


Dělostřelecká munice pro Ukrajinu stála minulý týden hlavu estonského ministra obrany Hanna Pevkura. Skandál, během kterého Estonci zaplatili 70 milionů eur italsko-indické firmě za nefunkční granáty, tak přinutil pobaltskou zemi hledat nového šéfa resortu obrany. A to v době, kdy se stále častěji mluví o možných ruských provokacích na východním křídle NATO a EU. Celý průšvih má i českou stopu.

Estonci na východním křídle NATO a EU patří k velkým podporovatelům Ukrajiny, na její vyzbrojení dávají dokonce 0,25 % HDP. Když v roce 2024 Ukrajinci trpěli obrovským nedostatkem dělostřelecké munice, evropští spojenci chtěli napadené zemi pomoct a hledali granáty, kde se dalo.
Estonské centrum pro investice do obrany tehdy podepsalo čtyři smlouvy s malou italskou společností Datasel, kterou koupila indická zbrojní společnost, a zaplatilo předem přibližně 70 milionů eur (v přepočtu 1,7 miliardy korun – pozn. red.) za dělostřelecké granáty určené právě pro Ukrajinu.
A tím začal pro Estonce problém, na jehož konci rezignoval ministr obrany. Teď se navíc ukázalo, že má celý průšvih i českou stopu. Estonský server Delfi upozornil na to, že v roce 2024 si od Dataselu objednala munici i česká zbrojní společnost STV. Později ovšem zjistila, že se jedná o zprostředkovatele skrývajícího se za maskou výrobce.
„Společnost Datasel byla schopna dodat pouze deset procent dohodnutého zboží, čímž STV připravila o zálohu ve výši milionů eur. Aby se situace vyřešila a získala zpět ztracené peníze, chystá se skupina STV zažalovat společnost Datasel,“ píše server.
Zástupce skupiny STV Dominik Drda ve vyjádření pro Delfi přiznal, že estonský skandál bedlivě sleduje, protože Datasel inzeruje jejich produkty na svých webových stránkách, a navíc stejná indická společnosti podvedla i samotnou STV.
Vzhledem k tomu, že česká vláda v rámci mezinárodní iniciativy pořizuje zbraně pro Ukrajinu, varovala STV zemi před nespolehlivostí společnosti Datasel. „Doporučovali jsme jim, aby se nenechali Dataselem oklamat a nepodepisovali s nimi žádné smlouvy. Naštěstí nás poslechli,“ říká Drda.
„Neustále lžou a využívají každou malou příležitost, aby se vyhnuli plnění svých smluvních závazků,“ řekl Drda serveru.
Není ale jasné, jakou škodu české společnosti italsko-indická firma způsobila či jak konkrétně chce STV problém řešit. „K záležitostem týkajícím se obchodních vztahů a smluvních ujednání se z principu mediálně nevyjadřujeme,“ napsal redakci ředitel speciálních projektů STV Group Pavel Beran.
Společnost Datasel založil v roce 2005 Sandro Pazzini, italský podnikatel se zkušenostmi v oblasti obranné elektroniky a softwaru, ale nikoli munice. V roce 2023 měla společnost jen několik zaměstnanců a obrat něco málo přes 120 tisíc eur. Nikdy ale žádnou dělostřeleckou munici nevyrobila.
V lednu 2024 však společnost změnila činnost na velkoobchod se zbraněmi, zbraňovými systémy a vojenskou municí, o dva měsíce později ji koupila indická společnost Neco Defence Munitions s ročním obratem přesahujícím 600 milionů eur.
Firma část munice za 70 milionů eur nakonec dodala a ta je uskladněna v jedné z evropských zemí, ale zásilka je podle tamního resortu obrany „zcela neúplná“ a ve stavu, kdy granáty nelze použít.
Centrum pro investice do obrany ale mělo problémů víc: estonský týdeník Eesti Ekspress nejdřív odhalil fiktivní smlouvy, další nesrovnalosti se dostaly na veřejnost se zprávou Národního kontrolního úřadu o hospodaření s penězi a aktivy ministerstva obrany a estonských obranných sil.
To se nelíbilo opozici a kvůli skandálu minulou středu rezignoval ministr obrany Hanno Pevkur. Ten uvedl, že na sebe bere politickou odpovědnost, i když selhání nepovažuje za osobní.

Navíc podle něj „podezřelé“ zakázky nejsou nic výjimečného, výrobci munice v Africe, Asii či na Balkáně často nechtějí, aby se jejich zapojení do vyzbrojování Ukrajiny dostalo na veřejnost, a obchody tak probíhají přes zprostředkovatele.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.