Praha - Aktuálně.cz publikuje druhou část rozhovoru s někdejším předsedou vlády a bývalým evropským komisařem pro sociální otázky Vladimírem Špidlou. Expremiér se v něm vyjadřuje ke kritickým hlasům poukazujícím na přemíru bruselské byrokracie.
Přečtěte si první část rozhovoru s Vladimírem Špidlou: Vliv na EU můžeme mít jen přes euro
A.cz: Vraťme se k EU a euru. Abychom unii jenom pořád nechválili…
Já ji nechválím.
A.cz: …. některá nařízení a směrnice, kupříkladu ty, jež se týkaly zakřivení okurek či banánů, oprávněně vzbuzovaly zbytečné emoce…
To zakřivení okurek je klasická záležitost. Jaká si myslíte, že tady byla základní úvaha? Myslíte si, že se někdo zbláznil? Vzniklo to už před lety a bylo to součástí vnitřního trhu. Důvody byly více méně fytosanitární. A divil byste se, jak zuřivě to ministři zemědělství hájili, když jsme to teď rušili. Ale protože teď jsou jiné metody než před třiceti lety, tak už to ztratilo smysl.
A.cz: Tohle širší veřejnosti jaksi uniklo.
A zrovna tak je to se zakřivením banánů. Znamenalo to otevření trhu, protože jednotlivé země si vytvářely standardy, které blokovaly dovozy z jiných míst. A tím, že to převzala Evropa a zformovala jakýsi univerzální přístup, tak Francouzi nemohli prosazovat své zakřivení banánů ve prospěch dovozu z Francouzské Guyany. Takže se tady opět jednalo o naplnění základní myšlenky evropského ekonomického prostoru, tedy volného pohybu zboží.
A.cz: Přesto - nemyslíte si, že v rámci EU stále existuje zbytečně mnoho byrokracie?
Každá evropská směrnice, když je dobře zformulovaná - což jistě nejsou všechny, ale je jich většina - eliminuje národní legislativu. Takže je enormním zjednodušením pro byrokracii. Když postavíte auto v ČR, tak platí směrnice zajišťující takzvané uznávání shody. Nikdo vám nebrání vstupu na svůj trh. Nikdo nevyžaduje další přezkoumání. Španělé ho nezkoumají a neříkají, že je nepustí na španělský trh, protože má ventilek o jednu desetinu milimetru širší než většina španělských aut.
A.cz: Takže to není ztráta nezávislosti rozhodování, jak se tvrdí?
Ne. Evropské směrnice zaručují, že daný produkt bude odpovídající a orgány ochrany spotřebitele už to zvlášť neposuzují. Když si vezmete směrnici o optickém záření, tak ta říkala, že záření vydávané monitory musí mít určitou charakteristiku, abyste neoslepli. Když si koupíte francouzský počítač, tak víte, že neoslepnete, a každý úřad vám nemusí ten výrobek zkoumat a dávat razítko.
Dovedete si představit, jak je to všechno výhodné pro podnikatele? Ví, že nemusí do Stuttgartu ani do Lucemburku pro razítko, aby se dostali na tamní trh. Směrnice znamenají enormní zjednodušení administrativy. Místo dvaceti sedmi předpisů máte jeden.
Keynesiánské intervence
A.cz: V celé kritice EU poněkud zaniká fakt, že jsme a stále ještě dlouho budeme čistými příjemci unijních pěněz. Od EU jsme dostali 145 miliard korun. Celá řada věcí by bez nich nebyla možná.…
Evropské fondy rozhodně nejsou charita. Základní úvaha, která je kvintesencí strašlivé zkušenosti evropských dějin, zní, že pokud v Evropě radikálně vzrostou sociální a ekonomické rozdíly, tak to dříve nebo později skončí nějakým tvrdým konfliktem. Snaha udržet Evropu víceméně shodně rozvinutou je také jedním z důvodů, proč existují strukturální fondy. Jejich cílem je modernizovat ty země, které mají momentálně potíže.
A.cz: Jaké máme kupříkladu my.
Kdybych to zjednodušil, tak Spolková republika pomáhá prostřednictvím svých peněz budovat svou konkurenci. Druhoplánově ale buduje stabilní prostředí, které je výhodné pro všechny. Představte si, že by v časech toho našeho šíleného deficitu nebyly evropské peníze.
Měli bychom nezaměstnanost dvacet procent a zmítali se v krizi. Dostali jsme prostředky, jež jsme nebyli schopni sami vyprodukovat, a to v momentě, kdy jsme byli v zásadě na dně. To je keynesiánská intervence v rozsahu, na který bychom se nikdy nezmohli. Je škoda, že existuje riziko, že značné množství peněz nevyčerpáme. Odhadl bych to na několik desítek miliard korun.
A.cz: Dá se předpokládat, že tak, jak bude odeznívat hospodářská krize, zlepší se v Evropě celková atmosféra. Jde o to, že pokud by se teď udělala referenda, je na místě se obávat, že by to v řadě zemí mohlo dopadnout ve prospěch odpůrců eura…
Těžko říci. Před každým referendem probíhá objasňující kampaň a argumenty pro euro jsou velmi silné. Ukázala by se pozice eura i pozice zbývajících evropských měn. Vezměte si, že by jednotlivé národní měny v té krizi proti sobě devalvovaly a revalvovaly. Důsledky jsou naprosto neodhadnutelné. Konec konců krize ukázala i omezené možnosti národních měn. Dobrým příkladem je britská libra.
A.cz: …ta za poslední rok ztratila oproti euru téměř desetinu své hodnoty… A před lety podlehla finančním spekulacím. Ve vrcholném okamžiku slabosti přesahovala britská inflace dvacet procent.
Británie má dnes deficity skoro jako Řecko. Takže kde je výhoda samostatné měny? Euroskeptici říkají, jak by to bylo krásné, kdyby Řekové měli drachmu, co by se ale stalo? Do země by vtrhla hyperinflace, kurs drachmy by šel dolů, lidé by přišli o úspory a Řecko by lacině koupil nadnárodní finanční kapitál. Takhle mají Řekové alespoň jistotu, že peníze na účtech a tím i minulá práce a minulé úsilí se jim neznehodnotí.
