úřední úkony elektronicky," uvedl český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO).

"Chybí nám hlavně zjednodušení úředních procedur, sdílení dat v rámci státní správy, usnadnění přístupu k informacím, možnost online kontaktu s úřady," myslí si další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Největší obětí jsou občané

Obecně jde v eGovernmentu o digitalizaci veřejné správy a elektronizaci veřejných služeb, online komunikaci s úřady včetně využívání elektronických podpisů nebo o otevřený přístup k veřejným informacím.

Na nedostatečnou digitalizaci veřejné správy nejvíce doplácejí občané, kteří tak musí stát dlouhé fronty na úřadech.

V současnosti komunikuje s úřady pomocí internetu pouze třetina Čechů, v rámci celé EU jde ale o každého druhého člověka. V Estonsku se pak touto cestou s veřejnou správou dorozumívá 80 procent lidí.

Častým problémem jsou v České republice i složité formuláře, které se musí osobně nosit na různá místa. Z internetových stránek úřadů si je navíc stahuje jen 15 procent Čechů a pouze každý desátý je následně posílá z pohodlí domova. Oproti 90 procentům Estonců, kteří formuláře zasílají online.

"Ve srovnání s dalšími zeměmi EU je úroveň digitálních služeb v Česku hluboko pod průměrem. Nemůžeme se proto divit tomu, že v loňském roce bylo jedním z doporučení Komise pro Česko právě zvýšení dostupnosti elektronických veřejných služeb," připomíná europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Vláda by měla dělat více

Podle Teličky je však největším problémem politický nezájem o tuto problematiku.

"Jsem rád, že novým digitálním koordinátorem na Úřadu vlády byl jmenován Ondřej Malý. Digitální agenda je tak konečně v dobrých rukou. Je však nutné, aby příležitosti digitální ekonomiky pro ČR vnímala zejména naše politická reprezentace a vláda včetně jejího předsedy," dodává.

Na druhou stranu má za sebou český eGovernment v posledních letech i několik úspěchů.

Jedním z největších je vytvoření tzv. CzechPointů, kde mohou lidé získat například výpis ze svého rejstříku trestů, z katastru nemovitostí, insolvenčního rejstříku, výpis bodového hodnocení řidiče nebo si nechat zhotovit ověřenou kopii dokumentů.

Pozitivní je i existence datových schránek nebo základních registrů, což je systém, díky kterému je možné lehce zjistit, který státní úřad se o nás v uplynulém roce zajímal a jaké informace o nás zjišťoval.

 

Právě se děje

Další zprávy