Předsednictví v číslech

Rada EU

Rada EU přijímá zásadní rozhodnutí týkající se EU. Jedná o legislativních aktech a přijímá je, ve většině případů ve spolupráci s Evropským parlamentem. Určuje tak společné směřování členských států, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, uzavírá mezinárodní dohody a přijímá rozpočet EU.

Přestože právně jde o jeden subjekt, zasedá v deseti složeních v závislosti na projednávaném tématu. Tomu se věnují ministři nebo státní tajemníci členských zemí, kteří jsou oprávněni přijímat závazky a mohou také hlasovat. Právě ministr z předsednické země jednáním Rady EU předsedá. Na zasedání jsou zváni i evropští komisaři, kteří odpovídají za příslušné oblasti.

Zdroj: ČTK

Jak se země střídají v předsednictví:

Priority českého předsednictví

Předsednický stát vystupuje sice nestranně, nicméně určuje agendu jednotlivých setkání Rady EU. Může tak některé návrhy „popostrčit“ kupředu a jiné naopak pozdržet.

Aby na sebe jednotlivá předsednictví navazovala, spolupracují členské státy v rámci tzv. „trojic“. Systém zavedla Lisabonská smlouva v roce 2009. Trojice po sobě jdoucích předsednických zemí vymezuje dlouhodobé cíle. Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.

Česko se chce během svého předsednictví věnovat hlavně pěti níže uvedeným oblastem.

Nejdůležitější postavy českého předsednictví

Zástupci předsednického státu svolávají a řídí jednání Rady EU – jak na úrovni ministrů (s výjimkou Rady pro zahraniční věci), tak Výboru stálých zástupců (COREPER) i níže postavených pracovních skupin a výborů.

Předsednický stát také zastupuje Radu EU při jednáních s ostatními institucemi, zejména Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Tomu na konci svého předsednictví premiér země prezentuje výsledky předsednictví.

Přípravu a výkon předsednictví České republiky v Radě EU řídí předseda vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády.

Kdo další hraje roli v předsednictví

České předsednictví 2022 je organizováno ve spolupráci se všemi resorty, zejména s ministerstvem zahraničních věcí a jeho Stálým zastoupením při EU v Bruselu, a dalšími institucemi jak na národní, tak na evropské úrovni.

Řekli o předsednictví

Pohled do minulosti

Institut předsednictví funguje už od roku 1958, tedy od dob Evropského hospodářského společenství (EHS), dávného předchůdce dnešní Evropské unie. Tehdy mělo společenství jen šest členů, některé země se tak k dnešnímu dni dostaly „ke kormidlu“ mnohokrát. Například Belgie předsedala ostatním už dvanáctkrát a znovu se tak stane v roce 2024. Celkem se země prostřídaly už 128krát.

Předsednictví už nemá takovou „sílu“ jako v minulosti. S rokem 2009 se změnila i role premiéra či prezidenta předsednické země, který už neusedá v čele summitů Evropské rady – tento úkol připadá stálému předsedovi, kterým je nyní Charles Michel. Podobně je to s evropskou diplomacií – tu od reformy vede vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, nyní Josep Borrell.

První české předsednictví proběhlo v první polovině roku 2009. Jako priority předsednictví představil 6. ledna tehdejší premiér Mirek Topolánek 3E: ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Mottem byla Evropa bez bariér.

Zdroj: Reuters

První české předsednictví v číslech:

Zdroj: Euroskop.cz

Počátkem ledna 2009 české předsednictví aktivně řešilo dvě kritické oblasti: dodávky plynu do Evropské unie a situaci v Pásmu Gaza.

Nejviditelnější událostí se ale stal pád vlády Mirka Topolánka, kabinet zhruba v polovině českého předsednictví neustál páté hlasování o nedůvěře. Pád vlády předsedající země nastal poprvé od roku 1996 a pádu italské vlády. Začátkem května 2009 nastoupila úřednická vláda Jana Fischera, která dovedla předsednictví do konce.