


Evropský parlament v rezoluci vyzval k zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací. Odsoudil také potlačení nedávných protivládních demonstrací v Íránu, při kterých podle různých zdrojů zemřely tisíce lidí.

Teherán pak europoslanci vyzvali, aby zastavil násilí proti demonstrantům, propustil zadržené a odvolal opatření, která brání volnému připojení k internetu. Rezoluci podpořilo 562 poslanců, proti jich bylo devět.
Podle íránské organizace na ochranu lidských práv Human Rights Activists News Agency (HRANA) při protivládních demonstracích, které vypukly na konci prosince kvůli špatné ekonomické situaci, zahynulo nejméně 4519 lidí a více než 26 tisíc bylo zatčeno.
List The Times s odvoláním na zprávu íránských lékařů píše o 16 500 mrtvých a 330 tisících zraněných. Íránská státní televize ve středu poprvé zveřejnila oficiální bilanci úmrtí při protestech, podle ní zahynulo 3117 lidí, z nichž 2427 tvořili civilisté a členové bezpečnostních složek. O tom, kdo tvoří zbývající oběti, stanice neinformovala.
S návrhem zařadit nějakou organizaci na seznam teroristů musí souhlasit všechny státy EU. Některé země ale podle médií stále váhají, zda takový návrh podpoří. Evropský parlament rovněž vyzval k posílení sankcí na představitele íránského režimu, a hlavně na významné příslušníky revolučních gard. Unijní diplomacii Evropský parlament vyzval, aby zahájila "inkluzivní dialog" s íránskou demokratickou opozicí.
Při úterní rozpravě šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že EU chystá nové sankce, které omezí možnost Teheránu pořizovat součástky pro rakety a drony. To má také omezit podporu, kterou Írán podle EU poskytuje Rusku v jeho válce na Ukrajině.
Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad velkým množstvím obětí při potlačování protestů, a důrazně odsoudil „rozsáhlé, brutální, úmyslné a nepřiměřené použití síly íránskými bezpečnostními silami proti pokojným demonstrantům“. Podle stanoviska europoslanců se současná íránská vláda drží u moci jen za použití teroru a šíření strachu, je hluboce nelegitimní, násilná a nelidská.
Írán europoslanci vyzvali, aby nepodmíněně propustil „všechny v současnosti zadržené demonstranty, ochránce lidských práv a novináře“. Po Teheránu požadují, aby vpustil do země misi OSN, která by dění v zemi prověřila.
Členské státy mají podle Evropského parlamentu usilovat o to, aby se íránští vládní představitelé zapojení do represí „zpovídali ze svých zločinů podle mezinárodního humanitárního práva“. Europoslanci také podpořili rozhodnutí předsedkyně parlamentu Roberty Metsolaové zakázat vstup do europarlamentu všem íránským diplomatům a vládním představitelům. Členské země by podle europoslanců měly učinit podobný krok.



Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny napravit minulé chyby a budovat nový světový řád samy, dávají ale přednost spolupráci s Evropou. Spojené státy si podle Rubia nepřejí, aby jejich spojenci byli slabí, protože to oslabuje i USA.



Česko zasáhne nová vlna sněžení. Pokud se v uplynulém týdnu zdálo, že zima konečně ustupuje, tak o tomto víkendu se má všechno změnit. V sobotu se podle meteorologů začne prudce ochlazovat a v neděli klesnou denní teploty pod bod mrazu. Nejbohatší sněhová nadílka se čeká na Ostravsku, napadnout by ovšem mělo také na Šumavě a v Krkonoších.



Eva Adamczyková si v pátek 13. v Livignu navlékla na krk třetí olympijskou medaili. Po zlatu a bronzu má nyní ve sbírce i stříbro. Česká snowboardistka se fenomenálně vrátila po narození syna Kryštofa a podle jejího trenéra Marka Jelínka to v žádném případě nemusí být konec. Navzdory televiznímu komentáři, který na sociálních sítích vyvolal rozporuplné reakce.



Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity.



Jeden z největších příběhů olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo napsal v pátek třináctého krasobruslař Ilia Malinin, nicméně scénář si představoval úplně jiný.