reklama
 
 

Babišova snaha neručit za řecké dluhy? Jen spekulování s veřejností, říká exguvernér slovenské banky

16. 4. 2018 19:30
Babišova vláda se snaží v Evropě vyjednat, že by v případě přijetí společné měny neručila za řecké dluhy jako ostatní členské země eurozóny.

Bratislava/Praha (od našeho zpravodaje) - Proč nepřijímat euro? Kritici v debatách o možném vstupu do eurozóny často zmiňují povinnost ručení za řecké dluhy.

V případě Česka by šlo o částku 22 miliard korun. Podle dřívějšího zjištění Hospodářských novin se proto vláda Andreje Babiše snaží v Evropě vyjednat výjimku, která by zemi v případě přijetí eura této povinnosti zbavila. Česko by tak ručilo až za půjčky, které záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus poskytne poté, co Češi budou platit eurem.

Babišova vláda se chce v prosazování výjimky spojit s dalšími zeměmi, které zatím společnou měnu nemají, a vyměnit ji za souhlas se vznikem evropského měnového fondu. Ten musí jednomyslně schválit všechny země Evropské unie.

Za těchto okolností by jinak neprosaditelný požadavek mohl mít šanci na úspěch. Bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který tento post zastával v době přijetí eura na Slovensku, považuje snahu české vlády za zbytečnou. "Mně se zdá, že to je jen taková zpráva pro veřejnost, aby mohli říct, že za něco bojují, o něco se snaží. Zdá se mi to jako zbytečné spekulování a snaha komunikovat s veřejností tak, aby to bylo co nejpřijatelnější," řekl deníku Aktuálně.cz.

Podobně krok hodnotí i místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. "Je to spíš PR - aby se to udělalo lépe stravitelné pro veřejnost. Tato rovina v tom převládá," domnívá se europoslanec, který sice kandidoval za ANO, ale v loňském roce s hnutím přerušil veškerou spolupráci.

Přijetí eura jako automatický proces

Půjčku od záchranného fondu v minulosti čerpalo i Španělsko, Kypr, Irsko a Portugalsko. Podle Šramka se navíc ukázalo, že tento systém velmi dobře funguje a není potřeba se obávat, že by Řecko své dluhy nedokázalo splácet.

"Řecko se už částečně vrátilo na trhy a v relativně krátké době se na trh vrátí úplně. To znamená, že bude financovat své potřeby standardním způsobem, takže riziko, že by se země dostala do nějakých problémů, osobně vnímám jako minimální," domnívá se slovenský ekonom.

Překvapuje ho i samotná diskuse o tom, zdali euro přijmout, nebo ne. "Já jsem se dokonce jako guvernér střetl s tím, že někteří vysocí představitelé říkali, že přijetí eura je automatický proces. A ono se ukazuje, že to automatický proces není," říká Šramko, který vedl slovenskou národní banku v letech 2005 až 2010.

Všechny členské státy kromě Velké Británie a Dánska se sice zavázaly, že euro v budoucnu přijmou, v praxi však záleží pouze na jednotlivé zemi, kdy se k tomu odhodlá. V Česku se politici zavedení eura vyhýbají, zvláště když zdejší občané jsou ke společné měně vůbec nejpesimističtější v unii. Podle průzkumů euro nechce více než 70 procent lidí.

Naopak zavedení společné evropské měny prosazuje Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého by to výrazně pomohlo české exportně zaměřené ekonomice, kterou by například chránila před kurzovými výkyvy koruny vůči euru. Česko by zároveň mohlo jako člen eurozóny rozhodovat o měnové politice unie. Odpůrci kromě ručení za případné dluhy jiných států upozorňují také na to, že by země přišla o samostatnou měnovou politiku.

Podívejte se na rozhovor s Ditou Charanzovou: Evropa je pro Babiše místo, kam Česko patří

Programové prohlášení vlády bude velmi evropské, není v něm žádná zmínka o referendu, tvrdí europoslankyně ANO a premiérova poradkyně Dita Charanzová. | Video: Martin Veselovský |  16:46

autor: Radek Dragoun | 16. 4. 2018 19:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama