Brusel omezuje používání antibiotik. Bakterie jsou vůči nim čím dál odolnější

Pavla Hosnedlová
20. 1. 2019 20:15
Antibiotiky se dnes léčí i nemoci, které se jimi účinně neodstraní. Navíc se ve velkém podávají hospodářským zvířatům. Zdraví škodlivé bakterie se kvůli tomu stávají rezistentními, což může v budoucnu ohrožovat více lidských životů než třeba rakovina.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Právě proti nevhodnému podávání antibiotik zvířatům chce zakročit i Brusel. V EU je užívání antibiotik pro podporu růstu zakázáno již od roku 2006. Zemědělci ale nově nebudou smět ani podávat zdravým zvířatům krmivo, které obsahuje léčiva.

Také se omezí dosud rutinní podávání antibiotik celému stádu. Užívat se budou moci pouze v případě, že zvířeti bude hrozit vysoké riziko infekce a veterinář usoudí, že není jiná možnost než podání léků. Navíc se o tom budou muset vést záznamy.

Nová pravidla se mají začít uplatňovat nejpozději od roku 2022.

"Díky tomuto předpisu budeme moci omezit spotřebu antibiotik u hospodářských zvířat, což je důležitým zdrojem rezistence, která se přenáší i na lidi," uvedla zpravodajka legislativy, francouzská europoslankyně Françoise Grossetêtová.

Pro lidi i zvířata

Každý rok zemře po celém světě zhruba 700 tisíc lidí na následky infekcí způsobených vysoce odolnými mikroorganismy, na které nezabírají běžná antibiotika.

V EU podle dat Evropské komise zapříčiní taková rezistence úmrtí zhruba 33 tisíc lidí. Zvyšuje také náklady na zdravotní péči až o 1,5 miliardy eur (v přepočtu 38 miliard korun).

Akční plán EU

Evropská unie má v oblasti zdravotnictví omezené kompetence, může ale vydávat podpůrná opatření. Jedním z nich je akční plán "Jedno zdraví". Jeho cílem je sběr dat a snaha o snížení množství antimikrobiálních rezistentních bakterií u hospodářských zvířat a zajištění efektivnějšího užívání antibiotik u lidí.

Plán obsahuje 75 kroků, které chce Evropská komise v následujících letech rozvinout. Tématem se zabývá i Evropský parlament, který plán "Jedno zdraví" podporuje. Apeluje na členské státy, aby se problematikou začaly zabývat a informovaly o něm veřejnost.

Antimikrobiální léky jsou aktivní látky syntetického nebo přírodního původu, které zabíjejí mikroorganismy nebo znemožňují jejich růst. Zahrnují antibiotika, antivirotika, antifungální a antiprotozoální léky.

Příčinou je nadměrné a nevhodné užívání antibiotik, a to jak u hospodářských zvířat, tak i u lidí. Veřejnost o smrtícím důsledku nadužívání antibiotik přitom mnohdy nemá ponětí a léčí s nimi i běžná onemocnění, na která nemají antibiotika žádný vliv. Příkladem je nachlazení, proti kterému používá antibiotika až 15 procent Čechů, ukazuje průzkum Eurobarometru.

Zvířatům se zase antibiotika často podávají z preventivních důvodů. Mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF, Soucit ve světovém zemědělství) uvádí, že hospodářská zvířata po celém světě spotřebují až 73 procent antibiotik.

Rezistentní bakterie se pak do lidského organismu přenášejí konzumací infikovaného masa. Látky z antibiotik se navíc nesprávnou likvidací nepoužitých léků dostávají i do přírody, včetně spodních vod.

"Používání antibiotik ve velkochovech jako prevence infekcí, nebo dokonce jako přídavek do zvířecích krmiv pro urychlení růstu, je pro rozvoj antimikrobiální rezistence vůbec nejnebezpečnější," upozorňuje český europoslanec Pavel Poc, který se problematikou zabývá na půdě Evropského parlamentu.

Evropská komise dokonce tvrdí, že se tzv. antimikrobiální rezistence bude nadále zvyšovat a v roce 2050 již bude způsobovat větší počet úmrtí než rakovina.

Antibiotika pouze pro lidi

Nová opatření ale mají i své limity. Podle Poce by preventivní používání antibiotik mělo být regulováno ještě přísněji a povoleno pouze v jasně vymezených případech.

"Podle nových pravidel sice Evropská komise může určit, která antibiotika budou určena pouze pro lidskou spotřebu, ale v ideálním případě by antimikrobiální látky neměly být k preventivnímu používání ve veterinárním odvětví dostupné vůbec, aby byla co nejdéle zachována jejich účinnost při léčbě infekcí u lidí," uvedl Poc. 

Evropské standardy se budou nově aplikovat i na dovezené potraviny ze třetích zemí. "To znamená, že k nám již nebudou moci být dováženy masné výrobky, u kterých byla antibiotika použita k urychlení růstu masa," upřesnil europoslanec.

Video: Doba, kdy antibiotika přestanou zcela účinkovat, může nastat za deset let i zítra, říká Štěpánek

Doba, kdy antibiotika přestanou zcela účinkovat může nastat za deset let, nebo zítra. Je proto nutné vyvíjet nové léky, říká František Štěpánek | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy