Bizarní eurovolby ve stínu brexitu: Farage polili koktejlem, Mayová kampaň nevede

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 5. 2019 18:29
Velká Británie se chystá na čtvrteční volby do Evropského parlamentu, kterých se bude účastnit, i když si už před třemi lety odhlasovala brexit. Stále však není jasné, za jakých podmínek země z Evropské unie odejde. V úterý premiérka Theresa Mayová představila plán, jak brexitu konečně dosáhnout. V čem spočívá? A co se bude dít s britskými europoslanci, až jejich země unii opustí? Přečtěte si naše přehledné otázky a odpovědi.
Nigel Farage politý mléčným koktejlem ve městě Newcastle
Nigel Farage politý mléčným koktejlem ve městě Newcastle | Foto: Reuters

V jakém stadiu je nyní brexit?

Datum stanovené pro odchod Velké Británie z EU je pořád letošní 31. říjen. Na začátku června se britská konzervativní premiérka Theresa Mayová už počtvrté pokusí protlačit parlamentem v Londýně brexitovou dohodu s Bruselem. Doufá, že se jí mezitím podaří získat podporu alespoň některých poslanců opoziční labouristické strany. 

Jak toho chce dosáhnout?

V úterý premiérka představila svůj desetibodový brexitový "new deal". Oznámila, že nechá parlament hlasovat o dočasné celní unii se zbytkem EU a o vyhlášení druhého referenda. Slibuje také ústupky v zajištění větších práv pro britské zaměstnance a oblasti životního prostředí, což jsou hlavní požadavky labouristů. Vyloučila také, že chce využít takzvanou pojistku, která by ekonomicky oddělila Severní Irsko od zbytku Spojeného království a která proto byla zásadním problémem pro premiérčiny severoirské spojence.

Mayová navíc nyní volí jiný přístup: brexitovou dohodu společně s výše zmíněnými body poslancům představí jako zvláštní zákon. Když si tedy parlament odhlasuje například nové referendum, bude se muset konat. Pravděpodobnost, že zákon projde, je ale malá. 

Pozice premiérky Mayové je podle médií v ohrožení. Jak dlouho ještě bude vést britskou vládu?

Jisté není v tuto chvíli ani to, zda vydrží alespoň do plánovaného data hlasování, tedy do 7. června. Už nyní někteří poslanci usilují o to, aby odstoupila okamžitě, respektive příští neděli nebo pondělí po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu. Ty pro konzervativce pravděpodobně dopadnou velmi špatně. Hlasování o brexitové dohodě by se v tom případě nejspíš nekonalo vůbec. 

To Mayová odmítá, svou rezignaci nicméně přislíbila za "odměnu", když poslanci její zákon podpoří. Odstoupit hodlá i v případě, že znovu utrpí porážku.

Budou Britové na konci tohoto týdne skutečně volit do Evropského parlamentu?

Ano, britská vláda konání voleb potvrdila po dlouhém váhání 7. května. V Británii se bude hlasovat ve čtvrtek 23. května.

Jak dlouho pak zvolení britští poslanci zůstanou v Evropském parlamentu?

Až do (případného) odchodu Velké Británie z EU. Pokud se premiérce Mayové na začátku června podaří brexitovou dohodu schválit, nakonec by svoje poslanecké posty nemuseli na začátku července vůbec ani převzít. Pokud ne, budou mandáty vykonávat nejdéle do již zmíněného konce října. Evropské právo nezná nic jako "dočasné" poslance. Když si tedy Británie odchod rozmyslí, její členové europarlamentu by zůstali plnohodnotnými zástupci v Bruselu po celý zbytek pětiletého volebního období. 

Jak brexit ovlivní počty europoslanců? 

Spojené království je v europarlamentu co do počtu poslanců třetí nejsilnější zemí (společně s Italy). Že 73 britských zástupců nakonec přece jen v Bruselu a Štrasburku od července zasedne, naruší rok a půl plánované úpravy křesel v Evropském parlamentu. Ten se měl po brexitu zmenšit o 46 křesel, dalších 27 mělo být rozděleno mezi 14 států, například Francii, Itálii, Irsko nebo Chorvatsko. Česko mezi ně nepatří.

Jak velké problémy stále nejistý brexit v europarlamentu způsobí?

Plánovaný odchod Británie z EU se už projevil v některých členských státech, kde se kvůli jinému počtu europoslanců dokonce musely měnit zákony. Část z nich si zvolí náhradníky za odcházející Brity rovnou teď v květnu, v dalších se budou muset konat doplňovací volby, až se uvolní místo.

Za druhé, 73 britských poslanců může výrazně ovlivnit politické rozložení sil v europarlamentu. A to je právě problém prvních několika měsíců, kdy se budou obsazovat důležité posty ve vedení instituce a jednotlivých výborech. Výsledek eurovoleb ovlivní i složení Evropské komise jako takové. Británie tím pádem bude mít vliv na podobu zákonodárného procesu v unii, ze které je na odchodu.

Je v Británii vůbec zájem o kandidaturu na europoslanecké posty, které jsou nejspíš jen na pár měsíců?

Ve volbách kandiduje mnoho europoslanců, kteří působí v Bruselu už nyní. Pro ty nebude několikaměsíční prodloužení "pracovního pobytu" zas tak výraznou změnou. Zajímavou kandidátku sestavila nově založená proevropská strana Change UK, která mimo jiné prosazuje nové referendum. Kromě přeběhlíků od konzervativců i labouristů za ni kandiduje například bývalý polský vicepremiér Jan Vincent-Rostowski nebo sestra předního konzervativního politika Borise Johnsona, novinářka Rachel Johnsonová. 

A jak na ostrovech probíhá kampaň? 

V podstatě jediným tématem je brexit. Jednotlivé strany se k němu ale staví velmi různě. Pravděpodobně nejvíc byl v posledních dnech vidět a slyšet dosluhující europoslanec, výrazně euroskeptický Nigel Farage se svou stranou Brexit Party. Britští novináři si všímají podivné struktury Farageovy strany, ve skutečnosti firmy s názvem Brexit Party Limited. Politik nad ní má absolutní moc a britské úřady ji vyšetřují kvůli nejasnému financování, píše server BBC.

Farage voličům slibuje v podstatě jediné: odchod z unie bez dohody na konci října. Že by mandát neobhájil, se vzhledem k silné podpoře své strany nejspíš obávat nemusí. Jeho kampaň však v pondělí poznamenal incident ve městě Newcastle. Útočník, podle bulvárního tisku radikální zastánce setrvání země v EU, ho polil mléčným koktejlem. Politici napříč stranami takové jednání odsoudili.

Naopak konzervativci, které velmi pravděpodobně čekají výrazné ztráty, se s kampaní v podstatě vůbec neobtěžují. Strana ani nezveřejnila žádný volební program. "Máme jediný záměr, a to ctít výsledek referenda a řádně odejít z EU," řekla šéfka konzervativních europoslanců Ashley Foxová serveru BBC

Oproti posledním volbám před pěti lety oslabí nejspíš i labouristé. Část jejich voličů přechází k Liberálním demokratům, další z menších britských politických stran. "Každý hlas pro Liberální demokraty je hlasem pro zastavení brexitu," stojí v jejich programu. 

 

Právě se děje

před 56 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy