Brusel - Ovládání mobilních aplikací a práce s laptopem jsou pro mladé Evropany samozřejmostí a každodenním chlebem.
Jak ale ukázal Mezinárodní výzkum dovedností (PIAAC), prováděný na zakázku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), počítačová gramotnost dospělých za mladou generací silně pokulhává.
Podíl dospělých s nízkou úrovní počítačových dovedností je na základě průzkumu, kterého se zúčastnilo 17 členských zemí OECD včetně České republiky, 41 procent.
U Čechů je to dokonce 43 procent.
Evropská komise chystá proto investice, které by měly toto číslo radikálně snížit.
Vzhledem k rychlému tempu digitalizace požadují firmy od svých zaměstnanců čím dál vyšší úroveň dovedností z oblasti moderních technologií.
Osobám s nízkou úrovní znalostí práce na počítači pak může v budoucnu hrozit ztráta zaměstnání.
"Zažíváme digitální revoluci a je jasné, že s dovednostmi, které stačily ještě před dvěma desítkami let, si dnes dorůstající generace ve svém životě nevystačí," upozorňuje česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
"Nové technologie pronikají do většiny lidských oborů a úspěch na pracovním trhu se do budoucna bude čím dál více odvíjet právě od schopnosti pracovat s digitálními technologiemi."
Tuto potřebu potvrzují i čeští zaměstnavatelé.
"V roce 2025 bude 90 procent všech pracovních míst potřebovat určitou úroveň digitálních dovedností," uvedla pro server EurActiv Vladimíra Drbalová, zástupkyně ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V EU chybí milion IT specialistů
Už v prosinci loňského roku spustila Evropská komise řadu iniciativ, které mají zlepšit kvalitu digitálních dovedností.
Vyzvala taky členské země EU, aby je zařadily do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy.
"V EU dnes chybí milion IT specialistů a toto číslo se bude zvyšovat, pokud se vzdělávání v oblasti IT nestane běžnou součástí učebních osnov," zdůrazňuje europoslankyně Charanzová.
"Neříkám, že by měly děti umět programovat v první třídě, ale stejně jako je dnes běžné učit děti cizí jazyky, mělo by totéž platit o nových technologiích," dodává.
Evropský parlament projednává návrh komise na zlepšení digitálních dovedností již několik měsíců. Jedním ze dvou zpravodajů návrhu je i česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).
"Trh práce bude čím dál více vyžadovat vysoce kvalifikované absolventy s technickými a IT znalostmi," říká Dlabajová. "Hodně důležitá je i flexibilita a schopnost se průběžně vzdělávat."
Europoslankyně Dlabajová taky připomíná, že v Česku chybí větší propojení vzdělávání s trhem práce.
"Školy nedostatečně komunikují se zaměstnavateli. Čeká nás postupná změna, kdy budou vznikat nové formy kontinuálního vzdělávaní a rekvalifikace," dodává.
Sto miliard eur z evropských fondů
V tzv. Nové agendě dovedností tlačí Evropská komise na členské země, aby se i ony na rozvoj digitálních dovedností obyvatel zaměřily.
Tedy aby jim umožnily si ji otestovat a poté konkrétní slabiny postupně odstraňovat. To by mohlo zahrnovat možnosti individuálního vzdělávání a poté oficiálního ověření i potvrzení těchto dovedností.
Evropská komise navrhla taky změny i nové kategorie v univerzální klasifikaci konkrétních dovedností - jazykových, digitálních, případně dalších.
Reaguje tak mj. na příliv víc než dvou milionů migrantů, kteří v uplynulých dvou letech dorazili na území Evropské unie.
Hodnocení jejich digitálních dovedností, a tedy i možností potenciálního budoucího zaměstnání, má podle EK začít už v přijímacích střediscích.
Na tyto projekty unie v programovém období let 2014 až 2020 z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčlení 30 miliard eur. Dalších 79 miliard dodá Evropský sociální fond.
Na financování se bude podílet i program Erasmus+, který přispěje dalšími 15 miliardami eur.
"V tomto roce se nám podařilo prosadit financování tzv. Erasmu Pro, což jsou stáže pro učně," říká Dlabajová.
"Kromě 650 000 učňů, kteří mohou čerpat finanční prostředky v rámci Erasmu+, dostane díky dodatečnému rozpočtu ve výši 400 milionů eur pro období 2017 až 2020 dalších 50 tisíc mladých možnost strávit až rok na stáži v zahraničí," dodává česká europoslankyně.
Příklad Silicon Valley
Zkušenosti ze Spojených států, zejména z jeho západního pobřeží, ukazují, že se podobné investice vyplatí.
V technických odvětvích tam vedlo zlepšení digitálních dovedností k boomu pracovních míst, nárůst je o třicet procent silnější nežli v jiných sektorech.
A v tzv. odvětvích STEM (věda, moderní technologie, vzdělávání a matematické obory) je podle studie Evropského parlamentu z roku 2016 růst dokonce třikrát vyšší než u běžných odvětví.
Obory s nejvyšším stupněm digitalizace - informační a komunikační technologie, média, finanční a profesní služby - už přitom představují 19 procent všech pracovních míst v USA.
"Západní pobřeží a Silicon Valley je v koncentraci vývojářských firem unikátní na celé světě," upozorňuje Charanzová.
"Mimochodem, jedním z klíčů jeho úspěchu je právě i provázanost soukromého sektoru a škol, jako například se Stanfordovou univerzitou," dodává.
"I u nás ale vzniká řada velmi úspěšných IT firem, které dokážou uspět v celosvětové konkurenci," připomíná česká europoslankyně.
"Dobrým příkladem za všechny může být třeba společnost AVAST. Máme potenciál, máme chytré lidi, máme nápady, ale potřebujeme i dostatek specialistů, kteří na nich budou schopni pracovat," uzavírá.
