Brusel chystá zásah do internetu. Reforma omezí svobodu a podpoří fake news, varují odborníci

Lukáš Hendrych
14. 6. 2018 16:20
Chystaná reforma autorského práva vyvolává větší kontroverze než GDPR.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel - Vyvolává ještě větší kontroverze než nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Evropská unie připravuje reformu autorského práva, která míří na velké internetové společnosti. Ukládá jim mnohem více povinností než dříve.

Na sociálních sítích či v internetových vyhledávačích by se podle chystané normy bez příslušného oprávnění nemohl objevit odkaz na článek, jeho titulek, úvodní fotografie či krátké shrnutí. Vydavatelské domy by k tomu musely dát souhlas.

"Cílem návrhu je, aby vyhledávače musely platit novinám za to, že na ně odkazují," vysvětluje Martin Husovec z Tilburgské univerzity.

To se nelíbí například české europoslankyni Ditě Charanzové (ANO). "Návrh zavádí opatření, která omezují možnost využití internetu jako svobodného média. Měli bychom se snažit o přijetí legislativy, která přispěje k rozvoji jednotného digitálního trhu a umožní plně využít jeho potenciál," prohlásila.

Brána pro fake news

Chystanou legislativu kritizují i zhruba dvě stovky akademiků. "Návrh ve své podobě pravděpodobně omezí volný pohyb informací, který je pro demokracii tak důležitý," píší v otevřeném dopise.

Vlastnické právo velkých vydavatelů na jejich zpravodajské články bude sice široce chráněno, podle akademiků by ale přijetí návrhu mohlo vést i ke snadnějšímu šíření takzvaných fake news na úkor relevantních informací.

"Pokud by platformy jako Twitter nemohly sdílet odkazy na relevantní a kvalitní články, uživatelé by se mohli přiklonit ke sdílení informací z jiných a neznámých zdrojů, které nebudou souhlas vyžadovat," upozorňují.

Podle Evropské komise si ale ochrana seriózní žurnalistiky takové ustanovení žádá. Vydavatelské domy čím dál více pociťují obavy ze ztráty svých příjmů. Lidem často stačí v rychlosti přečíst titulek či krátký abstrakt, který jim ukáže vyhledávač nebo sociální sítě. Na samotný článek pak často ani nekliknou, tvrdí další experti.

Podle vydavatelů by přebírání odkazů a perexů mělo být bráno jako porušení autorských práv, kterým novináři a média přicházejí o své příjmy.

Zatím ale není jasné, jak bude konečná legislativa vypadat. Dvacátého června se uzavře jedna z etap jejího projednávání. O návrhu směrnice bude v Evropském parlamentu hlasovat výbor pro právní záležitosti. Jeho názor pak bude stěžejní pro rozhodování parlamentního pléna.

Konec nelegálního obsahu na internetu

Kritici reformy nešetří ani další ustanovení směrnice. Podle návrhu by internetové společnosti a on-line úložiště jako například YouTube nebo ulož.to měly nově nést odpovědnost za obsah, který jejich uživatelé nahrávají.

"Tato sdílená úložiště budou muset nově používat takzvaný upload filtr, aby měla jistotu, že obsah, který na svých stránkách mají, je legální. Jinými slovy se buď nejedná o chráněné dílo, nebo nositel práv k dílu s takovým užitím díla souhlasí," vysvětluje expert na autorské právo Karel Dvořák.

Současná praxe je taková, že umělci musí sami kontrolovat, zda se jejich díla na serverech sloužících ke sdílení obsahu nevyskytují. Pokud zjistí, že ano, musí v každém konkrétním případě sami žádat o jejich odstranění.

"Lidé se ve stínu internetu naučili masivně krást autorský obsah a sdílet jej s ostatními. Řada platforem si na tomto chování lidí postavila velmi úspěšné podnikání," upozorňuje Roman Strejček z Ochranného svazu autorského.

Jako příklad uvádí právě internetová úložiště. "Na první pohled se tato služba tváří jako zcela legální. Zákazník má dokonce předplatné nebo platí za rychlejší stahování. Umělci však z těchto peněz nevidí ani korunu. Zatímco ostatní na jejich práci vydělávají desítky až stovky milionů ročně," dodává.

S tím, že je změna pravidel zapotřebí, souhlasí i český europoslanec a předseda právního výboru europarlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

Podle něj se evropská úprava autorského práva zastavila někde u satelitního a kabelového vysílání kolem roku 2001. "Žijeme v digitální éře, ale nemáme pravidla upravující například užívání, sdílení nebo vytěžování digitálního obsahu," říká.

Video: Klause jsem vytočil a bylo to zábavné, říká bývalý europoslanec

V roce 1968 jsem byl revolucionář, vykřikoval jsem, že volby jsou past na hlupáky. Pak jsem byl sám ve volbách zvolen do Evropského parlamentu | Video: dvtv
 

Právě se děje

před 39 minutami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion chvilek podá žalobu kvůli omezení účasti na demonstracích

Spolek Milion chvilek podá správní žalobu kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí, týkajícímu se i plánované úterní demonstrace spolku. Milion chvilek to uvedl na twitteru. Účast na demonstraci oznámilo asi 5000 lidí, stát ale zatím kvůli šíření koronaviru povoluje jen akce s počtem účastníků do 300 a od 8. června akce do 500 účastníků.

"Vláda nám všem bere ústavní právo. Zatímco tisíce lidí plní hobbymarkety, hradní nádvoří či zoo, na náměstí se nesmí sejít více než 500 lidí - i když dodrží bezpečnostní opatření," sdělil Milion chvilek na twitteru. "Podle výkladu oslovených ústavních právníků je však takové omezení shromažďovacího práva protiústavní. Proto jsme se rozhodli bránit se demokratickými prostředky a podat správní žalobu, aby o této věci rozhodl soud," doplnil spolek. Dál počítá s konáním demonstrace v úterý 9. června. V pátek spolek zveřejní, jak bude protest vypadat.

Další zprávy