Odklad brexitu možná vnese chaos do europarlamentu. Britové tam mohou být do října

Helena Truchlá Helena Truchlá
12. 4. 2019 11:51
Britové mají čas až do Halloweenu. Poslední říjen je nejzazší datum odchodu Spojeného království z Evropské unie. Termín, na kterém se ve středu shodli lídři zbylých sedmadvaceti členských zemí EU, je podle českých europoslanců přijatelný kompromis. Jak ale někteří upozorňují, ani půl roku nemusí stačit.
Donald Tusk, lucemburský premiér Xavier Bettel a britská premiérka Theresa Mayová na summitu v Bruselu.
Donald Tusk, lucemburský premiér Xavier Bettel a britská premiérka Theresa Mayová na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel (od naší zpravodajky) - Podle europoslankyně za ANO Dity Charanzové se teprve ukáže, jestli Britům stačí nejnovější odklad brexitu. "Podle toho, zda se Británie do té doby dokáže sjednotit v názoru na své odcházení," řekla Aktuálně.cz.

Dohoda ze středečního jednání v Bruselu je navíc flexibilní. Británie může odejít z unie i dříve - krátce poté, co její parlament schválí dohodu o vystoupení. Britská premiérka Theresa Mayová například chce, aby Spojené království schválilo odchodovou dohodu do 22. května, a tak se vyhnulo volbám do Evropského parlamentu. Ty se konají mezi 23. a 26. květnem, Británie by přestala být členem v červnu. 

Podle europoslance Pavla Poce (ČSSD) je termín 31. října nejzazší možný a další odklad by byl velmi problematický. "Nedá se očekávat, že by se evropská legislativa nějak závažně ovlivňovala do konce října," domnívá se. 

"Vadilo by, kdyby Britové jako odcházející partner měli mít vliv na podobu legislativy. Představte si, že máte skupinu lidí na společné cestě, jeden se rozhodne nepokračovat, a přesto bude rozhodovat o tom, v jakých botách má zbytek jít," upozorňuje pak na nestandardní situaci Poc.

Pokud se tedy Britové nakonec zúčastní evropských voleb, jejich europoslanci budou vykonávat své mandáty nejdéle čtyři měsíce: od července, kdy se parlament v novém složení sejde poprvé, maximálně do konce října. Po samotném brexitu je vystřídají náhradníci zvolení ve vybraných členských státech EU. Mezi nimi je například i Slovensko.

Přestože ještě není vše jisté, řada kandidátů se už na evropské volby připravuje. Mezi nimi i otec Borise Johnsona, známého kritika Mayové a bývalého britského ministra zahraničí. Stanley Johnson usiluje o pozici na kandidátce vládních konzervativců a o zopakování svého europoslaneckého angažmá z let 1979 až 1984. 

Chaos v europarlamentu?

Posledního října také končí mandát současného složení Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. V tom novém se tak už s Brity nepočítá.

Jak ale podotýká europoslanec Jan Zahradil (ODS), který se uchází o Junckerovo křeslo, může se stát, že vedení nového europarlamentu a nové komise budou vybírat různí europoslanci. Ti si totiž svého předsedu a místopředsedy volí ještě v létě. A taková situace by podle Zahradila mohla být napadnutelná u soudu.

"Do práce parlamentu to rozhodně vnese chaos," hodnotí schválený odklad Charanzová. Podle ní mohou mít dočasní britští europoslanci rozhodující hlas při sestavování nové komise.

S tím ale nesouhlasí europoslanec Poc. "Nemyslím si, že by to nějak oslabilo sílu nebo legitimitu parlamentu. Jakmile začne skutečně rozhodovat, což bude právě po říjnu, tak už bude složený, jak by měl být - podle výsledků demokratických voleb," říká. 

Premiérka Mayová v Bruselu přislíbila, že její země nebude období odkladu nijak zneužívat - například k blokování schvalování návrhů v Evropském parlamentu, jak už vyhrožovali někteří skalní zastánci brexitu. Faktem ale zůstává, že Británie je až do odchodu plnoprávným členem, a to platí i pro zvolené europoslance, zdůraznil během středečního summitu šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Dost času na různé scénáře

"Z českého pohledu je nejpodstatnější, že nedošlo k tvrdému brexitu. Pro nás je podstatné, abychom měli vyjednané co nejlepší vztahy," shrnuje českou pozici na summitu Charanzová. Pokud by se totiž lídři unijních států ve středu nedohodli, Británie by opustila EU už v pátek, a to bez jakékoliv dohody.

"Míč je teď zase na straně Velké Británie, aby našla znění dohody přijatelné většinou v parlamentu," říká Charanzová v narážce na to, že britský parlament se stále nedohodl, jakou podobu brexitu vlastně chce. "Halloweenské datum odchodu dává prostor různým scénářům," míní europoslankyně.

Nutno dodat, že právě datum spojené se svátkem typickým pro anglofonní země už probouzí fantazii na sociálních sítích:

Českou vládu na středečním summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ten se přitom opakovaně vyslovoval pro ještě delší odklad. Stále navíc doufá, že si Británie odchod rozmyslí, řekl novinářům po skončení setkání v Bruselu.

Tato varianta, včetně vypsání nového referenda o brexitu, je ale spíš méně pravděpodobná. Nové hlasování dlouhodobě odmítá i šéf britské opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn.

Video: Merkelová s Mayovou vtipkovaly na summitu

Než evropští lídři opět odložili brexit, bylo v Bruselu veselo. Německá kancléřka ukázala britské premiérce tablet a obě se začaly smát. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 33 minutami

Tuniský prezident po středečním incidentu odvolal šéfa státní televize

Tuniský prezident Kaís Saíd ve středu odvolal z funkce ředitele státní televize a na jeho místo jmenoval dočasného zástupce, uvedla s odvoláním na prohlášení prezidentské kanceláře agentura Reuters. Odvolání ve středu odpoledne předcházel incident, kdy byl zástupkyni syndikátu novinářů SNTJ a lidskoprávnímu aktivistovi odepřen vstup do budovy televize, přestože byli pozvání jako hosté televizního pořadu. Do vysílání se nakonec později dostali.

Tunisko čelí nejhorší politické krizi za posledních deset let poté, co prezident Kaís Saíd v neděli odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na 30 dní fungování parlamentu. V pondělí hlava státu odvolala další členy kabinetu a vyhlásila striktní nová opatření. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou. V pondělí úřady bez vysvětlení a bez opory v zákonech uzavřely tuniskou pobočku katarské televize Al-Džazíra.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

USA uvalily sankce na osm syrských věznic a jejich představitele

Americké ministerstvo financí dnes oznámilo, že uvalilo sankce na osm syrských věznic, které provozuje tajná služba syrského prezidenta Bašára Asada. Na sankčním seznamu se ocitlo také pět činitelů v jejich vedení. V zařízeních se podle ministerstva porušují lidská práva, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo dále uvedlo, že uvalilo sankce na syrskou ozbrojenou skupinu Ahrar al-Šarkíja a dva její lídry. Organizace působí na severu země a podle Washingtonu je zodpovědná za útlak civilního obyvatelstva, zejména syrských Kurdů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy