Odklad brexitu možná vnese chaos do europarlamentu. Britové tam mohou být do října

Helena Truchlá Helena Truchlá
12. 4. 2019 11:51
Britové mají čas až do Halloweenu. Poslední říjen je nejzazší datum odchodu Spojeného království z Evropské unie. Termín, na kterém se ve středu shodli lídři zbylých sedmadvaceti členských zemí EU, je podle českých europoslanců přijatelný kompromis. Jak ale někteří upozorňují, ani půl roku nemusí stačit.
Donald Tusk, lucemburský premiér Xavier Bettel a britská premiérka Theresa Mayová na summitu v Bruselu.
Donald Tusk, lucemburský premiér Xavier Bettel a britská premiérka Theresa Mayová na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel (od naší zpravodajky) - Podle europoslankyně za ANO Dity Charanzové se teprve ukáže, jestli Britům stačí nejnovější odklad brexitu. "Podle toho, zda se Británie do té doby dokáže sjednotit v názoru na své odcházení," řekla Aktuálně.cz.

Dohoda ze středečního jednání v Bruselu je navíc flexibilní. Británie může odejít z unie i dříve - krátce poté, co její parlament schválí dohodu o vystoupení. Britská premiérka Theresa Mayová například chce, aby Spojené království schválilo odchodovou dohodu do 22. května, a tak se vyhnulo volbám do Evropského parlamentu. Ty se konají mezi 23. a 26. květnem, Británie by přestala být členem v červnu. 

Podle europoslance Pavla Poce (ČSSD) je termín 31. října nejzazší možný a další odklad by byl velmi problematický. "Nedá se očekávat, že by se evropská legislativa nějak závažně ovlivňovala do konce října," domnívá se. 

"Vadilo by, kdyby Britové jako odcházející partner měli mít vliv na podobu legislativy. Představte si, že máte skupinu lidí na společné cestě, jeden se rozhodne nepokračovat, a přesto bude rozhodovat o tom, v jakých botách má zbytek jít," upozorňuje pak na nestandardní situaci Poc.

Pokud se tedy Britové nakonec zúčastní evropských voleb, jejich europoslanci budou vykonávat své mandáty nejdéle čtyři měsíce: od července, kdy se parlament v novém složení sejde poprvé, maximálně do konce října. Po samotném brexitu je vystřídají náhradníci zvolení ve vybraných členských státech EU. Mezi nimi je například i Slovensko.

Přestože ještě není vše jisté, řada kandidátů se už na evropské volby připravuje. Mezi nimi i otec Borise Johnsona, známého kritika Mayové a bývalého britského ministra zahraničí. Stanley Johnson usiluje o pozici na kandidátce vládních konzervativců a o zopakování svého europoslaneckého angažmá z let 1979 až 1984. 

Chaos v europarlamentu?

Posledního října také končí mandát současného složení Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. V tom novém se tak už s Brity nepočítá.

Jak ale podotýká europoslanec Jan Zahradil (ODS), který se uchází o Junckerovo křeslo, může se stát, že vedení nového europarlamentu a nové komise budou vybírat různí europoslanci. Ti si totiž svého předsedu a místopředsedy volí ještě v létě. A taková situace by podle Zahradila mohla být napadnutelná u soudu.

"Do práce parlamentu to rozhodně vnese chaos," hodnotí schválený odklad Charanzová. Podle ní mohou mít dočasní britští europoslanci rozhodující hlas při sestavování nové komise.

S tím ale nesouhlasí europoslanec Poc. "Nemyslím si, že by to nějak oslabilo sílu nebo legitimitu parlamentu. Jakmile začne skutečně rozhodovat, což bude právě po říjnu, tak už bude složený, jak by měl být - podle výsledků demokratických voleb," říká. 

Premiérka Mayová v Bruselu přislíbila, že její země nebude období odkladu nijak zneužívat - například k blokování schvalování návrhů v Evropském parlamentu, jak už vyhrožovali někteří skalní zastánci brexitu. Faktem ale zůstává, že Británie je až do odchodu plnoprávným členem, a to platí i pro zvolené europoslance, zdůraznil během středečního summitu šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Dost času na různé scénáře

"Z českého pohledu je nejpodstatnější, že nedošlo k tvrdému brexitu. Pro nás je podstatné, abychom měli vyjednané co nejlepší vztahy," shrnuje českou pozici na summitu Charanzová. Pokud by se totiž lídři unijních států ve středu nedohodli, Británie by opustila EU už v pátek, a to bez jakékoliv dohody.

"Míč je teď zase na straně Velké Británie, aby našla znění dohody přijatelné většinou v parlamentu," říká Charanzová v narážce na to, že britský parlament se stále nedohodl, jakou podobu brexitu vlastně chce. "Halloweenské datum odchodu dává prostor různým scénářům," míní europoslankyně.

Nutno dodat, že právě datum spojené se svátkem typickým pro anglofonní země už probouzí fantazii na sociálních sítích:

Českou vládu na středečním summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ten se přitom opakovaně vyslovoval pro ještě delší odklad. Stále navíc doufá, že si Británie odchod rozmyslí, řekl novinářům po skončení setkání v Bruselu.

Tato varianta, včetně vypsání nového referenda o brexitu, je ale spíš méně pravděpodobná. Nové hlasování dlouhodobě odmítá i šéf britské opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn.

Video: Merkelová s Mayovou vtipkovaly na summitu

Než evropští lídři opět odložili brexit, bylo v Bruselu veselo. Německá kancléřka ukázala britské premiérce tablet a obě se začaly smát. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy