Štrasburk/Brusel - Čína každý rok vyrobí zhruba o 400 milionů tun oceli víc, než sama spotřebuje. Velký přebytek na domácím trhu tak míří na světové trhy po cenou. A oceláři nejen v Evropě kvůli tomu přicházejí o práci.
Nyní ale Evropská unie získala zbraň proti čínskému dumpingu, který se netýká jen zmíněné oceli. Bude moci mimo jiné uvalit vyšší dovozní cla na jednotlivé druhy zboží.
Řídit se přitom bude tím, jak vláda daného státu zasahuje do své ekonomiky a jak deformuje pravidla volného trhu.
Kdo se bude chtít vyšším clům a dalším překážkám vyhnout, bude muset ctít pravidla tržního prostředí.
Do Evropy míří z různých zemí zboží, které se pak někdy prodává za velmi nízké ceny. Důvodem ale často není to, že by v cizině měli lepší technologie nebo úspěšnější konkurenci.
Za nízkými cenami může být i zásah státu, odkud výrobek pochází. Vláda v takových zemích zvýhodňuje určité výrobce a umožňuje jim díky různým dotacím prodávat zboží pod cenou.
A tak vzniká dumping.
"Nižší ceny jsou sice zajímavé pro spotřebitele, na druhou stranu ale nejsou dosaženy vyšší efektivitou výroby. Hrozí navíc postupné vyloučení domácích dodavatelů a následné navýšení ceny do té doby dumpingového dovozu," upozorňuje Ludmila Štěrbová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Ochrana před Čínou i Ruskem
Minulou středu schválil Evropský parlament nařízení, které má právě dumping potlačovat.
Nová pravidla mění způsob určování toho, jestli cenu zboží vstupujícího na evropský trh neférově stlačil zásah státu. Poslanci pak také prosadili, aby podniky v EU v budoucnu nemusely předkládat dodatečné důkazy o dumpingu svých zahraničních rivalů.
Změny navrhla Evropská komise loni v reakci na požadavek Číny, aby byla zařazena mezi tržní ekonomiky.
Čína ale není jedinou zemí, která se vyznačuje dumpingem. Takové praktiky jsou typické obecně pro země, kde se trh neřídí zákonem nabídky a poptávky, ale kde ceny vytváří vláda. V současnosti je Čína brána jako zvláštní "netržní případ". Zároveň je jedním z největších obchodních partnerů EU.
V hledáčku jsou ale i další země.
"Dumpingový vývoz pochází i z jiných států, než je Čína, třeba z Ruské federace nebo Indonésie. V minulosti byl předmětem antidumpingových opatření i vývoz z Evropské unie do USA," zdůrazňuje Štěrbová.
V roce 2014 platilo v Evropské unii přibližně 125 opatření namířených proti dumpingu ze třetích zemí. Každý rok se pak předloží asi 50 nových návrhů.
A ve Spojených státech se v současnosti uplatňuje jen vůči Číně na 139 opatření.
"Nebudeme nečinně přihlížet, jak náš trh zaplavují výrobky, které jsou produkovány za neférových praktik a které ohrožují mnoho pracovních míst," zdůrazňuje italský europoslanec a zpravodaj nového schváleného návrhu Salvatore Cicu.
"Z volného a férového globálního obchodu může profitovat každá země, všichni ale musí hrát podle stejných pravidel," dodává.
Světový unikát
Nová pravidla v Evropě vítá i český Svaz průmyslu a dopravy.
"Jakkoliv bude daná země v mnoha ohledech tržní ekonomikou, pokud nastolí například v oboru ocelářství netržní podmínky, může dojít k uplatnění těchto antidumpingových celních mechanismů," vysvětluje mluvčí svazu Eva Veličková.
Cílem nového evropského nařízení ale není jen potlačení nekalých obchodních praktik zemí, které do EU dovážejí své zboží. Pravidla mají také obchodníky donutit, aby splňovali určité pracovněprávní a ekologické standardy.
"Firmy v EU platí plně tržní ceny energií, surovin a jsou vystaveny ostrému konkurenčnímu prostředí globální ekonomiky," říká Veličková.
"Pokud do takového prostředí vpustíme hráče, kteří díky státním zásahům své země mají levné suroviny, dotovanou energii, půdu zdarma, nemusí se starat o drahou likvidaci odpadů nebo mají plošně dotované mzdy, není to férové tržní prostředí," dodává.
Až bude ale Evropská unie uvalovat konkrétní opatření, bude muset respektovat pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Vždy se bude muset prokázat dumping a také to, že dovoz může ohrozit ekonomiku cílového státu.
