Brusel chce odstřihnout dezinfoweby od inzerce. Musíme je vyhladovět, říká Jourová

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 26. 5. 2021 16:01
Evropská komise zveřejnila soubor pravidel, díky kterým se má on-line prostředí vyčistit od lží a smyšlených zpráv. Kodex proti dezinformacím se obrací na digitální firmy a vyzývá je, aby ověřovaly informace, které šíří. "Dostáváme se do situace, kdy bezskrupulózní lež vyhrává volby a tento typ lži vydělává veliké peníze," říká pro Aktuálně.cz eurokomisařka a navrhovatelka kodexu Věra Jourová.
Věra Jourová.
Věra Jourová. | Foto: Honza Mudra

Komu přesně je kodex proti dezinformacím určený?

Oslovujeme velké digitální platformy, které mají dosah k více než deseti procentům občanů Evropské unie. Tedy Facebook, Google, Twitter nebo Instagram, ale chceme zvát i menší hráče, včetně poskytovatelů různých on-line služeb a správců webových stránek.

Chcete nějakého partnera z Česka?

Jednáme se Seznamem. A přizvali jsme i TikTok, který má enormní vliv na mladé lidi a je populární i v Česku. Pro mě je zásadní, abych ke kodexu přitáhla co nejvíce těch, kdo fungují v inzertním byznysu. Různé asociace značek a reklamních kanceláří, instituce, které se živí správou dat. Protože v momentu, kdy se rozhodnou nepouštět svoje peníze do prostoru, kde se to hemží dezinformacemi, půjde o zásadní cestu k vyhladovění hlavních pachatelů.

Jak přesně toho chcete dosáhnout, když kodex je na dobrovolné bázi?

Potřebujeme, aby se ke kodexu přidalo co nejvíc těch, kdo prodávají reklamu, a aby se začali o věc zajímat klienti, kteří si reklamu kupují. Zkrátka aby začalo být společensky nepřijatelné prodávat nějaké zboží nebo službu poblíž dezinformací, které mají za cíl tu společnost ničit, rozkládat a způsobovat jí problémy. Kodex bude působit jako apel dovnitř byznysu, jako výzva k samoregulaci. 

Proč by měly firmy chtít s Bruselem spolupracovat? Co je k tomu bude motivovat?

Když mluvím s manažery velkých firem a reklamních společností, cítím, že se řadě z nich příčí být zneužíváni k šíření dezinformací. Že už jim to přerůstá přes hlavu a kazí byznys.

Trend je pročišťovat on-line prostor a nejen od nelegálního obsahu, ale také od lží a polopravd směrem k faktům. Zatím je to dobrovolné, ale v momentu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o digitálních službách, což by mohlo být v roce 2023, se kodex stane polopovinnou normou. Pokud se prokáže, že nějaká platforma neučinila opatření proti dezinformacím, bude jí hrozit sankce - až do výše šesti procent ročního obratu. Jedním z těchto opatření bude právě podpis kodexu.

Zaprvé ověřování, zadruhé finance

Co by tedy měly Facebook, Google nebo český Seznam dělat podle představ komise?

Měly by přijmout opatření k větší transparentnosti a posílení role uživatelů. Ti uživatelé, kteří chtějí chápat, proč něco vidí, musí mít možnost tohle ovlivnit. Nástroje na to musí být jednoduše dostupné.

Měly by si najmout dostatečný počet ověřovatelů v daných jazycích, aby se odstraňoval nenávistný obsah a zůstal ten, který je krytý svobodou slova. Aby se označovaly příspěvky, které budou v rozporu s fakty - jako dezinformace. V prvním kroku tedy budeme chtít ověřování informací. Ve druhém, pokud půjde o častý zdroj dezinformací, odříznutí od peněz. A ve třetím dojde na případné právní kroky proti šiřitelům dezinformací.

Kdo rozhodne o tom, zda je něco dezinformace, nebo není? 

Rozhodně to nebude Evropská komise. Nejsme majitelé ani arbitři pravdy, vyhýbáme se cenzuře. Svoboda slova má takřka absolutní prioritu. Nechceme, aby platformy něco mazaly, ale aby se informace ověřovaly, a pokud budou v rozporu s fakty, aby to bylo uvedeno.

Proč musí Evropská komise řešit téma dezinformací?

Protože se dostáváme do situace, kdy bezskrupulózní lež vyhrává volby nebo referenda a kdy tento typ lži vydělává veliké peníze. Jako v případě brexitu a lži o ušetřených penězích pro zdravotní systém po odchodu z EU.

Dezinformační útoky se stupňují a zasahují větší množství lidí než ověřené informace. To má neblahý dopad na vývoj společnosti. Viděli jsme to teď během pandemie, kdy zdravotní systémy, Světová zdravotnická organizace (WHO), ministerstva a další se potýkaly s dezinformacemi, které měly potenciál ohrozit lidi na zdraví a na životech.

Prezidentova kancelář a komise

Pracujete také na sankcích pro zahraniční šiřitele dezinformací. Jaký je rozdíl mezi nimi a kodexem?

Kodex se obrací dovnitř EU, na evropské hráče. Sankce nebo jiná restriktivní opatření by mohly postihovat vnější aktéry a může jít o širokou škálu nástrojů, od zveřejnění informací po diplomatické kroky. Jsme ale na začátku, hotovo by mělo být koncem roku.

Proč jste se pro takový postih rozhodli?

Protože se musíme bránit. Dezinformační útoky jsou tak masivní a mohou být tak zničující, že je potřeba udělat něco, co nebude levné a snadné, ale naopak drahé a nesnadné. Neočekávám, že trollí farmy za hranicemi EU se nám přihlásí ke kodexu. Tam na to budeme muset jít trochu jinak.

Kancelář prezidenta republiky označila několik českých médií včetně týdeníku Respekt, který je součástí stejného mediálního domu jako Aktuálně.cz, za dezinformační zdroje. Hrad se přitom odvolal na strategii komise. Jak tomu rozumíte?

Prohlášení kanceláře prezidenta s odkazem na Evropskou komisi je úplně mimo koncept kodexu. My naopak říkáme, že je potřeba podporovat nezávislá média, a mezi ně určitě patří tou deklarací dotčené tituly plus veřejnoprávní média jako Česká televize.

Ze strany orgánů veřejné moci je naprosto nepřijatelné, aby se takto postavily k poskytování veřejných informací. K tomu mají povinnost ze zákona. Proto se mi velmi líbila solidární reakce ostatních médií. Svobodný přístup k informacím je zaručen Listinou základních práv a specifickým zákonem a je to obrovská vymoženost demokratické společnosti. Je potřeba se bránit a to právo si vymoci třeba i soudní cestou.

 

Právě se děje

Další zprávy