reklama
 
 

Nová pole, studny, ale také výchova mladých lidí. Evropské projekty v Africe mají zastavit migraci

14. 1. 2018
Evropská unie posiluje projekty podporující zlepšení životních podmínek obyvatel rizikových afrických zemí. Chce tím mimo jiné zastavit velké migrační vlny.

Brusel - V Africe žije nejméně 218 milionů lidí v extrémní chudobě. Evropská unie proto investuje miliony eur, aby zlepšila životní podmínky Afričanů a omezila jejich masovou migraci směrem na sever. Finance, které EU do Africe posílá, se na místě mění v konkrétní pomoc. Ať již v podobě sazeniček sladkých brambor, studen, nebo třeba školní budovy.

Vyžaduje to ale hodiny papírování, náročné výjezdy do terénu a jednání s africkými komunitami, říká Jana Toužimská z organizace Člověk v tísni, která pro tuto českou neziskovku vede projekty v Etiopii. Díky jednomu z nich se místní komunity učí pěstovat odrůdy brambor bohatých na vitamin A, který zabraňuje zakrslosti dětí. "Máme tam testovací políčka, kde učíme místní pěstovat sladké brambory," líčí Toužimská.

Na práci s místními komunitami se podílejí zejména etiopští pracovníci nevládních organizací, kteří prostředí znají nejlépe. Kromě samotného pěstování tady také zkoumají, jaké odrůdy rostlin snesou náročné podmínky panující v Etiopii.

Místní se tak dozvědí o možnostech lepšího obhospodařování půdy i o nových plodinách. Vzniku jednoho políčka nebo vykopání studny ale předchází jednání s africkými vládami, obecními úřady a samozřejmě také s místními stařešiny. Až poté je na řadě cesta do terénu.

Klíčová je komunikace

"Do terénu většinou vyjíždíme v šest ráno, abychom se v devět hodin dostali na místo. Cesty nejsou asfaltové a zabere to víc času," říká Toužimská. Na místě pak zaměstnanci organizace obhlédnou situaci, pohovoří si s místními lidmi a začnou projekt uskutečňovat.

"Musíme vše nahlásit místním úřadům. Ty nám s sebou při výjezdu do terénu přidělí člověka, který s námi navštíví místní komunity a překládá nám, abychom se od lidí mohli dozvědět, co je trápí a jak jim můžeme pomoci," dodává. Komunikace s místními lidmi je podle Toužimské naprosto klíčová.

"Pokud jim projekt představíme a vysvětlíme, jak to třeba může ovlivnit zdraví jejich dětí, chtějí s námi spolupracovat," pokračuje. Na druhou stranu si lidé z nevládní organizace vyslechnou názor místní komunity a pokusí se to do své práce zahrnout. Podobně postupují i ostatní organizace, jako je například CARE, která pomáhá těm nejzranitelnějším - ženám a dětem.   

"Při našich činnostech vycházíme vždy z místních potřeb, jinak to ani není možné," vysvětluje ředitel české pobočky CARE Jan Koubek Kejzlar, který se nedávno vrátil z mise zaměřené na pomoc jihosúdánským uprchlíkům v Ugandě. "Většinou sice slyšíme slova poděkování, ale pokaždé se ptáme i na to, co bylo z pohledu účastníků špatně," uvádí Kejzlar.

Zpětná vazba je pro organizace důležitá, protože požadavky místních komunit pak můžou sdílet s donory, kteří projekty financují.

3,3 miliardy eur

Jedním ze zdrojů peněz pro projekty CARE je svěřenecký fond EU pro Afriku. "Díky velkému objemu finančních prostředků, provázanosti programů a spolupráci s dalšími partnery mají tyto projekty potenciál rozběhnout pozitivní změny," říká ředitel české pobočky CARE.

Prostřednictvím svěřeneckého fondu mají do Afriky připutovat až 3,3 miliardy eur. Evropská komise si od něj slibuje zejména řešení příčin migrace a společně s Evropským parlamentem opakovaně apelovala na členské země, aby do něj přispívaly.

Europoslanci navíc upozornili, že unie musí Africe pomáhat nejen s obživou, ale také podporovat rozvoj demokracie a ochranu lidských práv. Právě na tuto oblast by se měla Evropa v budoucnu zaměřit. Nedostatečné dodržování lidských práv je jedním z hlavních problémů i podle Jany Toužimské z Člověka v tísni.

Důležitou součástí projektu je proto také vzdělávání a zlepšování informovanosti lidí o tom, jaká jsou vlastně jejich práva. Podle europoslanců je to klíčové pro posílení africké společnosti. Afričané totiž ze svých zemí neprchají jen kvůli konfliktům, chudobě nebo suchu, ale také proto, že zde dochází k porušování jejich základních práv. Své šance proto hledají za hranicemi.

"EU je hlavním podporovatelem afrického rozvoje, obchodu a bezpečnosti. Musí ale pokračovat v investicích, a to zejména do vzdělávání, a dát tak mladé generaci naději," říká Francouz Maurice Ponga, autor usnesení Evropského parlamentu ke vztahům mezi unií a Afrikou.

V Kibeře v keňském hlavním městě Nairobi seženete všechno potřebné k životu, přesto se jedná o největší slum v Africe. | Video: František Grossmann |  02:34

autor: Aneta Zachová | 14. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama