Za sběr a ochranu důkazů o válečných zločinech by měla být zodpovědná agentura Eurojust. Ta dosud pracovala především na zajišťování spolupráce mezi členskými zeměmi EU při vyšetřování a stíhání závažných kriminálních činů.
Přestože to není přímo v jejím popisu práce, agentura se již dříve zapojila i do stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Sýrii a v Iráku. I to je jeden z důvodů, proč chce Brusel Eurojust pověřit novým úkolem.
"Musíme spolupracovat, abychom zajistili, že váleční zločinci budou postaveni před soud. Musíme posílit Eurojust, abychom zajistili, že bude mít potřebné nástroje k řešení rozsahu zvěrstev na Ukrajině," prohlásila evropská komisařka Věra Jourová.
Evropská komise již přišla s konkrétním návrhem. Eurojust by podle ní měl mít pravomoc sbírat, uchovávat a předávat důkazy o válečných zločinech dalším partnerům, například Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Ten zahájil své vlastní vyšetřování koncem března, a to ve spolupráci s unijním vyšetřovacím týmem, za kterým stojí Litva, Polsko a Ukrajina.
Důkazy již nyní sbírají úřady jednotlivých členských zemí včetně České republiky a samotné Ukrajiny. Informace jsou tak nyní roztříštěné mezi několik policejních útvarů.
Na Ukrajině navíc není bezpečno, EU chce proto důkazy sbírat a uchovávat je ve své vlastní záložní databázi. To jí dnes evropská legislativa neumožňuje. Komise chce navíc pro Eurojust zajistit i právo se získanými daty pracovat, což se má vztahovat i na videa, nahrávky či satelitní snímky.
Než se ale Eurojust bude moci pustit do práce, nejprve bude muset získat souhlas od členských států a Evropského parlamentu. Zástupci zemí EU už s úpravou vyjádřili souhlas, nyní se čeká na pozici europoslanců.
Posílení se dočká i evropská policie
Eurojust není jedinou evropskou agenturou, kterou čeká změna. Více pravomocí by se měla dočkat i evropská agentura Europol, zaměřená na boj proti organizovanému zločinu. I ta se již nyní aktivně zapojuje do pomoci Ukrajině.
Europol například v dubnu spustil novou operaci "Oscar", jež je zaměřena na zmrazování majetku ruských a běloruských oligarchů, kteří získali svůj majetek nelegálně. Operace potrvá minimálně rok.
Europol se tak stane sběrnou dat a informací, ze které budou moci čerpat jak evropské, tak i národní úřady. Ruští oligarchové totiž mnohdy skrývají svůj majetek skrze přeshraniční vlastnické struktury, což národním úřadům komplikuje jejich vyhledávání.
Právě přístup k datům je pro úspěšné vyšetřování klíčový. Evropské instituce se již dohodly na tom, že Europol by měl mít možnost pracovat s rozsáhlými databázemi informací, ke kterým dosud měl jen omezený přístup. I to mu může pomoci vyhledávat nekalé finanční toky. Evropští policisté by pak měli pomáhat členským státům s kontrolou přímých zahraničních investic z rizikových zemí. Národní úřady by měly například varovat před společnostmi, které se dříve zapletly do nelegálních operací.
"Europol je jednou z nejdůležitějších agentur Evropské unie, pokud jde o prevenci, reakci a boj proti organizovanému zločinu. V dlouhodobém horizontu by měl získat rozšířené pole působnosti a měl by se stát operativnějším policejním útvarem, který bude účinně pomáhat s vyšetřováním přeshraniční kriminality," uvedl pro redakci europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
Europol také bude moci získávat data od soukromých společností, včetně poskytovatelů komunikačních služeb. Díky tomu bude moci lépe vyšetřovat případy zneužívání dětí, odhalovat plánování teroristických útoků a čelit dalším hrozbám.
Europoslanci již posílení Europolu schválili na květnovém plenárním zasedání, změny se tak již brzy propíší do evropské i národní legislativy.
