České předsednictví v kostce. Na kolik nás vyjde a kdo bude mít hlavní slovo?

Štefan Novák Kateřina Vítková Barbora Pištorová, Ondřej Plevák, Euractiv.cz, Štefan Novák, Kateřina Vítková
22. 6. 2022 17:54
Přibližně jednou za 14 let se díky předsednictví jednotlivé členské země stanou centrem evropského a mezinárodního dění. Získávají tak možnost určit směr, kterým se bude EU ubírat. Česko bude předsedat Radě EU letos od 1. července 2022 do 31. prosince 2022.

Do začátku českého předsednictví zbývá:

Předsednictví v číslech

  • 27
    členských států EU
  • 128x
    se země prostřídaly v předsednické úloze (od roku 1958)
  • 12x
    už předsedala Belgie
  • 2.
    Česko bude Radě EU předsedat podruhé (poprvé v roce 2009)
  • 2,25 miliardy Kč
    rozpočet včetně výdajů v kapitolách ministerstev
  • 2000
    nejméně tolik lidí prošlo kvůli českému předsednictví školením
  • 228
    o tolik lidí posílil tým úředníků v ústředí a na stálém zastoupení
  • 320
    akcí proběhne jen v Česku
  • 4000 normostran
    dokumentů se přeložilo během českého předsednictví v roce 2009

Rada EU

Rada EU přijímá zásadní rozhodnutí týkající se EU. Jedná o legislativních aktech a přijímá je, ve většině případů ve spolupráci s Evropským parlamentem. Určuje tak společné směřování členských států, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, uzavírá mezinárodní dohody a přijímá rozpočet EU.

Přestože právně jde o jeden subjekt, zasedá v deseti složeních v závislosti na projednávaném tématu. Tomu se věnují ministři nebo státní tajemníci členských zemí, kteří jsou oprávněni přijímat závazky a mohou také hlasovat. Právě ministr z předsednické země jednáním Rady EU předsedá. Na zasedání jsou zváni i evropští komisaři, kteří odpovídají za příslušné oblasti.

rada-eu-budova-brusel

Zdroj: ČTK

Jak se země střídají v předsednictví:

Priority českého předsednictví

Předsednický stát vystupuje sice nestranně, nicméně určuje agendu jednotlivých setkání Rady EU. Může tak některé návrhy „popostrčit“ kupředu a jiné naopak pozdržet.

Aby na sebe jednotlivá předsednictví navazovala, spolupracují členské státy v rámci tzv. „trojic“. Systém zavedla Lisabonská smlouva v roce 2009. Trojice po sobě jdoucích předsednických zemí vymezuje dlouhodobé cíle. Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.

Česko se chce během svého předsednictví věnovat hlavně pěti níže uvedeným oblastem.

uprchlická krize
a poválečná obnova
Ukrajiny
energetická
bezpečnost
posilování obranných
kapacit a bezpečnost
kyberprostoru
odolnost evropské
ekonomiky
strategická odolnost
demokratických institucí

Nejdůležitější postavy českého předsednictví

Zástupci předsednického státu svolávají a řídí jednání Rady EU – jak na úrovni ministrů (s výjimkou Rady pro zahraniční věci), tak Výboru stálých zástupců (COREPER) i níže postavených pracovních skupin a výborů.

Předsednický stát také zastupuje Radu EU při jednáních s ostatními institucemi, zejména Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Tomu na konci svého předsednictví premiér země prezentuje výsledky předsednictví.

Přípravu a výkon předsednictví České republiky v Radě EU řídí předseda vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády.

Petr Fiala

český premiér (za ODS)

Mikuláš Bek

ministr pro evropské záležitosti (za STAN)

Alice Krutilová

ředitelka odboru pro předsednictví ČR v Radě EU, Úřad vlády

Ondřej Benešík

předseda Výboru pro evropské záležitosti, Poslanecká sněmovna PČR

Edita Hrdá

vedoucí stálého zastoupení ČR při EU, velvyslankyně a stálá představitelka ČR ve výboru COREPER II

Jaroslav Zajíček

zástupce stálé představitelky ČR při EU, stálý představitel ČR v COREPER I, velvyslanec

Aleš Chmelař

náměstek Sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Tomáš Pojar

poradce premiéra Petra Fialy pro Evropskou unii

Štěpán Černý

náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády

David Smoljak

Výbor pro záležitosti Evropské unie, Senát PČR

Pavel Fischer

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Senát PČR

Leon Tóth

koordinátor národního konventu o EU

Kdo další hraje roli v předsednictví

České předsednictví 2022 je organizováno ve spolupráci se všemi resorty, zejména s ministerstvem zahraničních věcí a jeho Stálým zastoupením při EU v Bruselu, a dalšími institucemi jak na národní, tak na evropské úrovni.

Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR

Hlavním úkolem Sekce pro evropské záležitosti je koordinace evropských politik. Sekce formuluje a provádí politiky ČR vůči EU, udržuje přehled o dění v unii a zajišťuje informování veřejnosti o evropských záležitostech.

Zobrazit více »

Odbor pro předsednictví v Radě EU

Naplňuje funkce uložené Úřadu vlády České republiky. Úřad je pověřen rolí centrálního koordinátora pro zajištění přípravy a výkonu předsednictví České republiky v Radě EU.

Zobrazit více »

Stálé zastoupení ČR při EU

Stálé zastoupení v Bruselu je hlavním spojovacím článkem mezi českou administrativou a unijními orgány. Diplomaté Stálého zastoupení jednají na zasedáních 150 pracovních skupin, kterých v průběhu šesti měsíců bývá přes dva tisíce.

Zobrazit více »

Výbor pro evropské záležitosti, Poslanecká sněmovna PČR

Výbor pro evropské záležitosti hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly nad evropskou agendou. Projednává návrhy unijní legislativy, zabývá se aktuálními evropskými tématy. Kontroluje také činnost vlády.

Zobrazit více »

Výbor pro záležitosti Evropské unie, Senát PČR

Senátní výbor má na starosti většinu agendy, tvoří jej celkem osm členů.

Zobrazit více »

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Senát PČR

Senátní výbor se zabývá otázkami společné bezpečnostní a obranné politiky.

Zobrazit více »

Komise pro bezpečnostní zajištění předsednictví ČR v Radě EU

Komise pod vedením prvního náměstka ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání koordinuje bezpečnostní zajištění českého předsednictví.

Zobrazit více »

Národní konvent o EU

Činnost Národního konventu probíhá formou konferencí, kulatých stolů a veřejných debat (seminářů) v Praze a v regionech České republiky. Směřování projektu spoluurčuje Koordinační rada.

Zobrazit více »

Generální sekretariát Rady EU

Generální sekretariát rady pomáhá organizovat činnost rady a zajišťovat její soudržnost. Poskytuje podporu jejímu předsedovi a také předsednictví rady při jednáních s dalšími orgány EU.

Zobrazit více »

Řekli o předsednictví

petr-fiala

Petr Fiala

Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek

Anonymní člen vlády

Anonymní člen vlády

„Naší prioritou samozřejmě bude zejména zvládnutí dopadů ruské agrese na Ukrajině. Ale samozřejmě také vypořádání se s energetickou krizí, aby Evropa mohla být co nejdříve nezávislá na ruských fosilních zdrojích.“ - Petr Fiala, český premiér (2. 5. 2022)
„Evropská komise a já sama jsme velmi rádi, že vás (Česko) máme jako partnera. Jsou to náročné časy, a když jsme jednotní, jsme mnohem silnější.“ - Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise (17. 2. 2022)
„Veškerá plánovaná témata narušila současná světová situace. Jeden z úkolů spravedlnosti na evropské i vyšší úrovni budou válečné zločiny na Ukrajině. Stane se to bezpochyby jedním z témat našeho předsednictví.“ - Pavel Blažek, ministr spravedlnosti (4. 5. 2022)
„Jsem přesvědčen, že EU nemá žádná přehnaná očekávání. Můžeme jen překvapit. Předsednictví je trochu opruz. Zkusme to nepodělat. Musíme ho využít k tomu, abychom nastolili své agendy a pokusili se je prosadit. A u toho se zkusme totálně nerozhádat.“ - Mirek Topolánek, expremiér z doby prvního předsednictví (29. 12. 2021, pro Seznam Zprávy)
„Premiér (Andrej Babiš) to (předsednictví) na vládě označil za žvanírnu s chlebíčkama, která je jen drahá, stojí to hodně peněz, a on v tom nevidí přínos.“ - Anonymní člen vlády (27. března 2019, Deník N)

Pohled do minulosti

Institut předsednictví funguje už od roku 1958, tedy od dob Evropského hospodářského společenství (EHS), dávného předchůdce dnešní Evropské unie. Tehdy mělo společenství jen šest členů, některé země se tak k dnešnímu dni dostaly „ke kormidlu“ mnohokrát. Například Belgie předsedala ostatním už dvanáctkrát a znovu se tak stane v roce 2024. Celkem se země prostřídaly už 128krát.

Předsednictví už nemá takovou „sílu“ jako v minulosti. S rokem 2009 se změnila i role premiéra či prezidenta předsednické země, který už neusedá v čele summitů Evropské rady – tento úkol připadá stálému předsedovi, kterým je nyní Charles Michel. Podobně je to s evropskou diplomacií – tu od reformy vede vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, nyní Josep Borrell.

První české předsednictví proběhlo v první polovině roku 2009. Jako priority předsednictví představil 6. ledna tehdejší premiér Mirek Topolánek 3E: ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Mottem byla Evropa bez bariér.

Zdroj: Reuters

První české předsednictví v číslech:

  • 1,9 miliardy Kč
    rozpočet
  • 31
    vrcholných akcí
  • 550 konferencí
    v České republice
  • 500
    kulturních akcí
  • 146 diplomatů
    na Stálém zastoupení ČR v Bruselu
  • 1500 úředníků
    zapojeno do předsednictví v České republice
  • 4000
    normostran přeložených dokumentů
  • 3730
    akreditovaných novinářů
  • 30 000
    akreditačních karet

Zdroj: Euroskop.cz

Počátkem ledna 2009 české předsednictví aktivně řešilo dvě kritické oblasti: dodávky plynu do Evropské unie a situaci v Pásmu Gaza.

Nejviditelnější událostí se ale stal pád vlády Mirka Topolánka, kabinet zhruba v polovině českého předsednictví neustál páté hlasování o nedůvěře. Pád vlády předsedající země nastal poprvé od roku 1996 a pádu italské vlády. Začátkem května 2009 nastoupila úřednická vláda Jana Fischera, která dovedla předsednictví do konce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Protesty v Uzbekistánu si vyžádaly několik obětí na životech, uvedl prezident

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. V neděli to oznámil prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.

Prezident v sobotu večer oznámil, že země s ohledem na demonstrace od návrhu upustí, ale vyhlásil v autonomní republice na měsíc nouzový stav. Na sociálních sítích kolují neověřená videa se zraněnými či patrně mrtvými demonstranty, a s příslušníky pořádkových sil, jak střílejí. Hojně se sdílí video s ulicí, která je pokrytá červenou kapalinou, kterou někteří komentující označují za krev, jiní za barvu.

"Existují nepotvrzené zprávy o nepřiměřeném použití síly ze strany bezpečnostních složek při protestech v Nukusu z 1. července," napsal na twitteru ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson.

Zdroj: ČTK
Další zprávy