Mediální domy prakticky po celém světě dlouhodobě tlačí na internetové giganty, jako jsou Facebook nebo Google, aby jim dávaly peníze za obsah, který lidé sdílí a čtou právě na sociálních sítích. Technologické firmy totiž vydělávají na reklamě, která články doprovází, zatímco autoři zpráv z toho žádné peníze nedostávají.
Internetové společnosti takové požadavky odmítají, a proto když se australská vláda pokusila prosadit zákon, který měl vydavatelům médií vyjít vstříc, vytáhly do protiútoku.
Parlament v Austrálii ale nakonec ve čtvrtek schválil zákon, který nutí společnosti jako Facebook nebo Google, aby s vydavateli vyjednávaly o placení za obsah. Zároveň si vláda ponechala pravomoc zasáhnout v případě, kdy vyjednávání skončí neúspěchem - zvláštní vládní arbitr by pak stanovil sazby, které by technologické giganty zaplatily.
Australská vláda tak Facebooku ponechala větší svobodu ve vyjednávání s médii a sociální síť za to obnovila přístup ke zpravodajství. Celou aféru z nejmenšího světadílu pozorně sledovali experti, zákonodárci i právníci z celého světa. Jedná se totiž o první případ, kdy si nějaká vláda toto u internetových firem prosadila, a následovat australský příklad by chtěli i zákonodárci ve Velké Británii nebo Kanadě.
Inspirovat se zákonem chce i část poslanců Evropského parlamentu. Na začátku února o tom informoval list Financial Times. Tento týden pak zveřejnila podporu takového nápadu koalice čtyř velkých vydavatelských svazů zastupujících noviny, agentury a zpravodajské weby z celé Evropy. Mají za sebou i počítačovou firmu Microsoft.
"Velké digitální platformy vytvářejí kvůli své dominantní pozici nerovnováhu sil a významně těží ze zpravodajského obsahu," míní Alex Saliba, maltský europoslanec a jeden ze zastánců australského návrhu, který podle něj zmíněnou nerovnováhu řešil. Europoslanci by také chtěli donutit sociální sítě, aby vyjednávaly s vydavateli.
Zacementování velkých hráčů?
Saliba má v europarlamentu na starosti jeden ze dvou nových návrhů zákonů, které by podle jeho názoru mohly řešit právě i otázku placení za obsah. Český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) se tématu věnuje také, na rozdíl od maltského kolegy ale australský návrh nepodporuje.
"Je to zacementování velkých hráčů," namítá Kolaja. Australský návrh přirovnává k legislativě, kterou EU schválila už v roce 2019. Ta velkým internetovým firmám uložila povinnost pořizovat si licenci na autorské texty. Nenutí ale sociální sítě platit za samotné odkazy na články, a jestli bude licence bezplatná, nebo za peníze, záleží na dohodě.
Evropský i původní australský návrh mají podle Kolaji stejný problém: zvýhodňují velké a vlivné vydavatele zpráv, stejně jako už nyní dominantní platformy, tedy Facebook a Google.
"A navíc to otevírá i prostor pro větší šíření dezinformací," tvrdí pirátský europoslanec. "Dezinformačním webům nejde primárně o zisk v podobě peněz za napsaný článek. Přistoupí na jakékoliv podmínky, aby se jejich obsah co nejvíc šířil."
EU by podle něj měla raději zpřísnit pravidla pro to, jak moc sociální sítě smějí dělat reklamu "na míru" uživatelům podle jejich zálib a chování na internetu. "Médiím by se tím vrátilo více příjmů z reklamy, nyní jsou bita nejvíce," dodává.
Řídit svět
"(Technologické giganty) možná mění svět, to ale neznamená, že ho řídí," pochvaloval si ještě před necelým týdnem přísný postup své vlády australský premiér Scott Morrison. Jenže pak jeho kabinet Facebooku částečně ustoupil, když mu umožnil volněji vyjednávat o dohodách s médii.
Podle některých expertů tak australská vláda sice přitáhla k tématu mezinárodní pozornost, samotný vliv Facebooku ale zůstane v Austrálii neomezen. "Udrží si kontrolu nad tím, se kterými vydavateli uzavře dohody o platbách, i nad tím, zda a jak se zprávy objeví," míní například Rasmus Kleis Nielsen z oxfordského výzkumného centra Reuters Institute for the Study of Journalism.
České ministerstvo kultury, které za problematiku zodpovídá, zatím stále pracuje na tom, aby se v tuzemských zákonech projevila verze zmíněné legislativy odsouhlasené v Bruselu v roce 2019. Čas má do začátku června. Ministerstvo zvažuje, že peníze od internetových společností by tu mohl rozdělovat kolektivní správce. O jakou částku by mohlo jít, zatím není jasné.
Na to, že se v jednotlivých zemích EU zatím nestihly projevit důsledky už existujících pravidel, upozorňují i někteří europoslanci. Brusel by tak podle nich měl s dalšími změnami raději počkat.
Jak reagují Facebook a Google?
Facebook trvá na tom, že v Austrálii "nepochopili podstatu vztahu sociální sítě a vydavatelů". Média podle něj nikdo nenutí svůj obsah sdílet, dělají to dobrovolně. Situaci se snaží dostat pod kontrolu tím, že vytváří vlastní speciální zpravodajské platformy. Za zveřejnění zpráv autorům a vydavatelům tam platí. Například ve Velké Británii tak uživatelé sociální sítě ve zvláštním oddílu mobilní aplikace nazvaném Facebook News najdou zprávy z listu Daily Telegraph a Daily Mail nebo zpravodajství stanic Channel 4 News a Sky News.
Google v souvislosti s chystanou australskou legislativou dokonce vyhrožoval, že v zemi úplně vypne svůj vyhledávač a další služby. Nakonec se ale dohodl s hlavními australskými mediálními skupinami, jejichž zprávy bude za peníze zobrazovat na nové platformě News Showcase. Ta už podle vyjádření firmy spolupracuje s třemi sty médií po celém světě. Podobnou dohodu podepsala s Googlem podle serveru Lupa.cz i část českých vydavatelů.
