Europarlament má novou šéfku. Ve volbě místopředsedů uspěla i Charanzová

ČTK Ondřej Plevák, EURACTIV.cz, ČTK
Aktualizováno 18. 1. 2022 20:44
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého bývalého předsedy Davida Sassoliho a už procházejí dalšími velkými změnami a volí si nové vedení. Novou předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce. Česká republika bude mít v předsednictvu europarlamentu také silné zastoupení.
Nová předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Nová předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. | Foto: Reuters

V Evropském parlamentu probíhá tento týden rošáda. I když mají europoslanci pětiletý mandát, pravidlem je, že v jeho polovině se volí nový předseda a 14 místopředsedů.

Dlouho to vypadalo, že přirozeným nástupcem Itala Sassoliho bude lídr lidovecké frakce Manfred Weber z Německa. Ten však loni na podzim oznámil, že se bude radši věnovat celoevropské straně lidovců, kterou by letos rád převzal po Polákovi Donaldu Tuskovi. Bývalý předseda Evropské rady Tusk se pro změnu postavil do čela polské opozice.

Cesta do nejvyššího křesla europarlamentu "zarezervovaného" lidovcům se tak otevřela maltské političce Robertě Metsolaové, dosavadní místopředsedkyni, kterou europoslanci do čela europarlamentu v úterý potvrdili. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.

"Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. (…) Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany," uvedla Metsolaová, která v úterý slaví 43. narozeniny.

Její vyzyvatelka, švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová, získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhl.

Metsolaová ve své prvním projevu v nové funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii. Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Jána Kuciaka a Daphné Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.

Češka ve vedení

Důležitou roli má v europarlamentu i 14 místopředsedů, kteří šéfa instituce zastupují například v zahraničí. Jedním z nich bude i nadále Dita Charanzová (za ANO) z řad liberálů Renew Europe. 

Pro Česko jde o úspěch. "V minulosti jsme nikdy neměli dva místopředsedy (jako nyní). Zároveň se nikdy nestalo, že by byl český místopředseda (ve vedení europarlamentu) na celé funkční období," uvedla Charanzová ještě před samotnou volbou.

Marcel Kolaja (Piráti) z frakce Zelených neuspěl v prvním kole. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. "Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali," uvedl Kolaja v prohlášení pro média.

Dita Charanzová a Marcel Kolaja.
Dita Charanzová a Marcel Kolaja. | Foto: Jakub Plíhal, ČTK

Ve vedení Evropského parlamentu seděli v minulosti v různých obdobích Libor Rouček, Oldřich Vlasák a Pavel Telička. Hned po vstupu Česka do EU místopředsednické křeslo patřilo Miroslavu Ouzkému.

Vyvažování sil

I když jde při volbě místopředsedů především o to, k jaké politické frakci patří, minimálně ze symbolického hlediska hraje roli i jejich národnost. Ve vedení ještě před samotnou volbou měli silné postavení především Němci se třemi zástupci a Maďaři se dvěma, oproti tomu Francouzi nebo Španělé své místopředsedy neměli.

Na druhou stranu, v Evropském parlamentu se nehraje jen o místa v samotném předsednictvu, zcela zásadní jsou také pozice ve vedení politických frakcí nebo výborů. Vidět je to právě na příkladu Španělska - i když jeho politik chyběl ve vedení EP, španělská europoslankyně Iratxe Garcíaová stojí v čele vlivné frakce socialistů. Pokud jde o Francii, ta si svou absenci v předsednictvu "vynahradila" mimo jiné ve vlivném výboru pro životní prostředí ENVI, který vede francouzský europoslanec Pascal Canfin.

Prim nicméně stále hraje politická příslušnost. Přestože v současném europarlamentu už nemají tak silné postavení jako dříve, hlavní slovo stále patří politickým frakcím lidovců a socialistů. Už po volbách v roce 2019 vznikla dohoda, že předsedu z řad socialistů, tedy Davida Sassoliho, letos v lednu vystřídá zástupce Evropské lidové strany. Opakuje se tak situace z minulého volebního období, kdy se tyto dvě politické skupiny také v půlce pětiletého mandátu vystřídaly.

Poprvé v historii se o vedení europarlamentu hlasuje v úterý, ve středu a možná ještě ve čtvrtek elektronicky na dálku. Kvůli obavám ze šíření omikronu tak rozhodlo odcházející předsednictvo. Evropský parlament má aktuálně 705 poslanců.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Real v generálce na finále LM nedal gól

Mistrovský Real Madrid zakončil španělskou nejvyšší soutěž bezbrankovou remízou s Betisem Sevilla. Zápas byl pro tým kolem jasně nejlepšího ligového střelce Karima Benzemy generálkou na finále Ligy mistrů, ve kterém se příští sobotu utká v Paříži s Liverpoolem.

Benzema nerozšířil počet 27 branek, s kterými vévodí tabulce střelců, největší šanci zápasu promarnil v úvodu druhého poločasu jeho spoluhráč Rodrygo. Real má před víkendovým programem závěrečného 38. kola třináctibodový náskok na Barcelonu, Betis už nemohl vylepšit páté místo, ze kterého se kvalifikoval do Evropské ligy.

V druhé dnešní předehrávce sestupující Levante vyhrálo třetí z posledních čtyř zápasů. I díky dvěma gólům Melera zvítězil předposlední tým tabulky na hřišti Vallecana 4:2.

Španělská fotbalová liga - 38. kolo:

Real Madrid - Betis Sevilla 0:0, Vallecano - Levante 2:4 (18. Álvaro García, 61. Guardiola z pen. - 26. a 45.+1 Melero, 44. Martí, 76. Coke).

Tabulka:

1. Real Madrid 38 26 8 4 80:31 86
2. FC Barcelona 37 21 10 6 68:36 73
3. Atlético Madrid 37 20 8 9 63:42 68
4. FC Sevilla 37 17 16 4 52:30 67
5. Betis Sevilla 38 19 8 11 62:40 65
6. San Sebastian 37 17 11 9 39:35 62
7. Villarreal 37 15 11 11 61:37 56
8. Bilbao 37 14 13 10 43:35 55
9. Pamplona 37 12 11 14 37:49 47
10. Vigo 37 12 10 15 43:41 46
11. Valencie 37 10 15 12 46:53 45
12. Vallecano 38 11 9 18 39:50 42
13. Espaňol Barcelona 37 10 11 16 40:53 41
14. Getafe 37 8 15 14 32:38 39
15. Elche 37 10 9 18 37:51 39
16. Granada 37 8 13 16 44:61 37
17. Cádiz 37 7 15 15 34:51 36
18. Mallorca 37 9 9 19 34:63 36
19. Levante 38 8 11 19 51:76 35
20. Alavés 37 8 7 22 31:64 31
před 7 hodinami

Trump musel zaplatit pokutu 110 tisíc dolarů za pohrdání soudem

Někdejší americký prezident Donald Trump zaplatil pokutu 110 tisíc dolarů (2,57 milionu korun), která se mu nasčítala za pohrdání soudem v kauze vyšetřování jeho financí ve státě New York. Oznámila to v pátek kancelář newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové. Exprezident ovšem podle ní stále nedodal dokumentaci, kterou soud požadoval jako druhou podmínku pro úplné stažení nařízení spojeného s neuposlechnutím obsílky.

Soudce Arthur Engoron konstatoval Trumpovo pohrdání soudem 25. dubna poté, co podnikatel a politik ignoroval výzvu Jamesové, aby předal materiály pro vleklé vyšetřování své firmy Trump Organization. S rozhodnutím se pojila pokuta 10 tisíc dolarů za každý další den, kdy Trump nebude spolupracovat.

Engoron pak minulý týden oznámil, že 6. května byl trest pozastaven, neboť Trumpovi právníci odevzdali soudu přísežná prohlášení, v nichž popisovali kroky, které podnikli ve snaze vyhovět požadavkům prokurátorky. Zároveň dal soudce Trumpovi do dneška čas na to, aby zaplatil vzniklou pokutu a dodal další prohlášení ohledně pátrání po záznamech požadovaných v obsílce. Exprezidentův tým tvrdí, že materiály, kterých se domáhá Jamesová, nejsou jednoduše k dispozici.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Německo, Francie a Nizozemsko oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie, Kanada a Nzozemsko. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy