Štrasburk - Blíží se konec biopaliv z palmového oleje v Evropské unii. Už v roce 2021 se nebudou smět používat, rozhodli ve středu poslanci Evropského parlamentu.
I nadále se budou moci používat biopaliva první generace, která se vyrábí z potravinových plodin, tedy z řepky, kukuřice a cukrové řepy. Členské země je však nebudou smět používat ve větší míře, než v jaké tomu bylo dosud.
Každá členská země bude mít strop pro biopaliva určený tím, jaký podíl v dopravě tvořily loni tyto pohonné hmoty. Ten však nesmí přesáhnout sedm procent.
"Dnes jsme zasadili důležitou ránu velkému zemědělskému lobby," komentoval výsledek hlasování nizozemský europoslanec Bas Eickhout, který má legislativu na starosti ve výboru pro životní prostředí.
Hlasování pak pochválila na svém Twitteru i česká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, která se o zákaz palmového oleje dlouhodobě zasazuje.
"The contribution from biofuels and bioliquids produced from palm oil shall be 0 % from 2021."
— Kateřina Konečná (@Konecna_K) January 17, 2018
What a great day, what a great accomplishment. We must stop destroying our planet and claiming it´s actually for the better environment. #PalmOil #EPplenary
Biopaliva dlouho rozdělovala Evropský parlament na několik táborů. Zatímco jedna část poslanců prosazovala co největší omezení, druhá chtěla biopaliva naopak více podporovat.
Nakonec se však frakce lidovců, sociálních demokratů a liberálů dohodla na kompromisu.
Pravidla by měla platit až do roku 2030. Europarlament ale musí jejich finální verzi dohodnout ještě s Evropskou komisí a členskými státy. Jednání zřejmě potrvá několik měsíců.
Palivo namísto jídla?
Středeční hlasování má navíc řadu kritiků, a to i takových, kterým biopaliva vadí. Podle nich bude zastropování biopaliv z potravinových plodin neúčinné.
Například nezisková organizace Oxfam, která bojuje za odstranění chudoby a sociálních nerovností, tvrdí, že řepka nebo kukuřice se nemají využívat k výrobě pohonných hmot.
"Biopaliva, která nyní EU podporuje, způsobují ve skutečnosti mnohem větší skleníkový efekt a zároveň mohou zvednout ceny potravin," vysvětluje Marc-Olivier Herman, šéf sekce Oxfamu pro ekonomicky spravedlivou politiku.
Kompletní zákaz biopaliv vyrobených z potravinových plodin původně prosazoval i zmíněný výbor pro životní prostředí. Plodiny využívané pro biopaliva totiž podle ekologů vyčerpávají půdu a urychlují erozi. Taková úprava pravidel ale nakonec neprošla.
Europoslanec Eickhout se přesto staví k výsledku pozitivně. Zmrazení současné úrovně používání biopaliv dá podle něj jasný signál trhu, aby se od plodin jako řepka nebo kukuřice přeorientoval na jiné komodity.
Palmový olej pak čelí dlouhodobé kritice kvůli kácení a vypalování deštných pralesů v jihovýchodní Asii. Na jejich místě vznikají obrovské plantáže palmy olejné, která je pro zemědělce výhodnější i než jiné plodiny.
V Česku dominuje řepka
Evropská farmářská organizace COPA-COGECA uvádí, že na výrobu biopaliv se v unii využívá 2,5 procenta zemědělské půdy.
Hlavním biopalivem v Česku je bionafta na bázi řepky. Ta je také podle Českého statistického úřadu druhou nejrozšířenější plodinou v zemi a vloni se pěstovala na 16 procentech osevní plochy. Ročně se jí sklidí až 1,2 milionu tun, čímž se Česko řadí na páté místo v unii hned za Francii, Německo, Polsko a Velkou Británii.
Ne všechna řepka je však zpracovávána na výrobu biopaliv. Podle ministerstva zemědělství se využívá hlavně v potravinářství a na pohonné hmoty se přemění zhruba třetina úrody. Další biopaliva v České republice se vyrábí z kukuřice, cukrovarské řepy a obilí.
